"Čestné uznání má pro nás symbolický význam. S legionáři udržujeme stejně jako s ostatními sdruženími dobré vztahy, nezapomínáme na jejich výročí, protože jejich osudy si zcela určitě pozornost zaslouží, a samozřejmě jsme rádi, že i oni si všimli toho, jak se k nim chováme. Ve srovnání s tím, co legionáři udělali pro naši vlast v dobách, kdy bylo třeba, je i to málo. Uznání chápeme spíše jako ocenění bohumínských legionářů, kteří ve válce položili životy za naši zemi a tak toto uznání patří především jim," říká bohumínský starosta Vícha.

Bohumínští občané byli jedni z prvních, kteří organizovaně pomáhali uprchlíkům z protektorátu utéci na východ i západ v letech 1938 - 1939. Ve válečné výrobě bohumínských železáren dokonce vznikla jedna z prvních sabotážních skupin, která v průběhu let 1940 až 1942 znehodnotila tisíce dělostřeleckých granátů.

"Byl jsem členem bohumínské sabotážní skupiny, která vyráběla zmetkové granáty. Ty pak musely být vyřazeny z provozu a zachránily životy vojákům tím, že nevybuchly. Podle nás se pak řídily i Třinecké železárny. Bohumín si tak právem zasluhuje název město odbojářů," míní bohumínský válečný veterán a odbojář Oldřich Halad. Z bohumínského mikroregionu bojovalo na západní frontě dvě stě dobrovolníků. Bohumínsko má i svého už zesnulého hrdinu Františka Vašinu, který byl jedním z mála ruských legionářů za první světové války. Ten věnoval více než deset let svého života boji za osvobození československého národa a vlasti a byl například v Africe, Anglii, Francii a na Ukrajině.