Jaké to je, být žalován o 4,5 milionu dolarů

30. 7. 2009

Když uvažuju nad touto částkou, musím si připomínat, za co mě žalují. Za investiční podvody? Za útok proti vládě? Ne, podělil jsem se o hudbu. A odmítl jsem se podrobit, píše v deníku Guardian Joel Tenebaum.

Do určité míry se tenhle článek bojím napsat, pokračuje autor. Přestože už mi zkonfiskovali počítač a zkopírovali si můj hard disk, nemám jistotu, že to neudělají znovu.

Už čtyři roky mi vyhrožují, vyžadují různé věci pro soudní proces, vyslýchají mé rodiče, sestry, přátele, mě samotného vyslýchali dvakrát. Poprvé devět hodin, podruhé sedm hodin. Čelím soudní pokutě ve výši 4,5 milionů dolarů. Při posledním soudním případu, jako je můj, rozhodla porota, že pokuta bude 1.92 milionu dolarů.

Svoboda slova je přímo úměrná vnitřní sebejistotě společnosti

30. 7. 2009 / Stanislav A. Hošek

K nedávno proběhlé, prakticky však nikdy neukončitelné debatě o svobodě slova, bych si dovolil zamyšlení nad jedním aspektem, nad vztahem sebejistoty reálné moci a svobody šíření soukromého občanského názoru. Jelikož jsem zapřisáhlým přítelem konkrétnosti v každé diskusi, začnu svůj text osobním příběhem. Uprostřed osmdesátých let si mne StB zase jednou odvezla přímo z mého pracoviště a v nejvyšším patře okresního velitelství Veřejné bezpečnosti mne obvinila, že jsem autorem samizdatu, jehož jedno číslo měli před sebou. Napřed mi prokázali, že byl text psán na mém psacím stroji. Což nešlo sice popřít, ale nebylo ještě důkazem, že jsem autorem, jak jsem oponoval. Příslušníci však nebyli tak hloupí, jak jsem si myslel, že já jsem chytrý a tak mi následně jazykovým rozborem samizdatu a několika mnou podepsaných textů, údajně z pera dvou nezávisle na sobě pracujících odborníků dokumentovali, že autorem všeho je jedna a tatáž osoba. Takto dotlačen jsem se nakonec zmohl na poslední obranu: "Přece podle mezinárodních úmluv mám právo nejen na svůj názor, ale i na jeho šíření". Tehdy jsem se dočkal odpovědi, která se nezapomenutelně zapsala do mého vědomí, takže ji cituji naprosto přesně: "Ano, to máte, ale takových vás nesmí být hodně".

Svoboda slova - fetiš nahrazující analýzu?

30. 7. 2009 / Karel Dolejší

Stanislav A. Hošek ve svém obsáhlém textu probírá především své osobní zkušenosti z období těsně před rokem 1989. Tedy vlastně z období, kdy mocenské složky minulého režimu, jimž bylo jasné, že se Jakeš po nástupu Gorbačova nemůže udržet, tolerovaly určité uvolnění dosavadní striktní kontroly v očekávání, že dojde k výměně vládnoucí garnitury a k nějaké formě modernizace tehdejšího systému. Právě proto docházelo k jisté opravdu velmi omezené, řízené "demokratizaci" poměrů, která zahrnovala dokonce i možnost veřejné kritiky, paradoxně často sponzorovanou některými oficiálními agenturami režimu (SSM apod.). Mocenské orgány (mj. Husákem oslabená StB) tedy na jedné straně chtěly otevřít určitý ventil lidové nespokojenosti, na druhé straně si ale přály udržet situaci pod kontrolou, "počkat, až se lidi vykecají" a zajistit přitom bezproblémové vystřídání staré nomenklatury nomenklaturou novou. Tento proces byl podle mne v chodu přinejmenším od roku 1986.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Daimler in red, neboli Není to milostná píseň, ale děsná skutečnost

30. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Konec ekonomické krize není zatím v dohledu. Daimler AG je toho dobrým příkladem. Tato světoznámá firma jakožto akciová společnost zase jednou musela dát nahlédnout do svých karet a potřetí za sebou se ukázalo, že koncern prodělal opravdu dost peněz. Podle předsedy správní rady Dr. Dietera Zesche je ale Daimler 'na dobré cestě'. A není divu, že Zetsche v této souvislosti poukázal na to, že 604 milionů z celkového deficitu ve výši 1,06 miliard bylo údajně výsledkem jedinečných procesů. Přitom ale zřejmě zapomněl informovat o tom, že díky německé vládě existoval pozitivní externí finanční efekt -- a o tom něco v téhle poznámce...

NATO hledá novou strategickou koncepci

30. 7. 2009

KD│ NATO hledá novou strategickou koncepci, která by nahradila stávající dokument z roku 1999. Mimo jiné by se předmětem obrany mělo stát nikoliv již území, ale populace pohybující se po celém světě - a to by fakticky umožnilo uplatňovat článek 5 Severoatlantické smlouvy i mimo území Aliance, informoval Julian Hale pro server DefenseNews. Nový dokument by měl být hotov koncem roku 2010 nebo počátkem roku 2011.

Do nové koncepce NATO být začleněna témata jako energetická bezpečnost, šíření zbraní hromadného ničení a dalších nebezpečných technologií, kybernetická bezpečnost a terorismus. Odstupující generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer na semináři k tématu prohlásil, že NATO nemůže dále fungovat bez široké politické, parlamentní a veřejné podpory a bez adekvátního rozpočtu. Zdůraznil také, že NATO nemůže dělat úplně všechno a musí působit selektivně.

Neměli by vědci veřejnosti občas říci, čím se vlastně zabývají?

30. 7. 2009

Jen mě tak napadá, že když hloupá většina národa nechápe, v čem je ta slovutná užitečnost některých vědních oborů, neměli by páni vědci občas vnést trochu světla a starat se trochu o popularizaci? Přece jen, když už chtějí ty peníze... A coby náhodný kolemjdoucí hlasuji pro kvalitní doktory. Stylisticky dokonalé parte prosím až později, napsal Vojtěch Štursa.

Bez vědeckého výzkumu byste nemohli ani telefonovat

31. 7. 2009 / Petr Wagner

Věra Říhová se správně ptá, k čemu je věda. Bezpochyby jedním z jejích aspektů je popularizace, ale ta se až tolik peněz netýká. Od základního výzkumu k užití bývá dlouhá cesta a ne vždy je zřetelná dnešním uživatelům. Fleming hledal způsob, jak kutivovat stafylokoky, jejihž kultury přerůstal streptokok, a tak vznikla antibiotika. Aspartám jako Zero Cola, mikrovlnná trouba, kontaktní čočky, automatická převodovka, vyšetření magnetickou rezonancí a další a další i třeba ta sklářská pec bez , které by skláři neměli jak dělat. To jsou zcela nezpochybnitelné přínosy a jistě nemá smysl jmenovat statisíce dalších, které používáme třeba v telefonech (mobilních) navigaci (letecké), emailování článků cestou počítačů atd.

Věda a infarkt

30. 7. 2009 / Věra Říhová

Většina občanů není ochotna financovat mnoho věcí, které jsou ze státního rozpočtu financovány. Přesto se jich na to 20 demokratických let nikdo neptá. Nezajímalo to ani vědeckou obec. Porovnávat ale vědecký literární výzkum s infarktovým stavem na ulici je hystericky přehnané. Už výzva a volání o pomoc ze strany Akademie věd ve mně vyvolala velké rozpaky.

Nesmyslně tupý metr na vědeckou práci

30. 7. 2009

O problému hodnocení vědeckých výsledků, včetně toho, co je to vlastně impact faktor, napsal trefný článek sociolog Marek Skovajsa ZDE, píše Martin Škabraha a dodává:. Doporučuju ke čtení!

Množství financí pro vědu musejí určovat politici

31. 7. 2009

Se zájmem sleduji diskusi o financování vědy, která probíhá na stránkách Britských listů. Sám jsem advokátem a externím doktorandem na Katedře podnikového a evropského práva na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, specializuji se na oblast duševního vlastnictví. Rád bych k diskusi připojil několik drobných poznámek., píše Jakub Menčl.

Falešný optimismus má v naší zemi tradici

30. 7. 2009 / Petr Nachtmann

Časté změny politického režimu mají u nás za následek výskyt jednostranně ideologických textů, článek Taťány le Moigne se příliš neliší od předvánočního projevu soudruha Zápotockého k dětem v roce 1952.

Rozvoj území v teorii a v praxi

30. 7. 2009

Úřednická vláda v pondělí 20. července schválila s napětím očekávanou Politiku územního rozvoje, která má jednak chránit vymezené plochy a koridory pro další výstavbu a jednak zajistit rovnoměrný udržitelný rozvoj různých oblastí České republiky, napsal Miroslav Patrik.

Podezřelé staveniště u tunelu Radejčín na dálnici D8

30. 7. 2009

I když neexistují žádná pravomocná rozhodnutí o kácení dřevin pro tunel Radejčín na dálnici D8, některé jsou už zlikvidovány. Obdobně neexistuje žádné pravomocné stavební povolení, ale přesto se blízko ústeckého portálu tohoto tunelu nachází přísně střežené staveniště. Podle Dětí Země jde buď o tradičně nezákonný způsob výstavby této dálnice, který Ředitelství silnic a dálnic ČR už s úspěchem vyzkoušelo u trasy přes Krušné hory, nebo jde o pokus urychlit tuto výstavbu "přejmenováním" tunelu na průzkumnou štolu.

"Ať bude výsledek šetření jakýkoliv, zjištěné skutečnosti ukazují na porušování zákona či na jeho účelové obcházení a také na nezvládnutí organizace stavby dálnice D8 v nereálně krátkých termínech," domnívá se Miroslav Patrik z Dětí Země, které pro tuto dálnici přes CHKO České středohoří prosazovaly tunel Kubačka.

Majetková přiznání vysokých pražských úředníků? Tabu!

30. 7. 2009

Registr oznámení o činnostech a příjmech na pražském magistrátu zeje prázdnotou. Zatímco oznámení politiků - s výjimkou radního Langmajera -- jsou v registru k dispozici, úředníci magistrátu zákon o střetu zájmů ignorují. Kromě ředitele magistrátu Trnky chybí v registru oznámení všech vysokých magistrátních úředníků. Oživení proto poslalo řediteli magistrátu jako evidenčnímu orgánu oznámení o porušení zákona a podezření ze spáchání přestupku.

Gruzínští lékaři zachránili abcházské dítě

30. 7. 2009

KD│ Desetiměsíční holčička pocházející z odtržené Abcházie bylo převezeno ze Suchumi do Tbilisi, kde je hospitalizováno na Jašviliho dětské klinice. Lékaři konstatovali, že jeho stav je nyní stabilizován. Rodiče sdělili, že jejich dítě bylo před třemi měsíci očkováno, což se na jeho zdraví projevilo negativně. Pokusy o diagnózu problému podniknuté v ruských městech Krasnodar a Soči skončily neúspěšně. Gruzínští lékaři nyní doufají, že dítě bude moci být během několika dnů propuštěno. Náklady na léčení zaplatí abcházská vláda, informoval server The Georgia Times.

Celý článek v angličtině:ZDE

Krize: Odraz ode dna, ale žádné oživení

29. 7. 2009

KD│Jsou zprávy z ekonomiky dobré, nebo špatné? Odrazilo se hospodářství ode dna, nebo opět vězíme v dalším vynervovaném cyklu, v němž se nás analytikové Wall Street společně s politiky snaží tahat za nohu? Goldman Sachs, který vrátil desetimiliardovou půjčku od daňových poplatníků, ve druhém čtvrtletí vykázal rekordní třímiliardový zisk a takřka polovinu výnosů vyplatil na kompenzacích; zdá se, že z nich něco kápne i rozvažečům limonád, barmanům, lehkým děvám, brokerům v realitách a firmám provádějícím stavební úpravy. Občas proud bohatství skutečně prokapává shora dolů, konstatuje v magazínu Truthdig Marie Cocco.

Wall Street mezitím zvyšuje předpokládané zisky amerických společností na úroveň, jako jsme neviděli od dubna 2007. Jenže pak je tu ještě společnost Staples.

Skandál s Miladou

29. 7. 2009 / Stanislav Křeček

Je škoda, že okolnosti vyklizení squatu ve vile Milada zvolna upadají v zapomnění a pozornost je věnována spíše osudu obyvatel domu v Truhlářské ulici, ať již původních nájemníků, nebo nově se přistěhovavších "squaterů". Neprávem, neboť vyklizení předmětné nemovitosti představuje jeden z největších skandálů poslední doby, jeden z těch vážných případů, knokautujících náš (snad stále ještě) právní stát. Nejen pro samotný fakt neuvěřitelných okolností samotného vyklizení, ale především skutečnost, že si těchto okolností nevšiml nikdo z těch, kteří mají dodržování zákonnosti v ČR v popisu práce, tedy především nikdo ze Státního zastupitelství.

To ovšem signalizuje vážné nebezpečí, že podobná hrubá porušení platného práva zůstanou i v budoucnu bez odezvy. A to nesmíme připustit!

Plánovaný odchod holandských vojáků z Afghánistánu rozpoutává kmenové konflikty

29. 7. 2009 / Miloš Kaláb

Na znamení naší podpory kanadským vojákům, kteří přinášejí svobodu a demokracii do Afghánistánu, se oblékají reportéři ottawské televizní stanice CJOH každý pátek do něčeho červeného. Když ukazují návrat padlého vojáka do Kanady, vždy zdůrazňují, že zemřel při tom, co nejvíce miloval, což mu Kanada ani Afghánistán nikdy nezapomenou. Bez těchto obětí by prý nemohla vykonávat afghánská vláda svůj mandát. Brzy budou v zemi další volby, které údajně potvrdí její demokratičnost a prodlouží prezidentský mandát Hamida Karzaie.

"Osvícená diktatura" vědců?

29. 7. 2009 / Matěj Šuster

I. Co bylo podstatou mého komentáře v E15?

Podstata mého komentáře spočívala v tom, že považuji za morálně pochybné a neseriózní "strašit" občany tím, že je ohroženo "zpracovávání bibliografických informací" atd., když se z rozpočtu Ústavu zároveň financuje ledacos, co by většina občanů pravděpodobně nebyla vůbec ochotna dobrovolně financovat. Peníze, z nichž stát dotuje vědu, nepadají zázračně z nebe jako mana. Stát je nejprve musí jiným lidem odebrat formou daní. Nejde přitom o jakousi "charitu" pro vědce, jejímž účelem by bylo předejít kupř. tomu, aby vědci hromadně umírali hlady a bez přístřeší na ulicích. V takovém případě bychom totiž od příjemce oné dávky žádnou protihodnotu neočekávali. Občané naopak podporují činnost vědců z toho důvodu, že si od takové investice slibují "zlepšení podmínek lidského života", tj. zvýšení svého subjektivního blahobytu. Jediným smysluplným testem tu může být, zda by reprezentativní vzorek občanů souhlasil s tím, aby daný vědecký výstup byl z jejich peněz financován, píše Matěj Šuster.

K argumentaci Matěje Šustra:

O tom, jak operovat infarkt, se nedá rozhodovat referendem

29. 7. 2009 / Jan Čulík

"Většina občanů by ledacos, co financuje Ústav pro českou literaturu, nebyla ochotna ze svých daní financovat," píše Matěj Šuster z Liberálního institutu v diskusi, která vznikla nad vysoce odbornými, ale také nesmírně podnětnými články Jana Matonohy, pracovníka tohoto ústavu.

Populistický požadavek, aby občané rozhodovali, jaký výzkum se z jejich peněz má provádět, je neproveditelný. K určitým rozhodnutím je zapotřebí totiž odbornost. Matěj Šuster to musí vědět, opakuju banality. To, že to zamlčuje, bohužel znamená, že se chová jako demagog.

Fakta se nedají zjišťovat průzkumem veřejného mínění. Uspořádá-li pan Matěj Šustr průzkum veřejného mínění, kde se bude dotazovat občanů, kolik je dvě a dvě, a i když mu třeba třeba sedmdesát procent občanů odpoví, že dvě a dvě rovná se pět, pravda to nebude.

Je potřeba zavést přísné standardy

29. 7. 2009 / Boris Cvek

O tom, jak operovat infarkt, se nedá rozhodovat referendem. Ano, přesně tak. Ale kdo o tom má rozhodovat? Půjdete do okresní keňské nemocnice na náročnou operaci srdce, nebo půjdete do IKEMu? A přesně o tom je celá ta debata o financování vědy, zejména tedy té přírodní: zde opravdu existují mezinárodní standardy, což třeba pan Žák v úvaze o tom, že věda není sport, usilující o body, zcela ignoroval.

Britské listy vlastně popírají to, že ve vědě lze rozhodnout mezi úplným žvástem a neschopností, které by neměly být placeny z peněz daňových poplatníků, a na druhé straně opravdovým objevem, který by z téhož zdroje naopak měl placen být.

Jak nastavit systém, aby co nejlépe odlišil žvást od objevu, o tom by mohli nejlépe vyprávět Američané, protože jim se to daří nejlépe, nicméně Evropa přece nemá důvod se tím vůbec zabývat (byť standardy hodnocení vědy, vzešlé z USA, jsou dávno mezinárodním standardem, který neschopní evropští vědci nenávidí), protože od takových 60. let vědecky upadá a de facto jí vůbec nebude vadit, když klesne hluboko za Japonsko a Čínu, hlavně že ochrání ty nejneschopnější producenty žvástů a lenosti.

Hodnotitelská měřítka jsou tupá; je nutno jich používat s pokorou

29. 7. 2009 / Jan Čulík

O tom, jaký výzkum má být financován, musejí rozhodovat vědci, protože, jak jsem uvedl, je zapotřebí minimální odbornosti. Přitom však i peer review panely musejí projevovat podstatnou míru tolerance, protože, jak na to poukázal Petr Wagner, často může konvenční myšlení hodnotitelů rozvoj vědy podvázat. I vědci bývají obětí stádovitého myšlení: Kolik vědců ekonomů si například v posledních dvou letech uvědomilo, že světová ekonomika jde do pekla?

A ještě druhá věc: Existuje obrovské pokušení vlád a mocenských administrátorů zneužívat tzv. "vědeckého hodnocení kolegů" k omezování vědeckého výzkumu. Britský systém RAE existuje především právě proto.

Vždycky velmi záleží na tom, jak jsou hodnotitelské nástroje nastaveny, a u hodnotitelů musí existovat pokora, že jejich hodnocení je jen přibližné. Představa hodnotitelů, že jejich hodnocení je stoprocentně platné, je cesta do pekla.

Inteligentní hodnotitel si je ale přirozeně všech těchto nebezpečí vědom.

K financování vědy: Není o čem rozhodovat

29. 7. 2009 / Petr Wagner

Když čtu články komentující financování vědy okamžitě mne napadne několik věcí.

Ta první je citát akademika Charváta. Ptali se ho, co se stane když se přestane na rok financovat základní výzkum (oblíbené téma již za předchozího režimu) odpověděl, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na dva roky? Odpověd také, že nic. A co se stane když ho přestaneme financovat na deset let? Odpověděl, že to dalších sto let budeme dávat dohromady. Bylo to konstatování faktu. Pan profesor Charvát byl můj učitel.

Zdravotní připojištění bez demagogie

29. 7. 2009 / Ivan David

Nikdy jsem nebyl proti zdravotnímu připojištění. Pravicově fundamentalističtí novináři tím byli vždy překvapeni bez ohledu na to, zda je k onomu fundamentalismu dovedla naivita, konjukturalismus v rámci kariérismu nebo souběh obojího.

Proč bychom si něco, co není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nemohli koupit, nebo se proti třeba i neexistující hrozbě nemohli pojistit komerčně? Hlupáci vidí ve slově "komerční" jasně "kapitalismus" a v něm jasné "dobro". Jak je tomu ve skutečnosti?

Poprava unikátní technické památky

29. 7. 2009

Více než týden jsem s redaktorem Českokrumlovských listů, panem Zdeňkem Zajíčkem, vyjednával o zveřejnění následujícího textu. Různě jsem jeho původní znění upravoval, abych snad nějakou potrefenou osobu příliš neurazil a nezavdal třeba záminku k žalobě. S autocenzurou upraveným výsledkem, který předkládám, byl pan redaktor už celkem spokojený. Leč potom věc ještě konzultoval s nějakými níže jmenovanými osobami a dospěl k názoru, že ani v takto přiškrcené podobě text zveřejnit nemůže. Argumentoval jeho délkou a paradoxně i tím, že by jmenované osoby měly dostat příležitost na obvinění ihned v témže čísle novin reagovat. Nic proti tomu, velmi by mě to zajímalo, ale text by se tím nejméně zdvojnásobil. Na to pan redaktor navrhl, že by k dané věci článek napsal sám. Možná to udělá, ale to už sotva může mít takový obsah, který jsem zamýšlel. Já jsem především chtěl vyjmenovat konkrétní viníky ohavného činu a co nejstručněji specifikovat podstatu jejich viny. Z tohoto úmyslu nechci ustoupit, a proto alternativně využívám této internetové stránky. Když nelze důležité věcné informace zveřejnit v novinách, nechť občané mají možnost se s nimi seznámit alespoň touto cestou. Tedy onen "nezveřejnitelný" text, píše Zbyněk Dočkal, starosta Památkářské obce českokrumlovské:

Brněnští muslimové jsou znepokojení postojem KDU-ČSL k českým muslimům

29. 7. 2009

Jménem Libertas Independent Agency o.s. vyjadřujeme znepokojení nad slovními projevy představitelů české politické strany KDU-ČSL vůči občanům České republiky islámského vyznáni v souvislosti se zveřejněním záměru muslimské komunity v Brně rozšířit nedostačující prostory své modlitebny. Výzvy některých představitelů KDU-ČSL k omezováni práv a svobod občanů České republiky nekřesťanského vyznáni v nás vyvolává obavu z infiltrace myšlenek a praktik fašistických a neonacistických hnutí do proudu oficiálních politických stran.

Další kolo rekatolizace?

29. 7. 2009 / Karel Dolejší

Předseda brněnské muslimské obce Muneeb Hassan řekl Právu, že si nepřeje, aby se úvahy o výstavbě nové brněnské mešity staly součástí předvolebního boje. Toto přání sice chápu, nicméně je zřejmé, že k tomu, co Hassan odmítá, již dávno došlo: Jihomoravští lidovci vsadili na xenofobii a netoleranci a předem odmítají dohodu s muslimy právě proto, aby zlepšili vyhlídky své nepříliš oblíbené strany v podzimních parlamentních volbách.

Poznámka o Štěstí

29. 7. 2009 / Martin Groh

Pan Daniel Redlich ospravedlňuje uveřejnění článku Taťány Le Moigne v MFD pod názvem Přece nepolezeme zpátky do klece podotknutím, že ho zaujalo prýštící štěstí a spokojenost se životem tak, jak jej autorka uveřejnila. Pan Karel Dolejší ve svém příspěvku Předvolební růžové brýle trhá na kusy argumentaci ve výše zmíněném článku autorky a upozorňuje na druhou stránku mince popisu (nebo spíše jeho způsobu) současné situace žití v našem rybníčku.

Na Ukrajině údajně nalezli lebku zavražděného novináře Georgije Gongadzeho

29. 7. 2009

KD│Nedaleko obce Bělaja Cerkov na střední Ukrajině byla údajně nalezena lebka devět let pohřešovaného novináře Georgije Gongadzeho. S odvoláním na zdroje v kyjevské milici (policii) o tom informovala Gazeta Wyborcza. Místo údajně odhalil bývalý generál milice Oleksij Pukač z jednotky boje proti organizovanému zločinu, která Gongadzeho zavraždila. Jednotka kromě základních úkolů plnila rovněž "zvláštní zadání" na základě příkazu politiků.

Pukače, který se řadu let skrýval, zadrželi v rodné vesnici nedaleko Žitomiru. Vypověděl, že právě on po ukrutném mučení Gongadzeho zabil, usekl mu hlavu a zakopal ji na neznámém místě. Tělo bylo nalezeno na podzim roku 2000 v lese nedaleko Kyjeva, ale hlava byla objevena teprve v pondělí. Na místě, kde byla pohřbena, později vybudovali cestu, což podle milice ztížilo pátrání.

Rusko očekává druhou vlnu krize počátkem příštího roku

29. 7. 2009

KD│Podle náměstka ministerstva pro ekonomický rozvoj Andreje Klepače druhá vlna ekonomické krize patrně nezasáhne Rusko letos na podzim, jak bylo prognózováno dříve, ale až počátkem příštího roku, informoval server FinTimes.ru. Experti americké banky JP Morgan jsou víceméně optimističtí, když pro rok 2010 předpovídají růst ruského HDP na úrovni 4,5% a v roce 2011 na úrovni 5,5%. Ministerstvo však zdaleka tak optimistické není.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a