27. 9. 2002
Zprávy z farnosti Svatý AlbionAhoj, přátelé!
Přeji vám dnes velmi pochmurný dobrý den, vzhledem k tomu, že se všichni ještě snažíme řádně vyrovnat s traumatem naší nedávné vzpomínkové bohoslužby k tragickým událostem z 11. září. Vím, že pro mnoho z vás v naší farnosti je to opravdu těžké, zapomenout na tu hrůzu, jak jste tam seděli, dlouhé hodiny, a dívali se, jak se ty události pořád znovu přehrávají v televizi. Ale víte, jednou přijde doba, kdy je nutno udělat čáru v písku a pokročit za ni dál. A jak lépe pokročit dál za tuto konkrétní tragedii než tím, že se postavíme pevně, ruku v ruce, vedle svého dobrého přítele, reverenda Dubyi Bushe ["Dubya" je anglická výslovnost písmena "W" uprostřed Bushova jména, Goerge W. Bush] a podpoříme jeho křižáckou výpravu, jíž chce zbavit svět zla. Slyšel jsem hodně lidí v naší farnosti, jak pomlouvají tohoto vynikajícího kazatele, který je nám všem inspirací. Máme skutečně obrovské štěstí, že je naším přítelem a stoupencem. Když však posloucháte některé lidi tady, člověk by si pomyslel, že je reverend Dubya idiot a kašpar, jakýsi Homér Simpson z onoho populárního televizního pořadu, o němž mi můj hlavní poradce pan Alastair Campbell sděluje, že je to jeden z mých nejmilovanějších programů. Avšak nic by nemohlo být dále od pravdy. Nedávno se mi dostalo výsady, že mi bylo dovoleno strávit s reverendem Dubyou určitý čas v jeho texaském letovisku, v táboře Dubya, a musím říct, že to byl snad nejvíc duchovně inspirující zážitek za celý můj život! Nikdy jsem dosud nepoznal inteligentnějšího, vnímavějšího, lépe informovaného a moudřejšího pozorovatele lidské existence. Mnoho z toho, co říká, je tak hluboké, že tomu ani neporozumíte, když to slyšíte poprvé. Modlili jsme se u táborového ohně a rozbírali jsme tam text svatého Johna Wayna: "Člověk musí udělat to, co musí udělat." Publikujeme ukázku z pravidelného dopisu "vikáře Tonyho Blaira" své "farnosti Svatý Albion", jaké každých čtrnáct dní publikuje britský satirický časopis Private Eye. Text pokračuje: |
A mě opravdu obrovským způsobem tato slova posílila, zejména poté, co jsem se vrátil domů a zjistil jsem, že v mé nepřítomnosti se skoro všichni v naší farnosti obrátili proti mně a vyjadřují nejrůznější pochybnosti a obavy, kam prý farnost zavádím. Vzpomínáte na tu pasáž ve filmu "V pravé poledne", kde se šerif snaží přesvědčit obyvatele města, aby ho podpořili v boji proti terorismu, který chce proti městu rozpoutat onen kníratý střelec vlastnící zbraně hromadného ničení? Jistě si dobře vzpomenete, že ho všichni opustili, protože měli strach. No a tak to přesně vypadá teď tady. Ale vzdám se já? Ne, protože vím, že já mám pravdu. Je to osamocené zaměstnání, nosit vikářův odznak. Ale až ti zlí muži se tam venku objeví, připraveni udělat to nejhorší, je jenom jedno správné místo pro každého, kdo věří v to, že existuje rozdíl mezi dobrem a zlem - musí se dostavit na to nádraží a čekat, až hodiny budou ukazovat dvanáct v pravé poledne! Není to snad jedna z nejdojemnějších scén v Písmu svatém? A nemělo by to být světlem, které nás povede v temných měsících a letech, která leží před námi? A až konečně tuto velkou křižáckou výpravu úspěšně vyhrajeme, co si budeme myslet o všech těch členech naší farnosti, kteří zůstali sedět a třásli se v kostelních lavicích, když je Gary Blair vyzval, aby plnili svou povinnost? Nemám na mysli nikoho konkrétního. Takže se nebojte, pane Browne, Cooku či paní Shortová [členové britské vlády], já vás veřejně neztrapním. Ale až nadejde neděle, doufám, že se všichni přidáte a budete společně se mnou zpívat nový refrén, který jsem složil pro večerní bohoslužbu poté, co jsem několikrát shlédl film "V pravé poledne" v soukromém kině pana reverenda Bushe, na jeho faře, která je vybudovaná ve stylu ranče. "Neopouštěj mě, ó, má farnosti," atd. (© Text a hudba reverend T. Blair) Váš Tony Měnící se tvář zla
Kázání reverenda Dubyi Bushe z církve Sedmi statečných adventistůAhoj, parťáci, tak v tý malý starý dobrý Velký Británii. Rád využívám, že mi umožnil náš farář, reverend pan Tommy Blower, abych řek pár slov o našem nepříteli, Zloduchovi. Nenechte se splést, že byste si mysleli, že víte, jak vypadá! Vy to totiž nevíte! Zloduch je plný chytrosti! Ano, ano, ano! Je plný chytrosti! Neustále proměňuje to, jak vypadá. Jednu chvíli má dlouhý fousy a žije v jeskyni. Za chvíli pak má najednou knír a žije v Bagdádu. Ale pod povrchem, my dobře víme, že je to pořád ten samej Belzebub jako vždycky. Jak jsem povídal vašemu reverendovi Blowerovi na našem bárbykjú na ranči W., jedinym způsobem, jak s Apačem zatočit, je vrhnout na něj atomovku. Z dopisů farníkůVážená redakce,Jako osoby, které byly přítomny při nedávném vikářově kázání v Dělnickém klubu chceme co nejsilněji protestovat proti té nechutné vlně válkychtivého S pozdravem, B. Crow, M. Ricks, D. Spart a další, Dělnický klub, Vic Feather Street. Redakce si vyhrazuje právo zkrátit dopisy pro nedostatek místa. Vikářův poradce Alastair Campbell. |