Investfórum by mělo dopomoci k tomu, aby se setkali potenciální investoři z řad velkých českých i zahraničních firem se zástupci české vlády a vysokých úředníků Moravskoslezského kraje (dále jen MSK). Oficiální program kolem tohoto zásadního důvodu konání tvoří přednášky zaměřené na problematiku rozvoje místních investic. Zastavme se u nich na chvíli.

Mezi prvními včerejšími mluvčími byli premiér Špidla a ministr pro místní rozvoj Němec. Projev obou byl postižen rétorikou obecných frází, na přetřes se dostaly povodně, ale i (bohužel neurčitý) příslib dokončení přístupových cest na Ostravsko. Vystoupení obou politiků bylo zklamáním z rétorických a poněkud bezobsažných frází a působilo mnohem víc jako neoficiální zahájení politické agitky pro regionální volby, v níž V. Špidla v Ostravě během čtvrtku následně pokračoval. Z jiného soudku byl ovšem následující projev hejtmana Tošenovského, který potvrdil svou pověst muže, jenž toho pro region učinil v posledním desetiletí skutečně nejvíc a který se těší vysoké podpoře občanů. Jeho proslov byl na rozdíl od ostatních mluvčích konkrétní a doprovázel jej písemný přehled probíraných problémů. Pokud investoři mohli z nějakého projevu konkrétně vycházet, pak to byl bezesporu právě projev moravskoslezského hejtmana, který nabídl řadu důležitých informací o struktuře kraje a čísel, jež mají pro investory zásadní význam a které dokázal patřičně vyargumentovat.

Negativní: Moravskoslezský kraj má vysokou nezaměstnanost (přes 16 %). Do tohoto kraje nevede dálnice ani vyhovující železniční síť. V místech s utlumenou (zrušenou) těžbou uhlí a zastavenou průmyslovou výrobou leží ladem obrovské prostory, jejichž další využití předpokládá napřed kompletní obnovu jejich stávající podoby. Kraj má velmi nízké procento vysokoškolsky vzdělaných lidí (7 %). Kraj byl v minulosti silně monotematicky zaměřen na průmysl a nyní - má-li se ekonomicky udržet - musí hledat jiné alternativy. Kraj je ekologicky nesmírně postižen.

Pozitivní: Kraj disponuje čtyřmi vysokými školami s třinácti fakultami. V MSK jsou nejlevnější byty v České republice (statistický průměr na standardní byt I. kategorie o 68 m2 činí od 277 tisíc Kč v Ostravě po 510 tisíc v jednoznačně nejdražším městě kraje Opavě). Je zde velké množství velkoplošných tzv. "zelených louk" vhodných pro investorské záměry. V kraji a těsné blízkosti městských center leží Beskydy, Jeseníky, CHKO Poodří a velké nádrže, které mají potenciál pro přilákání turistů. Okrajové části MSK jsou bilingvní (polština, slovenština).

Jaké jsou tedy možnosti potlačení negativních fakt a využití těch pozitivních?

Zdá se, že Magistrát města Ostravy a nově i hejtmanství dělají, co se dá. Za poslední roky stihly zahájit sanační práce a rekultivaci ve čtyř nejpostiženějších částech regionu (bývalá koksovna Karolina ležící v samém centru Ostravy, ostravské Ostramo, továrna ve Vítkovicích a karvinská důlní oblast). Rozběhnuté jsou také projekty na oživení velkých sídlištních ploch, kde žije velká většina severomoravského městského obyvatelstva. Na druhou stranu všechny tyto práce jsou časově náročné, a tak vlastně zatím nepřinášejí žádné podstatné ovoce. Podle většiny výše uvedených faktů MSK nežije příliš radostnou přítomností, ale může jej čekat slušná budoucnost. Pokud...

Pokud splní celostátní činitelé, co slibují už léta a léta bez ohledu na to, která strana je právě u moci. Žádný kraj není schopen se ekonomicky povznést, pokud se do něj nelze co nejrychleji a nejkvalitněji fyzicky dostat. Jak už bylo řečeno výše a jak ostatně zažívají občané MSK denně, jakýkoli delší výjezd z města autem s sebou přináší obrovské riziko dopravních nehod na špatných cestách - vždyť celé kilometry z nich jsou dosud postaveny jen z jednotlivých panelů zalitých asfaltem -, zásadní nekonformitu cestování a mizerné doplňkové služby! Nejbližší dálnice začíná za Hranicemi na Moravě směrem na Olomouc, takže už náleží dalším krajům, nikoli MSK. Dosud tedy nejenže neexistuje kvalitní silniční přístup na severovýchod republiky, ale nevyhovující je i stávající železniční síť.

To vše jsou dluhy, které vůči tomuto koutu ČR mají jednotlivé vlády od počátku devadesátých let. V současnosti to již vypadá nadějně, dálnice by měla být funkční snad do roku 2007-2009, ale uvědomme si, že to je za dalších 5-7 let! Je tedy nutné konstatovat, že už nyní je na to pozdě, a kraj je tím výrazně znevýhodněn.

Jednu z potenciálních oblastí příjmů místní zastupitelé už mnoho let nedoceňují - jsou to turistické možnosti kraje. O kvalitě a kráse zdejší přírody se obecně neví v ČR ani v zahraničí. Propagace zde prakticky nefunguje, ovšem mimo jiné proto, že by bylo možné ji zaměřit pouze na přírodní krásy, nikoli na kvalitu služeb. Zůstáváme, jak trefně přirovnal hejtman Tošenovský, v tradici ubytoven ROH, zatímco svět chce už dávno nikoli ubytovny s nevyhovujícími pokoji a společnými toaletami na chodbách, ale hotely evropské úrovně. A těch je až na řídké výjimky v turistických oblastech žalostně málo.

Další důležité rozhodnutí čeká místní radní ohledně starých a dosud nezrekultivovaných průmyslových zón, jakou je například areál Vítkovic. U tzv. "zelených louk" je to jednoduché: po milionových investicích na jejich sanaci a oživení se sem investoři zřejmě pohrnou sami. Co ale místa, jejichž rekultivace je pro region již finančně neúnosná? Řada památkářů se v 90. letech zasazovala například o to, aby obrovský areál továrny Vítkovice zůstal zachován jako památková zóna a byl jakožto státní průmyslová památka udržován ze státních (regionálních) peněz. Taková představa je však těžce realizovatelná - areál je tak rozlehlý, že by jeho údržba přišla na nepředstavitelné částky, které - pokud nebudeme naivními snílky - prostě není kde vzít. Podle Tošenovského je mnohem reálnější tyto oblasti rozčlenit na menší a ty pak nabídnout drobným podnikatelům a jiným menším investorům, kteří si je pro své potřeby zrenovují. Bohužel - vše je opět jen v plánech a projektech, které na svou realizaci prozatím čekají.

Vláda tedy slibuje MSK růžovou budoucnost: vytvoření průmyslové zóny v Nošovicích u Frýdku-Místku (kam by snad měla investovat asijská automobilka), realizaci dálnice D 47, vybudování železničního koridoru, přípravu a vytvoření dalších průmyslových zón. To vše jsou miliardové investice. Než budou zrealizovány, nebude kraj schopen nabídnout potenciálním investorům to, co ostatní místa republiky a nezbývá mu než čekat.

Některá zajímavá čísla a fakta
- hustota osídlení MSK - 230 obyvatel/km2 (celostátní průměr je 160)
- počet obyvatel - 1 270 000 (nejlidnatější kraj ČR)
- krajské město Ostrava - 317 000 obyvatel
- vzdělání obyvatel: základní - 22 %, střední odborné bez maturity - 39 %, střední odborné s maturitou - 24 %, vysokoškolské - 7 %
- nejvíce lidí pracuje ve zpracovatelském průmyslu (149 tisíc) a pak v dopravě, skladování, poštovních službách, telekomunikacích (45 %) a stavebnictví (42 %)
- v hrubém domácím produktu se v roce 1999 MSK umístil na 2. místě v rámci ČR po Praze
- v roce 2001 bylo dokončeno jen 1997 nových bytů
- průměrná pořizovací hodnota nového rodinného domu v MSK činí 2 390 000,- Kč
- pouze v jedné škole v Ostravě je možné studovat bilingvně (francouzsky a česky)