28. 5. 2003
Fleet Sheet: Chce se Cyril Svoboda stát komisařem EU, a proto útočí na Kavana?Anglicky psaný list, vycházející v Praze, přináší do hysterické virtuální reality českých médií pohled věcné střízlivosti, tentokrát ohledně další etapy útoků na Jana Kavana: :)
|
Ve středu 28. května publikoval pražský list Fleet Sheet toto své poslední slovo:
Sdělovací prostředky a veřejnost jsou ochotny věřit ohledně bývalého ministra zahraničí Jana Kavana tomu nejhoršímu, i když je to nesmysl. Veřejnost je tento týden přesvědčována, že Kavan ztratil či zničil originální tajné dokumenty. Naše zdroje nás však informovaly, že celá záležitost byla silně přehnána ve snaze Kavana zdiskreditovat. Dokumenty byly kopie a Kavan nezpůsobil žádnou skutečnou škodu. Kavan učinil v minulosti hodně pro to, aby se zdiskreditoval, sdělily nám zdroje, ale nikoliv tentokrát.
Někdo se snaží zajistit, aby se Kavan nemohl v září, kdy končí jeho funkční období v OSN, vrátit do Prahy a zaujmout jinou důležitou funkci. Dověděli jsme se, že se ministr zahraničí Svoboda pokusil prozradit tuto záležitost o Kavanovi tisku už před měsícem, ale bez okamžitého úspěchu. Nejpřesvědčivější vysvětlení, které jsme slyšeli, je to, že se Svoboda chce stát komisařem EU a nechce, aby mu Kavan překážel." Jaký je rozdíl mezi dobrými a českými sdělovacími prostředky? Dobré sdělovací prostředky publikují informace z vlastních, nezávislých zdrojů, nepapouškují nekriticky výroky politiků. Přinášíme o tom v Britských listech ze zahraničí celou řadu příkladů, nejnověji třeba ukázkou investigativní práce britské televize BBC a listu Guardian, viz ZDE, která odhalila skandál v evropském průmyslu kuřecího masa, nebo listu New York Review of Books, který samostatně objasnil příčiny antipatií mezi americkým ministerstvem obrany a zahraničí, viz ZDE. České sdělovací prostředky mají nezdravou tendenci vytvářet virtuální mediální kampaně proti někomu či pro někoho - jen obtížně se zjišťuje, kdo je vyvolává a za jakým účelem. Bohužel, to, že k těmto kampaním neustále dochází, je svědectvím zřejmě o prodejnosti některých novinářů a o nekritičnosti jiných, kteří původní obvinění přejímají bez rozumné analýzy. Je docela zajímavým tématem pro psychologa, případně psychiatra, proč postava Jana Kavana vyvolává od pádu komunismu v českém prostředí u některých lidí pořád tak hysterickou nenávist. Kavan je podle naší zkušenosti poněkud chaotik a - ano, ješita, kterému vždycky v životě šlo, "aby byl při tom" - byl vždycky posedlý českou politikou. (Právě on byl například v lednu 1969 u lůžka umírajícího Jana Palacha, atd...) V jeho životě je mnoho nejasného a nedávná obviňování z pravděpodobné korupce na českém ministerstvu zahraničních věcí v době, kdy tam Kavan vládl, je asi obtížné bagatelizovat. Do zákulisí byrokratických čachrů v české státní správě nevidíme, takže těžko k tomu vyjadřovat názor. Nicméně je zajímavé, jak se pro některé lidi stal Kavan terčem absolutní nenávisti - možná je to v důsledku frustrace antikomunistů, že nikdo v ČR nikdy nebyl potrestán za jakékoliv porušování lidských práv za komunismu. Jenže co s tím má co dělat Kavan? Považovat ho za případné "zosobnění komunistického režimu" je poněkud úsměvné. Kavan dvacet let v Londýně pracoval velmi efektivně právě proti komunismu. Obvinění, že údajně byl zároveň agentem komunistické Stb, jsou neprokázána. Je možno spekulovat, že byl Kavan např. agentem britské rozvědky, je však realistické předpokládat, že by jakákoliv profesionální rozvědka riskovala spolupráci s takových chaotikem, jako je Kavan? :) Kampaň, kterou proti Kavanovi dlouhá léta vedl Benjamin Kuras a týdeník Respekt, byla založena na zkreslené dokumentaci, a Benjamin Kuras se za to posléze omluvil, viz ZDE, též v knize ... jak Češi jednají,, Chomutov 2000, str. 306-307, viz též ZDE a ZDE (týdeník Respekt však nikoliv). V žádném případě nehájíme některé kontroverzní aspekty tohoto českého politika, hlavně proto, že do nich nevidíme. Zdá se nám však, že chování Jana Kavana je celý život charakterizováno dvěma základními rysy: ctižádostivostí a chaotičností. Víc v tom asi není - v českých poměrech je to však, zdá se, třaskavá směs, která kupodivu vyvolává hysterickou zášť. Jsou to rysy, které jistě najdeme u celé řady českých politiků. Je zajímavým psychologickým rysem, že zrovna Kavan vede své kolegy v politice k tomu, aby v médiích proti němu vyvolávali emocionální virtuální kampaně. Je také zajímavé, že součástí místního mediálního spiknutí nejsou anglicky psaná média, a pouze ta, jak se zdá, jsou schopna pohlédnout na věc střízlivě. Ale konec konců si to asi všechno zavinil Kavan sám - možná nebylo moudré vracet se po pádu komunismu domů a chtít ve zjitřeném českém prostředí dělat politickou kariéru. |