Američany kontrolovaná správa Iráku oznámila na konferenci skupiny sedmi nejbohatších států světa, která se koná v Dubai, že zavádí v Iráku rozsáhlé reformy, které umožní zahraničním korporacím stoprocentně vlastnit irácký majetek, aniž by to bylo nutno předem nějak schvalovat.

Iniciativa má typické charakteristiky nyní vlivné washingtonské neokonzervativní lobby. Firmám, které se hodlají zmocnit majetku v Iráku, budou nabídnuty daňové úlevy a budou pro ně sníženy i ochranářské tarify. Bude se to týkat skoro všech ekonomických odvětví, od průmyslu přes zdravotnictví až po vodárenství, avšak nikoliv ropného průmyslu.

Největší kontrakty na znovuvýstavbu země už dostaly americké firmy Bechtel a Halliburton, které mají vazby na Bushovu vládu. Tyto firmy byly vybrány za zavřenými dveřmi, konkurenční žadatelé se nemohli účastnit žádného veřejně vyhlášeného konkursu.

Irák však není zrovna ideálním podnikatelským prostředím a nová iniciativa má překonat váhání zahraničních společností, které do Iráku nechtějí vstoupit.

Totální privatizace je dramatickou změnou vzhledem k tomu, že Saddám Husajn řídil irácké hospodářství centralizovaně a do určité míry využíval relativně úspěšně ropných příjmů k vybudováni moderních nemocnic, škol a další infrastruktury, alespoň až do doby před irácko-íránskou válkou v letech 1980-1988, před první válku v Perském zálivu v roce 1991 a před uvalení sankcí OSN v devadesátých letech.