Auta, používající pro svůj pohon olej na vaření namísto nafty nesmrděla - vydávala naopak příjemnou vůni jaksi připomínající smažící se hranolky. Právě podle toho poznali vždycky inspektoři daňového úřadu nosem, kdo se využíváním nezdaněného paliva prohřešuje.

Celá záležitost vznikla ve Walesu na podzim roku 2000, v době, kdy docházelo k stávkám na protest proti vysokým cenám pohonných hmot. Byly blokovány benzínové pumpy a nedostávalo se paliva pro automobily. Ekolog John Nicolson sháněl naftu pro svůj automobil s dieselovým motorem. Nebyla k sehnání. Jeho manželka zpanikařila: pracuje jako zdravotní sestra a potřebovala automobil do práce. Nicholson si uvědomil, že by jeho automobil měl jezdit na olej. Vyzkoušel to: "Nejen že to fungovalo, ale motor dokonce běžel lépe. A nesmrděl," konstatuje Nicholson.

Tak začal používat pro svůj automobil oleje na vaření jako paliva až do doby, než blokáda benzínových stanic skončila. Vzhledem k tomu, že bylo ježdění na olej na vaření úspěchem, Nicholson dal dohromady internetové stránky k tomuto tématu a zjistil, že v Německu se u automobilů s dieselovými motory používá jako paliva oleje na vaření už léta - nejen proto, že je to levnější, ale že je ekologicky rozumnější používat jako paliva slunečnicového či řepkového oleje než fosilních paliv. V Německu na to existuje celý samostatný průmysl, podporovaný daňovými úlevami. Není tedy divu, že automobily značky Mercedes a Volvo jsou vůči oleji na vaření jako palivu nejvstřícnější.

Za pouhých několik týdnů začalo ve Walesu užívat jako paliva oleje na vaření více než 300 řidičů. Automobilová asociace sice rozšířila varování, že užívání oleje na vaření jako paliva zničí váš motor, ale ono to není pravda. Od užívání oleje na vaření se začalo ustupovat teprve tehdy, když to začal pronásledovat britský daňový úřad za neplacení daně.

Avšak student strojírenství Chris Dovey z welšského městečka Laugharne jezdí dodnes se svým fordem výlučně na olej na vaření. Získává použitý olej z místní kantýny. Odfiltruje ho, přidá do něho trochu terpentýnu, a jede. A platí za to daně. Maminka mu doporučila, aby státu ty peníze nekradl. Olej dostává student z kantýny zadarmo a dohodl se z místním daňovým úřadem, že mu platí za každý litr spotřebovaného oleje 26 pencí. Je to stále daleko levnější než kupovat naftu u benzínové pumpy.

A britský supermarket ASDA nyní oznámil, že jeho nákladní automobily budou od příštího roku jezdit na olej na vaření, shromážděný z jeho pekáren po celé zemi (firma peče každý den milion koblih.) Bude z toho taky ale platit daně.