8. 9. 2009 / Jan Matonoha
Jakkoli by k tomu mohl název textu svádět, nechci se vyjadřovat k tomu, do jaké míry se Václav Bělohradský (a před ním Ondřej Slačálek) svým posledním vystoupením přesně trefil do neoliberální hegemonii nastolujícího či přinejmenším nevyváženého diskurzu velkých českých deníků typu MF Dnes či Lidové noviny (o bulvárních plátcích typu Reflex ani nemluvě).
8. 9. 2009
Jsem pevně přesvědčena, píše komentátorka Mary Dejevsky v deníku Independent, že Severoatlantické společenství mělo začátkem devadesátých let vyhlásit vítězství a rozpustit se. Nestalo se to z mnoha důvodů, mimo jiné i kvůli nejistotě, jak se Rusko a bývalá Varšavská smlouva budou vyvíjet.
8. 9. 2009 / Jan Čulík
Vladimír Stwora, vydavatel kontroverzního webzinu Zvědavec, byl v České republice trestním příkazem odsouzen na deset měsíců podmíněně s odkladem na dva roky. Skutková podstata trestného činu "podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka" podle §261a trestního zákona byla prý naplněna tím, že publikoval v češtině článek "Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta". Tím "zpochybnil nacistické genocidium na židech za druhé světové války."
Stworův Zvědavec občas publikuje velmi sporné, zavádějící, matoucí a zaujaté materiály, které je nutno kritizovat a poukazovat na jejich předsudky a nedostatky. Odsuzovat lidi za jakkoliv pochybené vyjádření názoru, nikoliv tedy za výzvu k násilí či za vyvolávání nenávisti, ochromuje svobodu slova a demokracii.
V demokracii musí mít občan právo šířit i protidemokratické názory. Jinak to není demokracie.
Vladimír Stwora proti rozsudku "podal odpor".
Stworův komentář k jeho odsouzení ZDE
A version of this article in English has been published in
8. 9. 2009 / Jan Čulík
Vladimír Stwora, a Czech journalist who lives in Canada and publishes a controversial Czech-language webzine Zvědavec, has just been given a suspended sentence in the Czech Republic of two years' imprisonment for committing "a crime of supporting a movement aiming to supress the rights and freedoms of man" according to Article 261a of the Czech Penal Code. Mr. Stwora has been found guilty by a "court order".
8. 9. 2009 / Karel Dolejší
"Co myslíte, že je ten ideální kabalistický osel, jehož nám předkládají posvátné spisy?"
Julius Evola: Jezdit na tygru. Základní orientace v epoše rozkladu. Triton, Praha 2009. 307 stran. ISBN 978-80-7387-259-5 Překlad Naděžda Bonaventurová
Triton právě vydal knihu někdejšího dadaistického básníka a malíře, později horolezce, esoterika a filosofa kritizujícího italský fašismus zprava, která obsahuje návod, jak "diferencovaný člověk" - výjimečný typ schopný zaujmout aktivní postoj ke všemu, co je v něm pudové - může ve vnitřní emigraci na konci rozkladné epochy využít destruktivních tendencí doby ku vlastnímu prospěchu. Kniha autora, jehož nečetné, o to však vlivnější ruské překlady v současnosti tvoří páteř esoterní doktríny eurasianismu Rusa Alexandra Dugina, vyšla u nás s předmluvou psychologa Milana Nakonečného, který nedávno vydal monografii o českém fašismu. "Jezdit na tygru" představuje dílo vzniklé v Itálii přelomu 40. a 50. let, tedy prakticky ve stejné době, kdy jiný klasik západní ultrapravice a neonacismu, Francis Parker Yockey, v irském Brittas Bay sepsal své "Impérium".
8. 9. 2009 / Michal Černík
V posledních šedesáti letech jsme prožili tři období, v nichž každé bylo více či méně poznamenáno inkvizitorskými praktikami a v nichž se nastoloval systém literárních hodnot ve svém konečném výsledku vždy deformovaný ideovými, dogmatickými či voluntaristickými pohledy. V podstatě jsme tak třikrát zažili zásadní selhání intelektuálů. Zatímco jedni řádili v katovně, druzí se schovávali do svého mlčení a jen pár jedinců mělo odvahu překážet svými pravdami. Pokusím se jen v náznaku objasnit podstatné proměny hodnotových kritérií v jednotlivých obdobích a její dopady na celkový obraz české literatury.
8. 9. 2009
V radikální analýze konstatuje Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD), že systém měn a kapitálových pravidel, které váží dohromady světovou ekonomiku, řádně nefunguje a byl v podstatě odpovědný za finanční a hospodářskou krizi.
Analýza zdůrazňuje, že by se mělo vážně uvažovat o reformě současného systému, který používá dolar jako světovou rezervní měnu.
8. 9. 2009 / Michal Kuklík
Kdyby se politikovi povedl tak husarský kousek jako poslanci Melčákovi, to je zachránit materiální jádro ústavy Česka, hřál by se v záři médií, nechal by se snímat ze všech stran a dával by rozhovory na všechny strany. Vytloukal by politický kapitál. Melčák se ale někam schoval, zdejchl se z parády jako smrad, který rozbil okno. To svědčí o smyslu jeho skutku. Z neznámých důvodů pocítil nutkání vstrčit svou hnátu do politického soukolí jako slepý mládenec do orloje.
POZVÁNKA DO KINA
8. 9. 2009 / Štěpán Kotrba
V nejnovějším filmu Inglourious Basterds (Hanebný pancharti) Quentin Tarantino oslavuje - konečně, po půl století - hrdiny. Ne ony čítankově moralizující, sebeobětující se kapitány Nálepky, ale ony neviditelné, kruté až sadistické, nebo naopak bázlivé ale přitom až bláznivě odhodlané a odvážné hrdiny světové války proti nacismu. Muže a ženy, jejichž psychiku navždy změnila válka. Okupovaná Francie s vichistickou kolaborantskou vládou, dvojitými agenty, udavači a poklidným životem maloměšťáků se stává bojištěm, na kterém se utkává jednotka ke všemu odhodlaných zabijáků. Žádné slitování, žádný humanismus, ale samoúčelné zabíjení. Pro radost ze smrti nepřátel a pro pomstu a smrt blízkých. Nebrat zajatce je krédem číslo jedna. Šířit mezi nacisty děs svou krutostí je krédem číslo dvě.
To ostatní je tarantinovsky silný, fetišisticky pojatý příběh, tušený pod několika útržkovitými kapitolami. Silný poselstvím bezskrupulózní odplaty i fantaskností jejího provedení. Ano, je to oslava krutosti, oslava násilí. Ale je to zároveň komiksové poselství o tom, že kdo seje násilí, sklidí potok vlastní krve.
K tomu:
Obscénnost: Tarantino proměnil utrpení v "legraci" ZDE
8. 9. 2009 / Jan Čulík
Ve své recenzi Tarantinova kontroverzního filmu a podle mnohých nepříliš povedeného filmu Inglorious Basterds argumentuje Štěpán Kotrba, v kontrastu s recenzí Johanna Hariho z deníku Independent, že Tarantinovu orgii násilí máme brát vážně, protože je zamýšlena jako "spravedlivá odplata" - židovskou krutostí a zvěrstvy proti nacistické krutosti.
Tarantinův film jsem neviděl a netoužím ho zhlédnout, takže se k němu samotnému nehodlám vyjadřovat. Musím se ale vyjádřit k filozofii Štěpána Kotrby, která podkresluje jeho recenzi.
Odlidštit kohokoliv, bez ohledu na to, jaká zvěrstva mohl páchat, aby se pak mohl jako "zvíře" umučit k smrti, je eticky naprosto nepřijatelné. Nemluvě o uplatňování principu kolektivní viny: jen barbaři honili po válce "po lesích" "Němce" a vraždili je bez soudu. (Viz Kachyňův film Kočár do Vídně.) To nelze za žádných okolností připustit. Nikdy nesmíme dopustit, aby zvěrstva páchaná lidmi, s nimiž nesouhlasíme, proměnila v monstra i nás.
POZNÁMKA NA OKRAJ:
8. 9. 2009 / Uwe Ladwig
Čas voleb v Německu. Po prvních letošních zemských volbách se teď čeká hlavně na volby do federálního parlamentu v Berlíně a člověk se může jen divit těm nevýznamným, nějak ale také přece výmluvným výrokům různých politiků a novinářů...
8. 9. 2009
Čína během slunečního zatmění dne 22. července natočila detailní záběry neidentifikovaného létajícího předmětu. Vědci na observatoři na Purpurové hoře v Nanjingu potvrdili, že UFO filmovali během zatmění po dobu 40 minut. Konstatují, že stráví nadcházející rok studiem videozáznamu, než učiní jakékoliv závěry.
8. 9. 2009
Reklama varující proti AIDS, která zobrazuje ženu, souložící s celou řadou diktátorů, se stala v Německu terčem kontroverze. Autoři reklami tvrdí, že reklama má šokovat a tím upozornit veřejnost, že pohlavní styk bez ochrany je nebezpečný. Avšak organizace zastupující osoby nemocné chorobou AIDS v Evropě konstatovaly, že taková reklama jen prohlubuje stigma, kterým trpí nemocní chorobou AIDS - srovnává je s masovými vrahy a diktátory.
Pětačtyřicetivteřinová reklama, která se bude promítat od tohoto týdne v německé televizi (jen po 21. hodině) a v německých kinech, ukazuje partnerskou dvojici při souloži. Ke konci se tvář muže promění v Adolfa Hitlera a objevi se heslo: AIDS je masový vrah. V plakátové verzi reklamy se objevují tváře dalších diktátorů, jako Josefa Stalina a Saddáma Husajna.
Podrobnosti v angličtině ZDE
7. 9. 2009 / Bohumil Kartous
S blížícími se volbami je nutné klást si otázku, koho volit. Vždycky se dá najít nějaký důvod, proč volit tuhle stranu a tuhle ne. S trochou námahy by ale člověk mohl své preference zcela obrátit a argumentovat i volit zcela opačně. Pak ale postrádá taková volba smysl a racionální opodstatnění. Je tu ale i řada těch, kdo se domnívají, že nevolit je i přesto horší. Mají to za formu idiotie v původním slova smyslu. Přiznám se, že asi budu idiotem, protože mi nic jiného nezbývá. Přišel jsem na to tak, že jsem se snažil konfrontovat základní ideové principy politických stran usilujících o vstup do sněmovny s vlastními názory a postoji. Výsledek je překvapivý: se všemi -- až na výjimky - bych se dokázal ztotožnit. V čem je tedy problém?
14. 10. 2008 / Uwe Ladwig
Že je v dnešní době těžko věřit politikům, to není nic nového. Nové je asi jen to, že někteří lidé jim teď věří přece jen trochu víc než bankéřům, kterým by bývali měli věřit méně, když šlo o povolení úvěru, výšku dosažitelných úroků a jistoty investic. Pokud ale chcete, můžete jim věřit všem stejně a některým z nich asi odůvodněně. Co ale nemůžete, to je nevolit. Tím se vracím k své osmé poznámce, z roku 2006.
7. 9. 2009
Nejnovější dokumentární film Michaela Moora vyvolal v neděli večer na filmovém festivalu v Benátkách bouřlivý potlesk. Vyplyvá z toho, že Moore neztratil nic ze svých schopností vyvolat reakci, píše recenzent deníku Guardian Xan Brooks. Jestliže Moorovu filmu nakonec chybí ostrý jasný záběr, jaký měl jeho film i>Fahrenheit 9/11, je to zřejmě jen proto, že kriminální scéna, kterou líčí, je tak obrovská a viníků je tak velké množství.
Moore nicméně neohroženě ukazuje prstem na všechny, od Reagana až k Bushovi junioru, od Hanka Paulsona až po Alana Greenspana. Protáhne diváka podrostem pojišťovacích podvodů, bublin na subprimárním trhu a na trhu s deriváty, který je tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokážou vysvětlit, jak to funguje.
8. 9. 2009
Rozdíl v postojích mezi Spojenými státy a Německem ohledně vedení války v Afghánistánu se v pondělí prohloubil. Obě země se pokoušejí svalit ze sebe vinu za letecký úder, který usmrtil desítky civilistů.
Berlín v pondělí hájil nálet jako "vojensky nutný" na ochranu německých vojáků, přestože přímo protiřečil výslovným příkazům nového amerického velitele v Afghánistánu generála Stanleyho McChrystala, že je nutno ochraňovat civilisty.
8. 9. 2009 / Josef Baxa
Chudák Melčák, celý národ je na něj naštvaný, protože chce svých třicet stříbrných. Ale je opravdu tento užitečný idiot ten, kdo ve skutečnosti torpédoval konání parlamentních voleb na začátku října? Melčák je podle mého názoru jen ten, kdo je předhozen veřejnému mínění, aby jej rozsápalo, aby bylo o čem v hospodách mluvit, aby se vlk nažral a koza.... zůstala pěkně v skrytu. Vždyť závist umí zaslepit každého.
Podle mého názoru nejde vůbec o nějakých pár stovek tisíc, které by mohl Melčák ještě do konce volebního období dostat. Hlavní věcí, o kterou se hraje od té doby, co Paroubek shodil vládu, je čas. A ten si nikdo napískat neumí.
8. 9. 2009 / Stanislav Křeček
Zdá se, že debata politiků i právníků kolem současné situace ohledně předčasných voleb, kterou můžeme klidně nazývat ústavní krizí, ústí, mimo jiné, do nalezení odpovědi na zásadní otázku: může Ústavní soud posuzovat zákony přijaté kvalifikovanou většinou Parlamentu, a tudíž nazývané „ústavními“? Ale ať již na takovou otázku odpovíme jakkoliv, nebude tím problém zdaleka vyřešen.
Proč vůbec vznikly ústavní soudy? Protože se zejména v prvé polovině minulého století ukázalo, že i demokraticky zvolený parlament nemusí být překážkou nástupu diktatury, že ani takovýto zákonodárný sbor nemusí být překážkou změn směřujících k totalitním uspořádání poměrů ve státě.
NOVÁ STRANA MÍRNÉHO POKROKU
7. 9. 2009 / Štěpán Kotrba
◄ Piráti v Karviné - foto Robert Adámek, facebook
Roberta Adámka, lídra České pirátské strany v Moravskoslezském kraji a jeho přátele vyhostili 4 městští policisté, když sbírali ve vlastním stánku na parkovišti vedle kostela v Karviné podpisy pod petici za zrušení autorských poplatků za nenahrané datové nosiče (CD-R a DVD-R). "Oni řekli, že to není petiční stánek, že je to propagace politické strany kvůli těm transparentům a že na to musíme mít povolení a zábor. Do toho se přidal ten farář, že před kostelem se mu nelíbí vlajky se zkříženými hnáty, a nejmenovaní zastupitelé, že je to předvolební boj.... Diskutovali jsme tam s nimi více než hodinu", konstatuje plačtivě na Facebooku představitel pirátské strany. "V zásadě nás nejprve nechali stánek přesunout mimo parkoviště, protože i když tam byly jen naše auta, tak se to prý neslučovalo s tím "nesmí dojít k omezení provozu" no a to že to pobuřovalo faráře, tak to bylo asi to "rušení veřejného pořádku".
7. 9. 2009 / Jan Matonoha
Nedávno v deníku E15 ekonom Matěj Šuster z Liberálního institutu velice odvážně zhodnotil na základě názvů několika (mých) studií relevanci celé oblasti literární teorie. Odvaha, s níž si velmi rázně a apodikticky podrobil teritorium, k jehož hodnocení mu myslím podle všeho chybí kvalifikace, je záviděníhodná a svou velikostí nepřímo úměrná argumentační nasycenosti jeho textu. Tuto odvahu se mu zde pokusím kolegiálně oplatit několika impresemi ze širších souvislostí současné kauzy likvidace Akademie věd, které se mi zdají nápadné. Dopustím se tedy -- stejně jako on -- několika čistě laických dojmů z problematiky, v níž má kvalifikace neleží, konkrétně dojmů z toho, co vnímám jako velmi zvláštní (či pro českou "kulturu" příznačný) paradox ekonomických vztahů veřejného a privátního sektoru.
Czech Republic infringes the Lisbon Agenda:
7. 9. 2009 / Jan Matonoha
Matěj Šuster of the Prague-based "Liberal Institute" has recently, on the basis of a few titles of my academic articles, courageously rejected the relevance of the whole subject of literary theory. His courage is admirable, and I will try to repay the favour by writing a few impressions regarding the current effort of the Czech authorities to liquidate the Czech Academy of Sciences. I admit that I am not a qualified economist, yet I would like to discuss here what I see as the very strange paradox of economic relations between the private and the public sector in the Czech Republic today.
A Czech version of this article is HERE
7. 9. 2009 / Lukáš Zelenka
Vždycky jsem trochu pohrdal řečmi o tom, že se v té demokracii musíme nejdřív naučit žít. Ukazuje se ale, že to asi doopravdy neumíme, protože když svět není černobílý, je to hned komplikace. U takzvaně mladých je to zarážející dost...
Tak jsem součástí facebookové generace. Co to ale znamená? Nikdo neví. Pro některé novináře to znamená, že se každodenně přihlašuji na www.facebook.com a spřádám tam sociální sítě, pro jiné to znamená, že mi ještě nebylo třicet nebo kolik a nebyl jsem osouložen v pracovním procesu (pro ty, kdo ještě neviděli britskou adolescentní serenádu o drogách Human Traffic (1999), hlavní hrdina je tu v práci pomyslně "ojebáván" nadřízeným s hitlerovským vzezřením za to, že špatně skládá trička do regálů), de facto to má znamenat, že jsem takzvaně "mladý".
7. 9. 2009 / Michael Hauser
Georg Lukács once said that Marxism wasn't unique simply because it emphasised the role of economics. It was unique because it was capable of seeing all the fragments of social life as a single whole. If we look around using this approach, everything suddenly changes.
A Czech version of this article is HERE
Havel, Hegel and New Age philosophy:
7. 9. 2009 / Karel Dolejší
Michael Hauser finds it important to criticise Václav Havel's philosophical legacy. A criticism of his philosophical argumentation, written by a member of the Czech academic establishment, is surprising. It wouldn't be surprising in the times when Havel held the post of the Czech president and the media were interested in his various whims. But now Havel, the representative of the de-legitimised and moribund tradition of the "Velvet Revolution", is in political retirement. So it is difficult to understand why it is worth while to criticise his ideas. Is Havel well-known these days for anything other than his political influence from behind the scenes, which is based on his private connections?
A Czech version of this article is HERE
6. 9. 2009 / Ladislav Žák
Zjevení jménem Mikuláš Kopas je skvělým modem operandi, jak sdělit občanům, co je v budoucnosti čeká. Jednoduché pravdy, jednoduché otázky a jednoduchá řešení. Je to přirozená reakce na to, že dnešní politici dokážou i z té nejjednodušší záležitosti udělat obrovský rébus, ve kterém se nejprve utopí spousta času, potom spousta peněz a nakonec se ztratí i jakákoliv odpovědnost a titíž packalové s plnými kapsami vyrážejí radostně řešit nový problém.
Článek o dvanáctiletém stoupenci ODS ZDE
7. 9. 2009
ŠOK│ Podle významné agentury OMD klesnou v letech 2009 a 2010 výnosy reklamního trhu v ČR o 36% (konkrétně o 25% letos a o 14% příští rok -- součty logicky nesedí, jde o navazující poklesy). Nejvíce bude zasažen tisk: skoro o polovinu (48%), o 37% přijde televize, a dokonce si o nějaké procentíčko pohorší i Internet. To alespoň tvrdí odborný novinář z oblasti informačních a komunikačních technologií Jiří Hlavenka, bývalý generální ředitel a spolumajitel vydavatelství Computer Press.
K TOMU: 5. 8. 2009 The Economist konstatuje masivní pokles reklamy za první čtvrtletí roku 2009 ZDE
Lekce pro Čechy?
7. 9. 2009
70. výročí vypuknutí druhé světové války vyvolalo v Británii proud nostalgie, s kterým by se mělo okamžitě přestat, píše v deníku Independent spisovatel Tom Lott. Představa, že dřív to bylo lepší, je falešná.
Ti, kdo žili v Británii v padesátých letech, často nostalgicky vzpomínají na zlatý věk bez zločinnosti, dobu, kdy vládla slušnost, respekt, střízlivost a národní hrdost. Zapomínají, že poválečná léta byla charakterizována chudobou a nemožností volby. Nebyla zločinnost, protože nebylo co ukrást. Nebyl nepořádek, protože nikdo neměl peníze, aby si mohl vyjít na flám. Neexistovala povrchnost dnešního konzumerismu, protože nebylo co koupit a nikdo stejně neměl peníze. Jídlo bylo strašné, počasí bylo ještě horší, vytápění bylo nedostatečné a toaletní papír byl děsný.
7. 9. 2009 / Tomáš Koloc, Jan Čulík
Tomovi Lottovi, který uvažuje o britské národní totožnosti takto: "Naši dramatikové, naši umělci, naši filmaři a naši spisovatelé jsou nejméně tak zajímaví - a většinou lepší - než umělci z jakéhokoliv jiného evropského národa." bych poradil, aby se naučil pár jazyků evropských národů. Za příklad by mu mohl posloužit americký spisovatel Greg Evans, který v rozhovoru pro Britské listy nedávno prohlásil, že se do České republiky vydal, protože "se mu nechtělo být monolingvním Američanem". Jinak s jeho názorem o nebývalé inspirovanosti britské kultury mohu jedině souhlasit. Z britských umělců, kteří ovlivnili můj život si vážím především G. B. Shawa (původem z Irska), George Mikese (z Maďarska), Freddieho Mercuryho (ze Zanzibaru), Terryho Gilliama (ze Spojených států), Harolda Pintera a Neila Gaimana (původem z Polska) a Toma Stopparda (z České republiky:-)V tomto ohledu byl nejvýznamnějším spisovatelem, který kdy vlastnil československé občanství, německý expresionista Heinrich Mann...
Pozn. JČ: Právě. Ale to je na tom to nejlepší, že se přistěhovalci z druhé nebo třetí generace stávají ministry či vrcholnými zjevy britské kultury, a ta se z nich raduje. Dneska svět takový prostě je. Dovedete si představit, že by se Češi takovýmto způsobem radovali z mezinárodního úspěchu českého Vietnamce, nebo Němce či Američana? Nebo že by se Rom stal ministerským předsedou? Bývalý šéf britské Konzervativní strany v letech 2003-2005 Michael Howard je synem rumunského otce, majitele obchůdku Bernarda Hechta. Když bylo malému Michaelovi šest let, rodiče změnili jeho příjmení z "Hecht" na "Howard". Mohl by být šéfem ODS Vietnamec? To je právě ta unity in diversity, jednota v mnohosti.
Kolem roku 2000 natočil v ČR velmi zajímavý český film islandský režisér Borkur Gunnarson Silný kafe (recenze ZDE). Většina diváků ho odmítla, že je to prý "takové cizí".
8. 9. 2009 / Ivan David
Bohumil Kartous v článku Proč budu idiotem volí podle vlastního doznání zcela neracionální formu rozhodování mezi objekty, které mají i podle něj příznivé i nepříznivé vlastnosti. Protože u všech nachází nepříznivé vlastnosti, nerozhodne se prý pro žádný.
7. 9. 2009 / Ivan Větvička
Když se bývalá ministryně školství za ČSSD Petra Buzková rozhodla odejít z vysoké politiky, řekla o situaci ve Sněmovně: "Po roce '89 došlo k velkému vývoji. V prvních parlamentech byli lidé, kteří uměli mluvit a byli schopní hájit svoji myšlenku, i když byla nepopulární. Dokonce tam byly souboje i mezi jednotlivými osobnostmi v rámci poslaneckého klubu, velmi často bojovali za myšlenku vyplývající z filosofického pohledu na problém. A tohle z parlamentu bohužel vyprchalo."
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
1. 9. 2009
Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.
V srpnu 2009 přispělo celkem 183 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 771.45 Kč, příjem z reklamy byl 3000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 8. 2009 částku 7846.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a