A to je ještě vlastně pohodové jméno, holka se třeba časem vdá...

Takže, pokud chápu logiku pana Lepaře, tak pokud jsem obdivovatelkou fantasy, můžu trvat na tom, že můj syn se bude jmenovat Hobbit? Rodiče si občas neuvědomují, jak kruté dokáží děti v kolektivu být. Ano, být odlišný je docela fajn, ale k tomu si musí dojít jedinec sám a svou individualitu pěstovat. V Americe je možná běžné pojmenovávat potomstvo dle momentálního rozmaru (dcera Gwyneth Paltrow se jménem Apple je zářným příkladem z nedávné doby), v ČR stále neobvyklá jména budí pozornost.

Být v 15 letech rebelkou s fialovým obočím a rudou hlavou je moje rozhodnutí, ale budit pozornost jménem Jablko Sulovská bych vážně nechtěla. Možná je naše společnost konzervativní, ale myslím, že "pomstít" se dítěti jménem není úplně dobré. U nás na škole se vždy tradovala historka o chlapci, který na otázku, jak se jmenuješ, odpovídal Tomáš Jedno. Vysvětlovat asi netřeba.

Nechci bránit rodičům vybrat svému potomkovi jméno, ale myslím, že pokud nemají rodiče soudnost, měl by mít čerstvě narozený tvoreček možnost se bránit a vzhledem k tomu, že ve dvou dnech se asi příliš úspěšně bojovat nedá, přebírá tuto ochranu stát.

Můžeme se pozastavit, a právem, nad tím, že pokud někdo vydá knížku povolených jmen, neměl by být v tomto oboru i znalcem, ale to je myslím zcela jiná kauza.