30. 1. 2003
Jak proti globálnímu terorismu?Ve stredu jsem poslouchal uvahy v Ceskem rozhlasu 6 Svobodna Evropa, ktery jiz tradicne obhajuje americkou politiku.
Mluvilo se o neuspesich zbrojnich inspektoru a o chystane valce v Iraku. Komentator v jednom prispevku mluvil
pateticky o tom, ze prave bojiste se nyni nachazi v zazemi, ponevadz teroriste operuji hlavne proti civilistum, a tez
zminil anekdotu, kdy po vybuchu obchodniho centra stoupaji k nebi dve duse a jedna se pta druhe, zda patrila
k pacifistum odmitajicim valku proti Iraku.
(To je mimochodem hodně primitivní a zavádějící, protože právě mnozí pozůstalí po mrtvých ze Světového obchodního centra v New Yorku výslovně požadovali, aby nedocházelo k žádnému dalšímu násilí, pozn. JČ) |
Tez komentator zminil i teroristy opasane vybusninami radostne kvapici v ustrety sve kariere v nebi doprovazene pozehnanim jejich pribuznych i lidu, z nejz vzesli. A za jejich uvahami jsem videl stale stejnou myslenku rikajici, ze rezimy podporujici mezinarodni terorismus musi proto zmizet ze svetove sceny i za cenu valky. To co se takrka denne deje v Izraeli a pak nasledne na jim okupovanych uzemich, je dukazem toho, ze represe nema na terorismus zadny pozorovatelny vliv. Ma-li nekdo jistotu, ze po je smrti budou lide v ulicich radosti tancit a velebit jeho pamatku, je naprosto imunni vuci jakymkoliv hrozbam. A stejne tak zastupy lidi v muslimskych zemich reagovaly tancem a zpevem na zpravu o hromadne vrazde civilistu 11.9.2001. Bin Ladin a spol. se tam stali novodobymi Robiny Hoody. (Ne všude. Mnoho lidí v muslimských zemích bylo upřímně šokováno útokem na Světové obchodní centrum a vyjadřovalo Američanům lidskou soustrast. V prvních týdnech po 11. září 2001 měly Spojené státy soucit skoro celého světa, pozn.JČ.) Problem tedy neni v patologickych jedincich, nevahajicjich zabit lidi, ktere vubec neznaji, problem je hlavne v tom, ze se jim za toto dostava ovace od domaciho publika. Kdyby nebylo klimatu umoznujiciho, aby tito lide vyrostli, vystudovali a infikovali se nenavisti, nedostali by sanci se jakkoliv projevit. I houba vyroste jen tam, kde je stin a vlhko a kam nemuze slunce. Ptejme se tedy po tom, proc existuji ve svete kultury, ktere zretelne nevyznavaji tytez hodnoty co my, ktere neprojevuji uctu k zivotu druhych lidi. Vychazime-li z predpokladu, ze i tyto kutury jsou tvoreny stejnymi lidskymi by- tostmi, jako my sami, coz nam dosvedcuji biologove, musime si s veskerou vaznosti, ktere jsme jen schopni, polozit tuto nesmirne nalehavou otazku. Proc nas tak nemaji radi, ze se raduji, kdyz nekdo z nas zemre ? Proc v nich budime takove emoce ? Abychom na takto polozene otazky byli schopni odpovedet, musime mit schopnost empatie, schopnost vcitit se do udelu jinych lidi a narodu. A pokud touto empatii disponujeme, muzeme odpoved na tyto otazky najit ve vlastnim nitru, ponevadz nic lidskeho nam pak nebude cizi. A pak se zacnou vynorovat otazky, ktere jsou sami o sobe odpovedmi: Libilo by se nam zit v chudobe, spine a bez vzdelani ? (Nescetne stamiliony lidi, mozna miliardy, zijou na same hranici existence a denne zapasi o hole zivobyti. Maji problemy se zakladnimi potravinami, pitnou vodou, otopem, jsou temer bezbranni proti nemocem. Ke vzdelani uz nemaji pristup mnohdy vubec. Vyrustaji v naproste nevedomosti bezbranni proti fanatismu a nenavisti.) Jakpak bychom pak asi prijmali fakt, ze nekolik bohatych zemi prekypujicich blahobytem a disponujicich obrovskou a rozhodujici vojenskou silou si usurpuje drtivou vetsinu veskereho bohatstvi Zeme pro sebe, za kterymz ucelem vedou pragmatickou politiku neohlizici se na nic nez na sve vlastni zajmy ? (Priklad za vsechny: USA nemely nic proti Saddamovi Husajnovi v dobe iracko-iranske valky, byt je prokazano, ze brutalne vrazdil obcany sve zeme jiz tehdy. Dokonce se proslycha, ze mu napomohli k moci.) Proc vyspele zeme s USA v cele odmitaji prevzit dil sve spoluzodpovednosti za globalni ekosystem ? (Kjoto, Johanesburg, Rio de Janeiro, ....) Jak to, ze porad ve svete harasi relativne nicotnymi problemy svych ekonomik a to, ze jinde hynou statisice lidi v nuznych podminkach je zdaleka tolik nezajima ? (Nechutne jsou uz jen rozvahy, nakolik predpokladana valka v Iraku ovlivni cenu ropy. Sli bychom do teto valky, kdyby barel ropy Brent stal pak 40 a nikoliv 30 $ ? Zastupy mrtvych evidentne nikoho vubec nezajimaji.) A podobne otazky bychom si mohli klast dal a dal. Jak vidno, nepotrebujeme ani moc fantazie k tomu, abychom si umeli predstavit, ze nekomu pak prestane zalezet na zivote, potazmo na zivote druhych lidi a ze ten nekdo ani nemusi byt mutant, ktereho je nutno odstrelit, nejlepe laserem navadenou pumou. Jak tedy proti globalnimu terorismu ? Tahnout do toho Iraku nebo ne ? Odpoved je bohuzel jen velice tezka. Husajn je lotr a mel by byt sesazen, souzen a potrestan, o tom neni sporu. Operace NATO proti Milosevicove Jugoslavii byla motivovana snahou zastavit hromadne statem organizovane vyvrazdovani nepohodlneho etnika. Planovany zasah proti Iraku vsak vubec tento motiv nema. Bohuzel. Valka v Iraku proto bude tragedii, at uz k ni dojde, ci nikoliv. Pokud k ni dojde, obrovsky ve svete stoupne nenavist vuci USA a jeho spojencum, coz bude zla zprava pro vsechny, pro celou planetu. Pokud k ni nedojde, Husajnova diktatura bude dal krute znasilnovat iracky narod. Otazka zni, co je vetsim zlem. Jsou veci, se kterymi uz nic nemuzeme udelat, protoze se uz staly. Ale jsou i veci, kterych je mozne se po predeslych zkusenostech uz vyvarovat. Z biologie jsou znamy pripady, kdy premnozeni nektereho skudce bylo lidmi reseno rozsirenim jeho predatora. Redukce tohoto skudce pak vsak byla nejednou vystridana nezadouci invazi predatora proti jinym formam zivota. Neni proto mozno bojovat se zlem pomoci jineho zla. Podpora Afghanistanu v dobe ruskeho vpadu do teto zeme zrodila bin Ladina, podpora Iraku v jeho konfliktu proti Iranu prospela Husajnovi. Ted sklizime plody. Ucelove jednani, kterym se vyznacuje hlavne politika USA je vyhanenim certa dablem. Allan Watts, predstavitel hnuti v USA v 60-tych letech, o ni kdysi prohlasil, ze je smesici nekompromisniho idealismu a stejne bezohledneho gangsterismu. Pohled zpet na historii rady jejich aktivit od konce 2. sv. valky mu dava za pravdu. Nakonec se opravdu ukazuje, ze pravdu maji idealiste, kdyz odmitaji veskere ucelove kompromisy. |