27. 7. 2004
Hrubý domácí produktV souvislosti s pádem vlády se opět psalo o růstu výroby. Bývalá vláda se chlubí svými výsledky, ekonomové mluví o nedostatečném růstu. Jako srovnání používají hrubý národní produkt (dále HDP). Srovnávají náš růst s Estonskem, Lotyšskem a podobnými ekonomikami. Jako údaj používají HDP udávané v procentech. Podle mne by se mělo používat údajů v absolutní hodnotě. Ono totiž 1% u nás je něco jiného než 1% v Lotyšsku a něco jiného v Irsku. |
V následující tabulce vám ukáži čeho se dopouští naši propagátoři při manipulaci se statistickými daty. V tabulce je ve druhém sloupci HDP na jednoho obyvatele vyjádřené v dolarech. A ve třetím sloupci je růst HDP v procentech oproti minulému roku. Ve čtvrtém sloupci je hypotetický růst o 1000 dolarů, stejný pro všechny státy. V pátém sloupci je procentuální vyjádření této změny.
Z tabulky je zřejmé, že stejný růst HDP v absolutní hodnotě pro ČR znamená růst o 6,4% zatímco pro Polsko je to 9,6% (tedy o třetinu větší než náš). Pro Lotyšsko je to 11,2% - tedy skoro dvojnásobek. Ó jak jsou úspěšné tyto země zatím co my na ně nestačíme. A chudáci Irové se s Lotyši vůbec nemohou měřit -- mají sotva čtvrtinový růst. Jak to, že tam už dávno nepadla vláda?? Jistě si každý pamatujete komentáře novinářů podporovaných našimi ekonomy když kritizovali Špidlovu vládu. Jeden z hlavních hříchů jeho vlády byl malý růst HDP oproti úspěšným vládám Polska, Lotyšska a dalších postkomunistických zemí. Ve světle těchto faktů to byly rány pod pás. Jenže nemůžete chtít fair play od některých našich politiků a jim sloužících ekonomů. Pomocí HDP nám ekonomové neustále předkládají různé teorie a srovnávání ekonomiky a s tím i následující závislosti životní úrovně. Přitom neexistuje pofidernější údaj než je HDP. První věcí je, že neřeknou jak se k těm číslům dostali, aby si lidé nemohli zkontrolovat, zda mají pravdu. Při srovnávání mezi jednotlivými státy si stačí uvědomit, že je důležitý převod na jednotnou základnu - většinou na dolary. Vezměme si například naši republiku. Použijeme-li při srovnávání úrovně za základ kurz měny, nejsme na tom dobře. Je to proto, že před lety, kdy se tvořil kurz naší měny, pan Klaus v zájmu levné pracovní síly nastavil kurz koruny tak, že nás rázem zařadil mezi rozvojové státy. Bereme-li však kurz podle parity měny (- to znamená podle toho, kolik si za koruny koupíme), vzroste rázem náš HDP o jednu třetinu. Přitom ale stále ve výpočtu hrají důležitou roli naše nízké platy a z toho vyplývající nízké ceny našeho zboží. Je to takhle : když u nás vyrobíme rohlík, přibude do našeho HDP jedna koruna. Když v Německu vyrobí rohlík, přibude do jejich HDP 5 korun. Je to proto, že rohlík u nás stojí korunu a v Německu stojí korun pět. Potom lehko můžou mít 5x větší HDP než my, ale přitom vyrobíme stejně - každý jeden rohlík. A tak je to se vším u nás. HDP slouží jako klacek, kterým nás mlátí do hlavy, když by se u nás měla zvyšovat životní úroveň. Máme nízkou produktivitu práce -- rozuměj HDP - a proto se nemohou zvyšovat mzdy. Jenže s produktivitou práce je to stejné!! Český pekař, který vyrobí 100 rohlíků za hodinu má produktivitu 100 korun/hod. Ale německý pekař, který vyrobí 100 rohlíků za hodinu má produktivitu 500 korun za hodinu. A proto si zaslouží 5 krát větší plat?? Ještě mi nikdo nevysvětlil, proč mají naši dělníci u Volkswagenu menší produktivitu a tím i menší platy, když v Boleslavi běží pásy rychleji než v Německu. Vezměme hypotetický příklad, že se u nás zvednou platy o 100%. Co se stane s HDP? Já si myslím, že rapidně stoupne. A zase se posuneme v žebříčku nahoru, aniž bychom vyrobili jediný hřebík navíc. Jakou cenu pak má srovnávat HDP?? Všechno je to jen přesný součet nepřesných čísel. V našem případě bychom však měli ještě jednu výhodu. Vybralo by se více na daních -- bylo by dost na zdravotnictví, na školství a kulturu, na vysoké školy a výzkum. Bylo by více i na důchody a nikdo by nemusel vyčítat důchodcům, že vyžírají stát. Na tom je vidět, že Klausova politika nízkých daní v součinnosti s nízkými platy je cesta do pekel. Náš stát nemá peníze jen proto, že pracujeme za žebrácké platy. Ale to se všichni bojí říci. Ale velikost HDP má i jiné aspekty. Jako příklad vezměme nejbohatší stát s největším HDP - USA. Tak na příklad po krachu Enronu a dalších podniků následná asanace škod podnítila výdaje za miliardy dolarů. Tyto peníze šly sice do kapes právníků a policejních vyšetřovatelů, přesto se započítávají do HDP. Jenže prospěch pro stát je velice problematický. Další příklad jsou každoroční živelné katastrofy v USA - požáry v Kalifornii nebo tornáda na středozápadě. Investice do obnovy zničené infrastruktury zvýší sice HDP, ale nelze říci, že národní bohatství vzrostlo. Kapitola sama pro sebe je zbrojení. Bush zvýšil výdaje na zbrojení (a o tolik vzroste i HDP) pro tento rok na 800 miliard dolarů. (mimochodem, to je dvojnásobek toho, kolik do zbrojení dají všechny ostatní státy světa.) Ze Spojených států to udělá zemi s nejvyšším HDP na světě, ale "užitek" to přinese jen zemím, které USA napadnou a rozbombardují. Není lepší, když v EU vynakládáme na zbrojení mnohem méně peněz, ale vyrobíme a nakoupíme si auta, televizory nebo pračky? Z toho všeho vyplývá, že údaj o HDP je dobrý jen k propagandistickým účelům. Pomocí něho lze dokazovat neschopnost jinak úspěšných států a naopak vyzdvihovat úspěšnost států, jejichž úspěchy jsou minimálně problematické. Jediné měřítko je bohatství lidí. Tím nemyslím bohatství v množství korun nebo dolarů několika milionářů, ale bohatství života všech lidí ve státě. Nelze je změřit ani zvážit. Je vyjádřeno v bohatosti vzdělání, kultury a hlavně možnosti všech obyvatel se na této kultuře podílet. V MfDnes byla anketní otázka : myslíte si, že se ve Spojených státech žije lépe než v Evropě?? Není to moc chytrá otázka. A pro průměrně inteligentního člověka je jasné, že na ni nelze odpovědět. Musíte totiž říci, komu se žije v USA lépe, a komu hůře. Americkým milionářům, právníkům, holywoodským hvězdám se určitě žije lépe než nám. Ale žije se lépe než nám také dělníkům, nezaměstnaným, černochům, Hispáncům ve slumech na okrajích velkoměst?? A jak se žije americkým farmářům?? Nebyl život našich jezeďáků bohatší než jejich?? Kolikrát jezdí americký farmář na dovolenou k moři, kolikrát jezdí na zájezdy do divadla nebo po krásách své vlasti jako jezdili naši jezeďáci? Jak se žije těm 40 milionům Američanů, kteří nemají zdravotní pojištění, když vytrhnout zub stojí 400 dolarů? Ale odpověď našich lidí je mi jasná. Diváci Dalasů a dalších seriálů vědí své -- vždyť to viděli v televizi. Odpověď na otázku nevypovídá nic o životě u nás nebo v USA. Je to výpověď o inteligenci našich lidí. Ale účelu bylo dosaženo -- opět se dokázala převaha tržního hospodářství. A naši ekonomové nám dále mohou kázat pít vodu, když oni sami pijí víno. Všechno je relativní a nic není jisté. |