2. 12. 2002
Média o víkendu: "Zeman se nepotácí od lahve k flašce"Jeden dnes prostě neví. Nový pražský
primátor Pavel Bém usiluje o spolupráci pravicových stran, ale v Praze
se spojila ODS s ČSSD, nikoli s Evropskými demokraty Jana Kasla. Přes
radniční spojenectví se však distancuje od bytové politiky, kterou
prosazuje ČSSD na vládní úrovni, reprezentovaná ve Šponě
Stanislavem Křečkem. Kasl bojuje proti korupci, ale v minulosti nic
nevybojoval. Bém má stejné krédo, nicméně se pokouší vysvětlovat (zlehčovat)
podezření, které z dob dřívějších ulpívá na jeho socialistickém
náměstkoviParoubkovi.
|
Za zručného soudcování Jakuba Železného poměrně ostře a zároveň docela gentlemansky zkřížili své jazyky primátoři. Průběh klání toho současného s poslancem Křečkem pak může dokumentovat tento dialog: K: "Bydlení je sociální právo." B: "Bydlení je individuální právo." K: "To jsou krásná hesla bez obsahu." Když Bém označil prezidentské primárky ČSSD za blamáž, Křeček mu moc neodporoval. Určitě se však shodli na tom, že "představa nadstranického prezidenta je mýtus." V otázce vhodné osoby budoucího prezidenta Bém samozřejmě preferoval Klause. Křeček na to šel košatěji. Jednak zpochybnil "novinářskou představu o tom, že Zeman se potácí od jedné flašky Becherovky k druhé," jednak uvedl Motejla, Pitharta a Zemana, přičemž bylo možné usuzovat, že toto je jeho pořadí. Nějak tak vypadala Špona. BSedmička byla téměř k uzoufání. Ať se Jana Bobošíková snažila jak nejlépe uměla, levou hradbu Petry Buzkové (ČSSD) a Jiřího Dolejše (KSČM) se jí ztéci nepodařilo. Buzková se velmi ukáznila, nedávala znát žádné rozladění, odpovídala buď podrobně (tam, kde nic nehrozilo) nebo velmi úsporně, krátkými větami (tam, kde cítila, že pozice je neudržitelná). Dolejš si nesnažil usurpovat čas navíc vůbec a byl Buzkové často pohotově ku pomoci (neprodaný Telecom a výše patby poradenským firmám, včas neuhrazená dodávka počítačů Autocontu). Moc nezlobil ani na téma vnitřní prezidentské referendum ČSSD, stejně jako při probírání (ne)komunální spolupráce komunistů a ČSSD (ODS), ač v tomto případě Buzková komunisty nepřesvědčivě kritizovala za setrvávání u starých myšlenek. Po delší době se televizím podařilo vybrat diskutéry, kteří se nevyskytli v žádném z konkurenčních pořadů. Na Novu se sice dostal Stanislav Křeček, ale jen v kause svého případného působení coby ústavního soudce. Předměty diskuse se ovšem překrývaly. Nova se stejně jako ČT vyhnula kause Balvín, Prima ji krátce zmínila na začátku. Potom už to bylo o volbě prezidenta, rozpočtových dluzích a trochu neplánovaně o důchodech. Oldřich Vojíř, jakoby ani stylem do ODS nepatřil. Nevyniká agresivitou, ale na druhé straně to vypadá, že když mluví, tak jen k tomu čemu rozumí. Pak to má zpravidla hlavu a patu. S Pavlem Rychetským (ČSSD) se shodli u odvolání ředitele ČT na mimořádném významu ekonomických důvodů. Další soulad nenastal. Zvláštní zmínku si zaslouží dotaz Petrušky Šusterové ("přísedící"), která se obou hovořících zeptala "co jejich strana udělala pro inovaci důchodového systému," což vyvolalo jistý ohlas. Vojíř toho neřekl mnoho, ono toho také ze strany ODS moc není, mělo to ale logiku. Rychetský sdělil rozhodně víc než věděl. Nazvat jeho vyjádření mlžením by bylo velmi milosrdné. Byl to prostě blábol, jak koncepční, tak věcný! V prvé řadě papouškoval zmatenou ideu Vladimíra Špidly o oddělení důchodového fondu od státních financí - a to ještě špatně. Potom velmi nepřesně specifikoval růst každoročních nákladů na důchody. Hovořil o patnácti miliardách, a to pouze ve vztahu ke starobním důchodům (stejné chyby se pravidelně dopouštěl i Zeman), následně chtěl spasit náklady na důchody zřízením fondu zvícím 40 miliard korun. Již z těchto dvou ukazatelů je jasné, že to nemůže pasovat. Roční náklady na důchody se pohybují na úrovní 200 mld. Kč, 40 mld. Kč by tak nemohlo systém spasit ani na čtvrt roku (tato částka měla být samozřejmě použita poněkud jinak). Nakonec asi nejracionálnější hlas k dané problematice zazněl z úst dalšího "přísedícího" (Milan Marko). O čem to vypovídá? O tom, co se průběžně a opakovaně projevuje. Sociální demokracii se na mnoha postech nedostávají odborníci, stejně jako schopnost (nebo seriózní potřeba?) shromáždit a analyzovat relevantní údaje. Přesto jejím představitelům nechybí sebevědomí prezentovat náhodně, nekvalifikovaně sesbíraná numera jako výsledek vědeckého zkoumání a na takovém pochybném základě vytvářet a rozvíjet vadné teorie. To by samozřejmě tolik nevadilo, kdyby se občas podobné zmetky nedařilo uvádět v život. O neschopnosti špiček ČSSD poučit se z dřívějších omylů při nových odhadech a tvrdošíjném vymýšlení dalších krkolomných nápadů ostatně aktuálně nejlépe svědčí zpackané prezidentské minireferendum. Nelze však vyloučit, že v duchu této "kreativity" se můžeme brzy nadít názoru, že s ohledem na nízkou účast hlasujících vlastně výsledky nic neznamenají a je jedno, koho ČSSD za svého kandidáta nakonec vybere. To už ale není o víkendových pořadech na televizní obrazovce... |