27. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 7. 2004

Hrubý domácí produkt

V souvislosti s pádem vlády se opět psalo o růstu výroby. Bývalá vláda se chlubí svými výsledky, ekonomové mluví o nedostatečném růstu. Jako srovnání používají hrubý národní produkt (dále HDP). Srovnávají náš růst s Estonskem, Lotyšskem a podobnými ekonomikami. Jako údaj používají HDP udávané v procentech. Podle mne by se mělo používat údajů v absolutní hodnotě. Ono totiž 1% u nás je něco jiného než 1% v Lotyšsku a něco jiného v Irsku.

V následující tabulce vám ukáži čeho se dopouští naši propagátoři při manipulaci se statistickými daty. V tabulce je ve druhém sloupci HDP na jednoho obyvatele vyjádřené v dolarech. A ve třetím sloupci je růst HDP v procentech oproti minulému roku. Ve čtvrtém sloupci je hypotetický růst o 1000 dolarů, stejný pro všechny státy. V pátém sloupci je procentuální vyjádření této změny.

země HDP na 1 obyv. Růst HDP Růst o 1000 Růst v %
Česká republika 15 420 2,9% 16 420 6,4%
Polsko 10 340 3,7% 11 340 9,6%
Lotyšsko 8 940 7,4% 8 940 11,2%
Irsko 29 360 1,4% 30 360 3,4%

Z tabulky je zřejmé, že stejný růst HDP v absolutní hodnotě pro ČR znamená růst o 6,4% zatímco pro Polsko je to 9,6% (tedy o třetinu větší než náš). Pro Lotyšsko je to 11,2% - tedy skoro dvojnásobek. Ó jak jsou úspěšné tyto země zatím co my na ně nestačíme. A chudáci Irové se s Lotyši vůbec nemohou měřit -- mají sotva čtvrtinový růst. Jak to, že tam už dávno nepadla vláda??

Jistě si každý pamatujete komentáře novinářů podporovaných našimi ekonomy když kritizovali Špidlovu vládu. Jeden z hlavních hříchů jeho vlády byl malý růst HDP oproti úspěšným vládám Polska, Lotyšska a dalších postkomunistických zemí. Ve světle těchto faktů to byly rány pod pás. Jenže nemůžete chtít fair play od některých našich politiků a jim sloužících ekonomů.

Pomocí HDP nám ekonomové neustále předkládají různé teorie a srovnávání ekonomiky a s tím i následující závislosti životní úrovně. Přitom neexistuje pofidernější údaj než je HDP. První věcí je, že neřeknou jak se k těm číslům dostali, aby si lidé nemohli zkontrolovat, zda mají pravdu. Při srovnávání mezi jednotlivými státy si stačí uvědomit, že je důležitý převod na jednotnou základnu - většinou na dolary. Vezměme si například naši republiku. Použijeme-li při srovnávání úrovně za základ kurz měny, nejsme na tom dobře. Je to proto, že před lety, kdy se tvořil kurz naší měny, pan Klaus v zájmu levné pracovní síly nastavil kurz koruny tak, že nás rázem zařadil mezi rozvojové státy. Bereme-li však kurz podle parity měny (- to znamená podle toho, kolik si za koruny koupíme), vzroste rázem náš HDP o jednu třetinu. Přitom ale stále ve výpočtu hrají důležitou roli naše nízké platy a z toho vyplývající nízké ceny našeho zboží.

Je to takhle : když u nás vyrobíme rohlík, přibude do našeho HDP jedna koruna. Když v Německu vyrobí rohlík, přibude do jejich HDP 5 korun. Je to proto, že rohlík u nás stojí korunu a v Německu stojí korun pět. Potom lehko můžou mít 5x větší HDP než my, ale přitom vyrobíme stejně - každý jeden rohlík. A tak je to se vším u nás. HDP slouží jako klacek, kterým nás mlátí do hlavy, když by se u nás měla zvyšovat životní úroveň. Máme nízkou produktivitu práce -- rozuměj HDP - a proto se nemohou zvyšovat mzdy. Jenže s produktivitou práce je to stejné!! Český pekař, který vyrobí 100 rohlíků za hodinu má produktivitu 100 korun/hod. Ale německý pekař, který vyrobí 100 rohlíků za hodinu má produktivitu 500 korun za hodinu. A proto si zaslouží 5 krát větší plat?? Ještě mi nikdo nevysvětlil, proč mají naši dělníci u Volkswagenu menší produktivitu a tím i menší platy, když v Boleslavi běží pásy rychleji než v Německu.

Vezměme hypotetický příklad, že se u nás zvednou platy o 100%. Co se stane s HDP? Já si myslím, že rapidně stoupne. A zase se posuneme v žebříčku nahoru, aniž bychom vyrobili jediný hřebík navíc. Jakou cenu pak má srovnávat HDP?? Všechno je to jen přesný součet nepřesných čísel.

V našem případě bychom však měli ještě jednu výhodu. Vybralo by se více na daních -- bylo by dost na zdravotnictví, na školství a kulturu, na vysoké školy a výzkum. Bylo by více i na důchody a nikdo by nemusel vyčítat důchodcům, že vyžírají stát.

Na tom je vidět, že Klausova politika nízkých daní v součinnosti s nízkými platy je cesta do pekel. Náš stát nemá peníze jen proto, že pracujeme za žebrácké platy. Ale to se všichni bojí říci.

Ale velikost HDP má i jiné aspekty. Jako příklad vezměme nejbohatší stát s největším HDP - USA. Tak na příklad po krachu Enronu a dalších podniků následná asanace škod podnítila výdaje za miliardy dolarů. Tyto peníze šly sice do kapes právníků a policejních vyšetřovatelů, přesto se započítávají do HDP. Jenže prospěch pro stát je velice problematický. Další příklad jsou každoroční živelné katastrofy v USA - požáry v Kalifornii nebo tornáda na středozápadě.

Investice do obnovy zničené infrastruktury zvýší sice HDP, ale nelze říci, že národní bohatství vzrostlo. Kapitola sama pro sebe je zbrojení. Bush zvýšil výdaje na zbrojení (a o tolik vzroste i HDP) pro tento rok na 800 miliard dolarů. (mimochodem, to je dvojnásobek toho, kolik do zbrojení dají všechny ostatní státy světa.) Ze Spojených států to udělá zemi s nejvyšším HDP na světě, ale "užitek" to přinese jen zemím, které USA napadnou a rozbombardují.

Není lepší, když v EU vynakládáme na zbrojení mnohem méně peněz, ale vyrobíme a nakoupíme si auta, televizory nebo pračky?

Z toho všeho vyplývá, že údaj o HDP je dobrý jen k propagandistickým účelům. Pomocí něho lze dokazovat neschopnost jinak úspěšných států a naopak vyzdvihovat úspěšnost států, jejichž úspěchy jsou minimálně problematické.

Jediné měřítko je bohatství lidí. Tím nemyslím bohatství v množství korun nebo dolarů několika milionářů, ale bohatství života všech lidí ve státě. Nelze je změřit ani zvážit. Je vyjádřeno v bohatosti vzdělání, kultury a hlavně možnosti všech obyvatel se na této kultuře podílet.

V MfDnes byla anketní otázka : myslíte si, že se ve Spojených státech žije lépe než v Evropě?? Není to moc chytrá otázka. A pro průměrně inteligentního člověka je jasné, že na ni nelze odpovědět. Musíte totiž říci, komu se žije v USA lépe, a komu hůře. Americkým milionářům, právníkům, holywoodským hvězdám se určitě žije lépe než nám. Ale žije se lépe než nám také dělníkům, nezaměstnaným, černochům, Hispáncům ve slumech na okrajích velkoměst?? A jak se žije americkým farmářům?? Nebyl život našich jezeďáků bohatší než jejich?? Kolikrát jezdí americký farmář na dovolenou k moři, kolikrát jezdí na zájezdy do divadla nebo po krásách své vlasti jako jezdili naši jezeďáci? Jak se žije těm 40 milionům Američanů, kteří nemají zdravotní pojištění, když vytrhnout zub stojí 400 dolarů? Ale odpověď našich lidí je mi jasná. Diváci Dalasů a dalších seriálů vědí své -- vždyť to viděli v televizi. Odpověď na otázku nevypovídá nic o životě u nás nebo v USA. Je to výpověď o inteligenci našich lidí. Ale účelu bylo dosaženo -- opět se dokázala převaha tržního hospodářství. A naši ekonomové nám dále mohou kázat pít vodu, když oni sami pijí víno.

Všechno je relativní a nic není jisté.

                 
Obsah vydání       27. 7. 2004
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
26. 7. 2004 Návrh koaliční smlouvy
27. 7. 2004 Andrej Zvjagincev: Mlčení nad traumatem pater absconditus Jan  Čulík
27. 7. 2004 Jedna ruka netleská a Velká voda Jan  Čulík
27. 7. 2004 Britský "imperiální zájem" na Letní filmové škole Jan  Čulík
27. 7. 2004 Firmy v EU: Očakávanie zvýšenej spolupráce v programe americkej raketovej obrany
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
27. 7. 2004 Lidský život je neustálá konfrontace s měnící se realitou Bohumil  Kartous
27. 7. 2004 9. thermidor druhého roku první Francouzské republiky Jiří  Nezval
27. 7. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 18. července 2004
27. 7. 2004 Hrubý domácí produkt Josef  Vít
27. 7. 2004 Nookracia Ladislav  Kováč
27. 7. 2004 USA: Demokraté rozhodují o možném prezidentovi Radek  Vogl
27. 7. 2004 Vzorec palestinské odmítavosti Yossi Klein Halevi
27. 7. 2004 K soužití Izraele a Palestiny je potřeba nových, umírněných vůdčích osobností Jana  Malá
27. 7. 2004 Athény 2004 -- Marathón a jak to vlastně bylo Jiří  Bakala
27. 7. 2004 Špidla: Nakupení nejrůznějších a spolu nesouvisejících myšlenek Richard  Vavřík
27. 7. 2004 Slovensko: Povinné náboženstvo porušuje ľudské práva Alexander  Rehák
27. 7. 2004 Kdo si na plánované stavbě Lidlu na Pražáku v Táboře vydělal?
26. 7. 2004 Vojtěch Jasný: Dítě, dobrodruh a filmař Jan  Čulík
26. 7. 2004 Börkur Gunnarsson: Každé dílo je "cizí". Každá osoba je "cizinec" Jan  Čulík
24. 7. 2004 Vrah anebo hrdina, bohužel jsme jedna rodina Štěpán  Kotrba
24. 7. 2004 Lex Mašín? Jan  Sýkora
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
26. 7. 2004 Jsou neexistující "zemanovci" vlivní nebo bezvýznamní ? Ivan  David
26. 7. 2004 Eurovolby nebyly zelené Ondřej  Slačálek
27. 7. 2004 Írán cení na Středním východě zuby Miloš  Kaláb
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
27. 7. 2004 Jak obtížné je uniknout z prostředí jediného jazyka Jan  Čulík