Británie vyvinula za scénou velké úsilí, aby přesvědčila Bílý dům, aby nepředkládal tak agresivní rezoluci o Iráku, jaká by neprošla Radou bezpečnosti OSN. Prezident Bush měl podepsat první verzi této rezoluce buď ve středu nebo ve čtvrtek. Avšak Londýn má vážné obavy, že rezoluce bude tak ostrá, že ji jiné členské země Rady bezpečnosti, zejména Francie a Rusko, shledají nepřijatelnou.

Tyto obavy vzrostly ve čtvrtek, když ruský prezident Vladimír Putin požadoval rychlé řešení irácké krize využitím politických a diplomatických prostředků a konstatoval, že žádná nová rezoluce OSN není nutná.

Tony Blair chce zajistit souhlas všech pěti trvalých členů Rady bezpečnosti OSN pro novou rezoluci. Avšak Británie se nyní neshoduje s USA ohledně toho, jak specifická by měla být v rezoluci hrozba vojenské akce. Jedna verze rezoluce varuje, že "pokud Irák odmítne splnit mezinárodní požadavky", důsledkem bude "mezinárodní akce" podle sedmé kapitoly Charty OSN, která umožňuje vojenskou intervenci pro prosazení rozhodnutí. Avšak Británie se domnívá, že Rusko drží klíč k jednomyslné podpoře nové rezoluce a nebude ochotno podpořit takto otevřenou hrozbu války. Británie chce navrhnout mírnější rezoluci, kterou by Rusko přijalo.

Diplomati v ústředí OSN v New Yorku varují, že otevřeně agresivní rezoluce by znamenala, že Irák nevpustí do země žádné inspektory OSN. To by mělo bezprecedentní diplomatické důsledky a dalo by to Spojeným státům volné ruce k vedení války proti Iráku, avšak Blair by čelil těžkému dilematu, zda se k takové vojenské akci připojit.