8. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 7. 2002

Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku

"V americkém zájmu" - to je, jak se zdá oblíbený výraz G.W.Bushe. Bush nyní znovu rozhodl na základě svého přesvědčení, že by Spojené státy měly rozhodovat samostatně, bez ohledu na ostatní svět, když začal požadovat imunitu pro americké vojáky před mezinárodním trestním tribunálem. Bush také odmítl protokoly z Kjóta ohledně podnebných změn, Spojené státy se rozhodly odstoupit od smlouvy, zakazující balistické střely, uvalily na Evropu cla na dovoz oceli. To všechno dokazuje rozhodnutí Spojených států dávat přednost národnímu zájmu. Ale ohrožuje tímto parochialismem prezident Bush vedoucí roli Spojených států ve světě? Co se stalo se Spojenými státy, které šířily po světě základní principy, prostřednictvím norimberských a tokijských procesů? Co se stalo se Spojenými státy, které pod vedení prezidenta Woodrowa Wilsona založily Společnost národů a posléze podporovaly založení OSN a NATO? Těmito slovy uvedl včera v pořadu Svět tento víkend britský rozhlas BBC rozhovor na tato témata se Strobem Talbottem, náměstkem amerického ministra zahraničních věcí za Clintonovy éry, který je nyní předsedou Brookings Institute ve Washingtonu. Měly se Spojené státy připojit k většině zemí v mezinárodním společenství a podpořit mezinárodní trestní tribunál?

Strobe Talbott: Spojené státy ten mezinárodní tribunál podpořily. Americký prezident Bill Clinton příslušnou smlouvu podepsal, ale nový americký prezident učinil pozoruhodný krok v tom smyslu, že svůj podpis odvolal. Já a jiní se domníváme, že to byla chyba. Nejlepším způsobem, jak mohou Spojené státy spolupracovat s mezinárodním společenstvím na mechanismech tohoto druhu, ať už jsou to protokoly z Kjóta anebo mezinárodní soudní tribunál, vzhledem k tomu, že jsou to mechanismy nevyhnutelně nedokonalé, je spolupracovat na nich v kontextu těchto mechanismů a nikoli je odmítat.

strong>Moderátorka: Znamená to tedy, že nyní principy vzájemnosti a spolupráce zcela zmizely z americké zahraniční politiky?

Strobe Talbott: To je trochu přehnané. Je to spíše otázka důrazu. Vždycky existovalo určité napětí mezi americkým duchem nezávislosti, americkou potřebou jednat na vlastní pěst a americkou potřebu stát v čele světa, pro niž je ovšem podmínkou, aby ostatní byli ochotni se Spojenými státy spolupracovat, aby nemuseli Spojené státy jen slepě poslouchat. Toto napětí existuje jako součást kontinua americké zahraniční politiky a odráží se i v Bushově vládě.

Moderátorka: Bushovu zahraniční politiku lze označit za pragmatický unilateralismus. Nevypočítal si prostě George Bush, že by se americkým občanům nelíbilo, kdyby měli američtí vojáci stanout před mezinárodním soudem, a tak se rozhodl, že soud nepodpoří?

Strobe Talbott: To je přesné. Avšak domnívám se, že ten úsudek byl chybný. Americký prezident má vždycky velký vliv na to, jak se takovéto otázky dají prezentovat americké veřejnosti a jak se k nim postaví americké veřejné mínění a americký Kongres. Může způsob, jak se o takovýchto otázkách rozhoduje, ovlivnit. A vzhledem k tomu, že prezident Bush je nyní ve Spojených státech populární, bylo by pro něj daleko jednodušší vysvělit lidem, proč je důležitý mezinárodní trestní tribunál, než například pro prezidenta, v jehož vládě jsem pracoval já, Clintona. Na mnoha místech sílí znepokojení ohledně unilateralismu, který je nyní v americké vládě velmi silný. Zajímavé je, že toto znepokojení nyní existuje i v americké armádě.

Moderátorka: Vy jste jednou napsal: "Za sto let bude pojem národa, jako ho dnes chápeme, zastaralý. Všechny státy budou uznávat jedinou, globální autoritu." Bushova vláda však jedná úplně obráceně a reaguje proti tomu, co charakterizují jako zmatenou, multinacionální politiku Billa Clintona.

Strobe Talbott: Není absolutně sporu o tom, že koncept suverénního národního státu se nám v současnosti mění před očima. Od westfálského míru jsme ušli obrovskou cestu, ušli jsme obrovskou cestu za 226 let od založení Spojených států, ušli jsme obrovskou cestu od ukončení studené války. Svět je stále silněji provázán v důsledku globalizace, vyvolává to nové šance i nová rizika. Prezident Clinton zastával názor, že pokud je možné spolupracovat s jinými státy, to je nejlepší způsob. To se nyní zcela obrátilo. Zejména někteří členové Bushovy vlády dávají přednost tomu, aby Spojené státy jednaly samostatně - spolupráce je pro ně jen řešením v tom případě, když se to nedá udělat jinak. Ale to se změní, i pod vlivem toho, co budou dělat a říkat jiné země. My potřebujeme spolupracovat s jinými zeměmi. Taky potřebujeme, aby si vyvinuly schopnosti pro vojenské akce, aby byly schopny zasáhnout, až bude zapotřebí vojenských akcí. Jedním důvodem pro americký unilateralismus - a je důležité, aby to lidé v Evropě pochopili - je to, že evropská vojenská kapacita je nesmírně malá.

Moderátorka: Takže prezident Bush rozhodl, že Británie a Evropa, protože mají jen minimální armádu, vždycky budou následovat Spojené státy, vojenskou a ekonomickou mocnost, jíž se nikdo nevyrovná, a Spojené státy si budou moci vybírat, kdy a za jakých okolností bude chtít s Evropou spolupracovat?

Strobe Talbott: Přesně o tomhle se teď v americké vládě debatuje. Někteří členové americké vlády si myslí, že jestliže Amerika připraví určitou politiku, třeba útok proti Saddámu Husajnovi, Evropané se k ní pak připojí a budou dělat to, co jim nařídíme, zjistí, že gravitace americké moci a americké politky je tak silná, že se nebudou moci nepřipojit. Sám se na to dívám trochu skepticky, a někteří členové americké vlády se na to také dívají dost skepticky.

Moderátorka: Co se týče tohoto mezinárodního soudního tribunálu, americké styky s Evropou dosáhly nyní tak hněvivého stavu, že nyní nelze ani vyřešit tento spor, který většina lidí považuje za bezvýznamnou právnickou, technickou drobnost. Jak tedy budou Spojené státy s ostatním světem řešit daleko důležitější, složitější světové otázky?

Strobe Talbott: Problém s tím tribunálem se bohužel velmi nešťastně spojil s otázkou, zda budou Spojené státy ochotné udržovat dál v Bosně a jinde své mírové sbory. Pokud ten spor nebude vyřešen, bude to mít velmi záporné důsledky nejen na spolupráci v Bosně, ale po celém světě. Velmi by to zkomplikovalo úsilí Spojených států vytvořit koalici pro zásah proti Saddámu Husajnovi.

                 
Obsah vydání       8. 7. 2002
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň
8. 7. 2002 Návrh koaliční smlouvy ze dne 8. 7. 2002
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"
8. 7. 2002 Jak časopis Týden bulvárně zkresluje informace Jan  Čulík
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku
6. 7. 2002 "Odmítnutí se omluvit"
8. 7. 2002 Diskriminace homosexuálů: můžeme si za to sami Fabiano  Golgo
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Emancipací homosexuální deformace se dláždí cesta pro legalizaci kriminálních výstřelků Pavel  Mareš
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
7. 7. 2002 Nikto si nevidel do huby Lubomír  Sedláčik
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Bestseller? Proč ne, záleží na tom, jaký! Ludmila  Klukanová
8. 7. 2002 Zemřel Josef Hanzal, historik, kterému ležel na srdci osud českého tisku Jaroslava  Čajová
8. 7. 2002 CME chtěla nechat zkonfiskovat Kramářovu sbírku, pokud by byla vyvezena za hranice ČR
8. 7. 2002 Tisková konference navažské skupiny Blackfire v Jazz klubu Železná Bushka  Bryndová
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
8. 7. 2002 "Zaspané" tři čtvrtiny století Jaroslav  Štemberk
8. 7. 2002 Registrované partnerství a jeden homosexuální osud Benny  Rees
8. 7. 2002 Prádelna špinavého spodního prádla českého disentu stále v provozu? Karel  Mašita
8. 7. 2002 Zeměkoule "bude do roku 2050 zcela zlikvidována"   
8. 7. 2002 Čas pro českou liberální platformu? Josef  Brož
8. 7. 2002 Stalin a jeho vražedný režim Jan  Trávníček
8. 7. 2002 Strobe Talbott: Nynější spor USA s Evropou ohledně mezinárodního tribunálu znemožní Američanům vytvořit koalici pro zásah proti Iráku   
8. 7. 2002 Parodie sovětské éry, která má význam i pro dnešek Robert  Porter
8. 7. 2002 Znásilňování žen jako válečná zbraň   
8. 7. 2002 Monitor Jana Paula: Umění by mělo klást otázky humanistické povahy Jan  Paul
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Vladimír  Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil