Bulvární týdeník Mail on Sunday básnil o jeho "očích jako tekutá čokoláda, o jeho dlouhých řasách a dokonalém britském přízvuku..." Ovšem Rageh Omaar je seriozní novinář, africký korespondent společnosti BBC. Začal pracovat jako zahraniční reportér, když se odebral po absolvování vysoké školy do Etiopie s několika stovkami liber v kapse a s intenzivní touhou informovat svět o zoufalství této země.

Mail on Sunday specializující se na profily "celebrit", psal nedávno s nadšením o dětství Rageho Omaara na pražných ulicích v somálském Mogadišu, o tom, jak chodil do školy a pak na univerzitu v Oxfordu, jak se dostal do BBC skrze její zahraniční vysílání a nakonec jak se přiženil do anglické aristokratické rodiny (jeho manželka je dcerou baroneta s rodokmenem, který sahá do sedmnáctého století).

Poté, co pravidelně během útoku na Irák vystupoval Rageh Omar jako zpravodaj BBC v Bagdádu v hlavních večerních zprávách BBC, sdělili mu jeho šéfové, že jeho jméno už "prorazilo". Nejprve nevěděl, co to znamená. "Bydlím teď u rodičů své manželky v malinké vesnici v hrabství Berkshire a jel jsem s dcerkou na trh do vesnice Wantage koupit zeleninu. Zastavili mě tam čtyři lidi nad šedesát a říkali mi: 'Ragehu, to je dobře, že jsi se už vrátil, opravdu jsme o tebe měli starost.' Tam jsem to teprve pochopil. Už dřív mě lidi poznávali na ulicích, ale to bývali hlavně mladí černoši nebo Asijci. Když vás ale začnou na ulici poznávat penzisti v tiché anglické vísce, a znají přitom vaše plné jméno - to je něco úplně jiného."

Avšak, poznamenává Guardian, britský žurnalismus nikomu nedovolí plný úspěch. Jeden reportér deníku Guardian našel po pádu Saddáma Husajna na iráckém ministerstvu informací dopis, který Rageh Omar napsal řediteli tohoto ministerstva. Vyjadřuje v něm potěšení, že s ním mohl jít na večeři. Timesy to publikovaly na titulní stránce.

"Divím se, že nevysvětlily kontext," říká Rageh Omaar. "Dělat reportáže z uzavřených a fašistických společností je novinářsky nesmírně obtížné. Nepočítaně často jsem na hranicích takových zemí otevřeně lhal. Musíte taky být trochu protřelý, to platí pro každého novináře. Ale na tom dopise nebylo nic neprofesionálního ani nevhodného a nic, co by ovlivnilo mou novinářskou práci."

Timesy kritizují BBC dost často, mimo jiné i proto, že jejich vlastník, magnát Rupert Murdoch přímo konkuruje televizi BBC svou Sky TV. Během útoku na Irák jí někteří vyčítali, že prý byla příliš "prosaddámovská". Vedoucí pracovníci zpravodajství BBC to odmítají. Diváci si podle nich jsou sami schopni učinit vlastní názor, aniž by musela každá reportáž začínat slovy: "Dobrý večer z Bagdádu, nejprve chci dát jasně najevo, že je Saddám Husajn vrah a tyran. Je-li to jasné, řeknu vám, co je tu dnes nového."

Omaar s tím souhlasí. "Kdybyste se postavili na střeše hotelu Palestina a řekli: 'Saddám Husajn, šílenec, který zavraždil desetitisíce lidí, konstatoval dnes v televizi,' vyhostili by vás z Iráku. Ale tím by to neskončilo. Všichni Iráčané, kteří pro vás pracovali jako řidiči, průvodci a překladatelé, by byli ve smrtelném nebezpečí."

V Iráku bylo pro Omara výhodou, že je Somálec. Mluví arabsky a vzhledem k tomu, že je muslim, byl zřejmě tolerován více než jiní. Avšak v Británii, domnívá se Omaar, musejí novináři z etnických menšin pracovat usilovněji, mají-li dosáhnout téhož úspěchu jako běloši.