"Mezinárodní agendě dominovala za poslední rok válka proti Iráku, ale mimo pozornost světa vedlo množství 'zapomenutých' konfliktů k hrubému porušování lidských práv a k mnoha ztrátám na životech, v zemích tak odlišných, jako je Pobřeží slonoviny, Kolumbie, Burundi, Čečensko a Nepál," zdůraznila na londýnské tiskové konferenci generální tajemnice Amnesty International. "Irák a Izrael a okupovaná území jsou ve zprávách, Ituri v Demokratické republice Kongo ve zprávách není, přestože tam bezprostředně hrozí genocida," řekla Khanová. "Největším úkolem dneška," dodala, je "upozorňovat na 'skryté' krize a chránit práva 'zapomenutých obětí'."

Vlády po celém světě vydávají miliardy na posilování bezpečnosti státu a na takzvaný "boj proti terorismu", avšak pro miliony lidí jsou daleko vážnějším problémem zkorumpované a neefektivní systémy policie a justice, brutální útlak politického disentu, vážná diskriminace a sociální nerovnost: extrémní chudoba a šíření vyléčitelných nemocí.

"Vedla se válka proti Iráku, protože se podezřívalo, že tam existují zbraně hromadného ničení. Nikdo nic však neudělal proti dobře zdokumentovanému proudu zbraní, které živí vojenské konflikty a způsobují brutální porušování lidských práv v mnoha zemích světa."

Více než půldruhého roku po ukončení války v Afghánistánu čelí podle organizace Amnesty International miliony Afghánců nejisté a nebezpečné budoucnosti.

"Existuje skutečné riziko, že v Iráku vznikne tatáž situace jako v Afghánistánu, pokud nebudou vlády naslouchat požadavkům iráckých občanů na zavedení zákonnosti a pořádku a na plné respektování lidských práv."

V době, kdy ve světě existuje silný pocit nejistoty, vlády se rozhodly ignorovat a oslabit kolektivní systém mezinárodní bezpečnosti, jímž je mezinárodní právo. Spojené státy sice tvrdí, že chtějí přinést obětem v Iráku spravedlnost, avšak aktivně usilují o ochromení Mezinárodního soudního dvora, mechanismu pro univerzální spravedlnost.

Takzvaná "válka proti terorismu" zdaleka neučinila podle mínění Amnesty International svět bezpečnějším. Naopak ho učinila víc nebezpečným, tím, že omezila lidská práva, ochromila mezinárodní právo a umožnila vládám, aby se začaly skrývat před kontrolou veřejnosti. Válka proti terorismu prohloubila rozpory mezi lidmi různého původu a různé náboženské víry a zasela sémě nových budoucích konfliktů. Celkovým dopadem toho všechno je skutečný strach - a jeho obětmi jsou bohatí i chudí lidé.

"Je důležité, abychom se postavili proti manipulaci strachem. Musíme zpochybňovat úzké zaměření bezpečnostní agendy států. Definice bezpečnosti musí být rozšířena, aby zahrnovala i bezpečnost jednotlivých lidí, nikoliv jen států. To znamená respektování lidských práv. To znamená, že je nutno uznat, že proti nejistotě a násilí je nejúčinnější zasahovat vytvořením efektivních, demokratické kontrole otevřených států, které dodržují a neporušují lidská práva," podtrhla generální tajemnice Amnesty International.

Během roku 2002 zaznamenali mezinárodní aktivisté organizace Amnesty International celou řadu úspěchů. Organizaci Amnesty International se podařilo dosáhnout propuštění lidí, jako je bývalý ruský vězeň svědomí Grigorij Pasko, podařilo se jí dosáhnout spravedlnosti pro občany Sierra Leone tím, že tam byl vytvořen mimořádný soudní dvůr - v Sierra Leone nedávno docházelo k vraždění obyvatelstva - a začal globálně fungovat mezinárodní trestní soudní dvůr.

Avšak světové sdělovací prostředky se nadále nezajímají o konflikty, nejistotu a násilí, jejichž obětí jsou miliony lidí v Africe.

V tzv. Demokratické republice Kongo zůstává situace v oblasti lidských práv velmi znepokojující. Pokračují tam boje, jejichž terčem se stávají civilisté, zejména na východě země. V oblasti velkých jezer jsou také, nadále, hrubě porušována lidská práva.

V Burundi zabíjejí vládní vojska civilisty, dochází k "mizení" a mučení osob. Ozbrojenci v Burundi nadále násilím nutí k bojům děti.

O situaci na Izraelem okupovaných územích se mezinárodně hodně hovoří, a tak se ji alespoň mezinárodní společenství snaží řešit.

V Kolumbii vyvolala bezpečnostní opatření, zavedená tamější novou vládou, novou vlnu intenzivního násilí. Krize v oblasti lidských práv se tam prohloubila poté, co se rozložila letos v únoru jednání mezi vládou a hlavní opoziční ozbrojenou organizací FARC.

(Psáno též pro ČRo 6.)