"Jako představitel organizace bojující za lidská práva s kořeny v zápase o východní a střední Evropu 70. a 80. let je přirozené, že budu poukazovat na tyto své zkušenosti," píše Karlsen. Míní tím rozhovory na mezinárodní úrovni, tlak na režimy, podporu domácí opozice usilující o demokracii. Šlo to pomalu, ale mírovou cestou.

< Podle práva se má s rozhodnutím zda válku nebo mír počkat na rozhodnutí Rady bezpečnosti. Pokud ale hnutí za mír má mít pozitivní hodnotu, nesmí být jeho poselství pouze "nechceme válku." Musí také obsahovat realistický návrh, jak může mezinárodní společenství mírovou cestou změnit vládu v Iráku. Řešení nesmí zapomínat, čeho všeho byl Husajn schopen již od svého nástupu koncem 70. let a že jeho brutalita a bezohlednost je srovnatelná se Stalinovou.

Lidská práva jsou důležitým nástrojem míru. Také hnutí za mír by je mělo zahrnout do své strategie změn v Iráku. Pokud tak neučiní, ponese v diskusi o alternativě války či míru odpovědnost za zneužití Saddámem Husajnem.