Jak se při konferenci, autorském čtení i vzájemných hovorech ukázalo, hodně účastníků sem přijelo, protože se chtěli vidět se svými kolegy, a poklidné, nádherné prostředí hostitelských Luhačovic na konci června je k tomu jako stvořené. Navíc námět konference je současná realita. V dnešním zmedializovaném světě, kde se zboží prodává podle reklamy, a zacílení na co nejširší vrstvy kupujících - tržní hospodářství tvrdí, že i knihy je nutné brát podle konzumního hlediska - to mají literatura a poezie skutečně těžké. Prý už dost dlouho žila ve slonovinové věži a musí se přizpůsobit moderní společnosti. I to bylo vyznění některých referátů, nebylo však už řečeno, čím je nynějšek duchovně vyspělejší.

Co bylo literárními vědci, samotnými autory a jedním nakladatelem na konferenci řečeno, by se dalo zjednodušeně shrnout takto: literatura se dříve chápala jako způsob obživy a za l. republiky sedali mistři vedle kýčařů, dnes by mohli zasednout mistři vedle úspěšných, protože pokleslá bestsellerová literatura není v českém prostředí aktuální hrozbou (Martin Pilař); bestseller většinou není pokleslá literatura, je napsaná s něčím navíc, co je obecně lidské, je jím i Bible a Shakespeare či Pravidla českého pravopisu. Finanční efekt je důležitý, aby bylo možno vydat například poezii Jana Skácela (Alexandr Tomský - nakladatel); poezie trpí vyčerpaností témat, ale když se dějinně strefí, pak strhne, ovšem, básníci se nestarají o svou reklamu, Číňané si dávají naříznout uzdičku jazyka pro bezvadnou výslovnost angličtiny, ale básníci svá čtení odhuhňají (Marián Hatala - slovenský básník); autor bestselleru nadbíhá čtenářům stejné inteligence (Braňo Hocheľ - předseda slovenských spisovatelů); bestsellery poptávkou ovlivňují svět, svět musí něco ztratit, aby nalezl slovo, hlas, poezii (Peter Gerisch - německý básník); aby se poezie stala bestsellerem, musí dostat Nobelovu cenu (Milan Richter - slovenský básník).

V rozpravě vystoupila rakouská překladatelka Christa Rothmeierová s poukazem na to, že nemají-li nakladatel a překladatel odvahu, pak ve světě neuspějí, nevyjdou ani skvosty národních literatur.

Básnířka Jana Štroblová překvapila účastníky instrukcemi, které rozesílají některá nakladatelství, jak psát bestseller - krátké kapitoly, krátké odstavce, nerozvité věty, přívlastky proklestit, slovník co nejjednodušší, děj co nejpřehlednější - a dodala, že Vančura by dnes byl propadákem. Ivan Binar váhal, zda vůbec má kvůli tomuto tématu přijet. Nelíbí se mu, že k úspěšné knize nesoucí peníze se okamžitě přiřazuje i kvalita, a dodal, že bestseller není tématem pro tvůrčího spisovatele. Petr Skarlant naproti tomu postavil Jacquese Préverta, básníka, který je ve své Francii u čtenářů neustálým bestsellerem, a Milan Uhde pojmenoval proč: vysílá na široké frekvenci, přejímá jazyk šoférů, prodavaček atd... On sám nepohrdá tématem bestselleru, protože je dobré vidět se občas v křivém zrcadle.

Jaroslav Novák, předseda OMS, v závěru jednání poukázal na nedostatky u nás: je to distribuce, nezájem médií - v novinách nejsou recenze na vyšlé knihy, v jiných zemích je to samozřejmé, také na kulturu víc přispívají - v Akademii věd nevědí o všech knihách, které vycházejí, a přitom se podle jejich přehledu vybírají knihy k udělení cen, takže existují možná díla, která by zaujala, ale nejsou známá, a tak se nemohou ani tím bestsellerem stát.

Na odpoledním čtení v hotelu Palace se vystřídali spisovatelé, básníci i překladatelé, na společenském večeru při cimbálové muzice se starosta města s literární společností rozloučil a neúnavný zajišťovatel hladkého průběhu setkání Antonín Bajaja si oddechl. Z Mezinárodního setkání se dalo zaznamenat, že spisovatelé svým úspěšnějším kolegům nezávidí. Každý je však vyhraněnou osobností a tvůrčí spisovatel si svou svobodu chrání. Stane-li se tedy hodnotná kniha bestsellerem, nic proti tomu; stane-li se jím špatná, je to hodné politování.

Vychází v Jihlavských listech v pátek 5. června 2002. (Pro Britské listy mírně zredigováno.)

Poznámka:
Ludmila Klukanová (* 1936, žije v Jihlavě), autorka řady lyrických próz, novel a literatury faktu, např.: Remonta (1986), Na štítu bylo vytesáno kolo (1984), Denica (1990), První generace města (1990), Jezírka (1981), Z pohádkových končin (1993), Zemský ráj (1996). V posledních letech vydala lyrickou sbírku Zasklené krajiny (2000), vyprávění politického vězně z 50. let Například jeden život (1998) a ke 140. výročí narození Gustava Mahlera Jihlava Gustavu Mahlerovi (2000).