12. 12. 2003
Nevracejte uprchlíky do válkytisková zpráva Amnesty International a Nesehnutých
Na situaci v severokavkazské republice Čečensko upozornily ve čtvrtek dvě akce, které se v rámci Dnů Kavkazu uskutečnily v Brně. Přesně před devíti lety začala v Čečenské republice Ičkeria tzv. první čečenská válka. Vojenský konflikt na tomto území pokračuje i v této době (přestože ruský stát se snaží svět přesvědčit o opaku). Jeho obětmi se za dobu trvání stalo přes 20 000 vojáků a na 70 000 civilních obyvatel. Okolo čtvrt milionu obyvatel Čečenska bylo nuceno uprchnout ze své země do sousedního Ingušska, kde žijí v uprchlických táborech. |
V poslední době jsou však z těchto táborů, vyháněni zpět do nebezpečného Čečenska. Právě skandální fakt rušení táborů a násilné vyhánění běženců je námětem dramatické scénky, kterou v 16 hod bude zahájeno protestní shromáždění před Generálním konzulátem Ruské federace v Brně. V nelehké situaci se nachází též řada čečenských běženců pobývajících na území ČR, neboť jim hrozí vyhoštění a deportace zpět do země, ze které kvůli obavám o svůj život uprchli. Program Dnů Kavkazu pokračoval besedou o aktuální situaci v Čečensku a o humanitární pomoci tamním dětem. Třebaže válka v Čečensku oficiálně skončila již před třemi lety, zůstává Čečensko dodnes jedním z nejbolavějších míst na celém Kavkaze. Každodenní šikanování čečenského obyvatelstva ruskými úřady, policií a armádou, zmizení, mučení a mimosoudní popravy patří ke každodenní realitě života v Čečensku i na celém území Ruské federace. Válka přinutila 350 000 lidí opustit své domovy. Nejvíce (na 240 000) jich uprchlo do sousedního Ingušska. Dodnes jich tam zůstalo na 100 000. Jejich život je ovšem stále obtížnější nejen v důsledku restrikcí, doprovázejících působení humanitárních organizací, ale především vzhledem k násilnému rušení tamních uprchlických táborů ingušskou vládou za těsné součinnosti s ruskými federálními úřady. V Ingušsku byl např. v říjnu definitivně zrušen a rozebrán uprchlický tábor Bella, který v poslední době obývalo kolem 150 rodin. Předseda promoskevské vlády Čečenska Anatolij Popov v zápětí prohlásil, že do konce tohoto roku budou zrušeny všechny uprchlické tábory na území Ingušska. V důsledku federální politiky jsou čečenští uprchlíci v Ingušsku vystaveni riziku nátlaku, aby se vrátili do Čečenska, uvádí se ve zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, vydané v únoru tohoto roku. Od té doby nátlak ještě zesílil, v blízkosti uprchlických táborů byly rozmístěny jednotky ruské federální armády, obyvatelům táborů je odpojována elektřina a zadržována humanitární pomoc. Některé tábory byly vojenskými jednotkami již násilně vysídleny a jejich obyvatelé vráceni zpět do Čečenska. Nátlak na uprchlíky paradoxně zesílil právě nyní, v době nástupu silné kavkazské zimy, komentuje situaci Jiří Koželouh z brněnské skupiny Amnesty International. Navzdory planým slibům navrátivší se uprchlíky nečeká ve válkou zničeném Čečensku žádné ubytování ani minimální sociální zajištění, pouze všudypřítomná represe ruských okupačních orgánů. Na tuto skutečnost upozornilo protestní shromáždění, které se konalo ve čtvrtek v 16 hod před Generálním konzulátem Ruské federace na Hlinkách 142b. Shromáždění bylo zahájeno dramatickou scénkou, při níž ruští vojáci vyhnali čečenskou rodinu z jejího provizorního obydlí a násilím ji odvlekli zpět do Čečenska. Účastníci shromáždění se minutou ticha za všechny oběti čečenských válek a zapálení svíček také připojili k mezinárodní akci Památka na oběti v Čečně, kterou vyhlásilo několik desítek lidskoprávních organizací působících na území bývalého Sovětského svazu (více na http://www.hro.org/memory). Smyslem brněnského protestu bylo upoutat pozornost nejen na utrpení uprchlíků v Ingušsku, ale také na skandální případ zastavení azylového řízení a vyhoštění skupiny přibližně 60 Čečenců z České republiky. O nelehké práci humanitárních organizací na Fakultě sociálních studií v posluchárně G21 od 18 hod hovořili pracovníci Sdružení Česká katolická charita. Řeč byla především o projektu Pomoc konkrétním dětem v Čečensku a Ingušsku, který formou adopce na dálku podporuje vzdělávání a zájmové aktivity dětí v uprchlických táborech. Osudy Čečenců zasahují do našich životů více, než bychom si vzhledem k zdánlivé odlehlosti této země mohli myslet. Mezi žadateli o azyl v České republice zaujímají čečenští uprchlíci jedno z předních míst. Bohužel ne vždy mají naše úřady pro jejich nelehkou situaci pochopení. Právě proto je zapotřebí neustále připomínat, že ačkoliv válka skončila, porušování lidských práv nevinných civilistů ze strany ruské moci, nejednou uplatňující vysloveně teroristické metody, trvá i nadále, řekl Lubor Kysučan, koordinátor pro pomoc uprchlíkům Amnesty International.
Viz však také tento článek, z něhož vyplývá, že v Čečensku zdaleka nepáchají zvěrstva pouze ruské úřady a ruská armáda.
|
Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
12. 12. 2003 | Nevracejte uprchlíky do války | ||
9. 12. 2003 | Vyhostí ČR žadatele o azyl? | ||
24. 11. 2003 | Boj o moc ve Střední Asii | ||
13. 11. 2003 | Kavkaz - potenciálně výbušný region | Emil Souleimanov | |
14. 10. 2003 | Čečensko: chaotický boj vrahů a zločinců o moc | ||
26. 6. 2003 | Palestínsky scenár v Čečensku? | Viktor Kovaľov | |
26. 6. 2003 | Putin: nejlepší car od dob Alexandra II.? | ||
16. 6. 2003 | Angažovaná lhostejnost | Pavel Urban | |
30. 5. 2003 | AI: Výroční zpráva o porušování lidských práv v Rusku | ||
15. 5. 2003 | Mlčanie okolo Dubrovky: Bol teroristický útok na divadlo provokáciou ruských tajných služieb? | ||
14. 5. 2003 | Čečenci na pranýři aneb O kultuře médií | František Kostlán | |
15. 4. 2003 | Kterému "výkladu" světa máme věřit? | Michal Rusek | |
28. 3. 2003 | Obávaný vahhábizmus | Viktor Kovaľov | |
25. 2. 2003 | Konflikty roku 2003 | Viktor Kovaľov | |
17. 1. 2003 | Evropský soud pro lidská práva se bude zabývat čečenskými obviněními |