Termín "správa" jim neumožní řízení klíčových ministerstev a institucí, ani provádění zahraniční politiky, zatímco "prozatímní vláda" by byla i daleko relevantnější k přípravě voleb. Tento spor je prvním ohlášeným rozkolem, vzniklým po odstranění Saddáma Huseina, mezi Washigtonem a Kongresem (INC), tvořeným dřívější opozicí v exilu.

Agentura Reuters uveřejnila kritiku Kanbara, člena Národního kongresu, že "správa" je velmi nejasný pojem, a jeho vyjádření, že na tomto základě nemá důvěru v účasti na schůzích OPEC. Oznámil, že budou informovat Bremera, upozornil na to, že něco takového nemůže uspět, a že Spojené státy nakonec budou muset přistoupit na prozatímní vládu. Kanbar řekl, že USA mnohokrát prohlásily, že souhlasí s ustavením svrchované prozatímní vlády místo pouhé "správy".

Nejvyšší rada islámské revoluce v Iráku (SCRI) obvinila Washington, že nedodržel slib o ustavení svrchované prozatímní vlády. Ahmad Chafaji, člen výkonného orgánu SCRI, prohlásil, že americký zástupce Zalmai Chalíl potvrdil tento slib před válkou na schůzích v Londýně a na severu Iráku. Řekl: "Pokud tento slib nebude splněn, dojde k projevům občanské nespokojenosti."

Nejmenovaný irácký politik prohlásil, že američtí a britští odpovědní činitelé oznámili na páteční schůzi, že začnou postupně předávat moc prozatímní správě. Dodal, že brzy dojde k převzetí ministerstev, a to hned po vzniku správy, ale ministerstva vnitra, obrany a zahraničních věcí budou předána dodatečně.

Během návštěvy severního Moselu řekl Bremer, že v dohledné době proběhnou četná jednání s vedoucími politickými činiteli, týkající se irácké správy. Odmítl informace amerických sdělovacích prostředků, že byl proces odložen, k tomu řekl: "Nevím, odkud pocházejí tyto zprávy, protože jsme nic neodložili." List New York Times uvedl, že na páteční schůzi Bremer oznámil iráckým politickým vůdcům, že plán na utvoření Národního shromáždění a prozatímní vlády je odložen na neurčito. Bremer tuto schůzi však označil za plodnou. Během jeho první návštěvy v severním Iráku, od svého nedávného ustanovení, vedl jednání s místními činiteli a pochválil "zrozenou demokracii" v tomto městě, kde byla zvolena místní rada.

Členové baasistické strany v oficiálním dopise, adresovaném Bremerovi, americkému správci Iráku, protestovali proti rozpuštění a zákazu této strany, která vládla v Iráku po dobu 35 let. V dopise uvedli, jak může být zlikvidována strana, kterou tvoří 15 milionů Iráčanů, jednak jejich členů a jednak jejich sympatizantů. Bremerův zákaz strany BAAS pokládají za odporující demokracii a lidským právům, které proklamují Spojené státy. Vyzvali k studiu dějin této strany, oproštěných od praktik Saddáma a jeho služebníků, kteří v řadách této strany vraždili.

V pondělí v Bagdádu probíhaly mohutné a bouřlivé demonstrace důstojníků a vojáků, kteří rozhněvaně protestovali proti likvidaci irácké armády. Ta disponovala 400 tisíci vojáky, kteří se náhle ocitli bez jakýkoliv příjmů pro své rodiny. Jsou velmi rozhořčeni z dané situace a kategoricky ji odmítají s tím, že armáda je zásadně nutná ve všech zemích a Irák bez ní tak ztrácí svou suverenitu.

Obyvatelé Falluja, která je poblíž Bagdádu si stále stěžují na špatné zacházení a neustále omezování ze strany spojeneckých vojáků. Odpor proti okupaci v tomto městečku dostává pomalu ráz organizovaného boje. V úterý (27.5.) byl sestřelen americký vrtulník, následkem toho zahynul jeden americký voják a sedm jich bylo zraněno. Zabiti byli dva ozbrojení Iráčané, neznámý počet jich byl zajat. K útokům na americké vojáky dochází jak ve Falluja, tak i v Bagdádu velice často, nejde o velký počet ztrát v jejich řadách, ale spojenečtí vojáci se necítí v bezpečí a podléhají pocitu nejistoty.