Nejenom bývalý primátor Kuznik, ale zastupitelstvo města vyhovělo v listopadu 2001(!) žádosti Občanského sdružení Romů Severní Moravy o finanční příspěvek ve výši 2 miliony korun na výstavbu RKS. Podpořili tak projekt, který svým významem překračuje hranice města a regionu. RKS podle slov podnikatele Milana Ference, který na jednání zastupitelů zastupoval Občanské sdružení Romů Severní Moravy má pomoci k zlepšení soužití jednotlivých skupin obyvatelstva nejenom v samotné Karviné, ale v celé České republice. "Není rozhodně našim záměrem postavit nějakou diskotéku. Chci, aby se splnil můj dávný sen a v Karviné vyrostl romský kulturní dům, s jehož pomocí budou redukovány problémy, které vznikají při našem společném životě," uvedl ve svém tehdejším vystoupení před bývalými zastupiteli Milan Ferenc. Je přesvědčen, že vytvoření tohoto kulturního centra bude mít velký význam nejenom pro město, ale pro celý Moravskoslezský kraj.

Bývalý karvinský starosta Lubomír Kuznik poskytnutí příspěvku na tento projekt doporučil: "Jedná se o projekt, který řeší jak kulturní společenské vyžití rómské komunity, tak zlepšení soužití na území našeho města. K projektu se přikláním také proto, že nový význam bude mít lokalita bývalé panelárny, která není v této době nijak využívána."

Záměrem autorů projektu je v Karviné vybudovat Romské kulturní a osvětové centrum, které se stane základnou pro kulturní, vzdělávací a společenské aktivity neziskových organizací ve městě s perspektivou rozšíření na další regionální spolupráci. "Přívlastek "romské" v názvu pouze zdůrazňuje absenci podobného zařízení pro Romy a nikoli snahu o jejich jakoukoliv segregaci," říká Milan Ferenc, předseda Sdružení Romů Severní Moravy.

Výkonný místopředseda meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Roman Krištof považuje projekt karvinského romského komunikativního centra za zcela výjimečnou a pozitivní snahu romské podnikatelské elity o přispění k integraci romské komunity v České republice. "Vzhledem k obtížné sociální situaci romských komunit na severní Moravě plně doporučujeme zvážit možnost udělení státní účelové dotace na zmíněný projekt," míní Krištof.

Náklady na úplnou realizaci stavebního projektu činí 17 milionu korun a do chvíle, kdy byla žádost o dotaci projednávána byly proinvestovány přibližně dva miliony. Ačkoliv se mělo proinvestovat asi 5 milionu korun na zastřešení budovy v této lokalitě. Protože se do té doby nepodařilo získat potřebnou dotaci na tento projekt bylo zapotřebí zajistit alespoň objednávku na zastřešení stavby. Poslední možností a nadějí k získání státní dotace byla konzultace projektu s tehdejší premiérem Milošem Zemanem. "Předložený projekt předseda vlády hodnotil velice kladně s tím, že bude zcela jistě úspěšný. Předseda vlády přislíbil dofinancování tohoto projektu, ale s podmínkou, že se město bude na něm finančně podílet," informoval starosta zastupitele. Tehdejší zastupitel a nynější radní Jaromír Videcký (ČSSD) také ve svém vystoupení projekt uvítal: "Jsem rozhodně pro to, aby se vše podpořilo. Dá se změnit územní plán města, bude tam spousta pracovních příležitostí," míní. Jeho názor sdílí i vedení karvinského úřadu práce, které ve svém doporučujícím stanovisku uvádí, že předkládaný projekt počítá s využitím nového objektu pro zlepšení kulturního a společenského vyžití romské populace i neromského obyvatelstva a s možností realizace aktivit v rámci programů protidrogové prevence a prevence kriminality. Autoři projektu s představiteli úřadu práce projednali i možnost přizpůsobit objekt i potřebám realizace vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit, které by mohly přispět k řešení problémů vysoké nezaměstnanosti na místním trhu práce. "Projekt samotný bude přínosem k řešení tohoto problému i předpokládaným vznikem přibližně deseti nových pracovních míst, která budou vytvořena k zajištění provozu objektu a k realizaci zamyšlených aktivit," uváděl ředitel Úřadu práce v Karviné.

Při posuzování návrhu, aby z finanční rezervy města, která je určena na financování projektů s použitím státních dotací, byly poskytnuty dva miliony korun jako záloha na objednávku k zastřešení stavby se nakonec dostaly dva schvalující návrhy. Ten, který předkládal Lubomír Kuznik, aby občanskému Sdružení Romů Severní Moravy byl poskytnut na výstavbu komunitativního centra finanční příspěvek města ve výši dvou milionu korun. Druhý návrh předložil lidovecký místostarosta Ondřej Brdíčko, který sice s dotací souhlasil, ale s podmínkou, že pokud do konce roku 2005 nebudou ze strany státu peníze poskytnuty, budou prostředky městu vráceny. Většina zastupitelů, ale slibu premiéra Miloše Zemana uvěřila, a původní Kuznikůvův návrh schválila.

Tvrzení Radima Kijonky, když se odvolává na zastupitele, kteří chtějí zůstat v anonymitě(!?), že předseda romské organizace Milan Ferenc udělal Kuznika ředitelem na oplátku a záměrně se dá jenom velice obtížně věřit. O dotacích se rozhodovalo dlouho před skončením funkčního období předcházejícího zastupitelstva, kdy bývalý primátor nemohl ani tušit, zda ho jeho stranická organizace bude či nebude znovu nominovat do vedení města. Nakonec po vnitrostranických primárkách byl zařazen na čtrnácté tzv. nevolitelné místo. Voliči si přes všechny Kuznikovy chyby všimli i dobrých výsledků, kterých radnice pod jeho vedením dosáhla a svými preferenčními hlasy protlačili na šesté místo a Kuznik sedí v novém zastupitelstvu k nelibosti některých jeho stranických kolegů, kteří takové podpory nedosáhli. A jestliže se po odchodu z magistrátu rozhodl aktivně zapojit do řešení problémů romské komunity v regionu nejedná se o nekalé praktiky, ale o postoj, který lze spíše uvítat.