Pacienty to musí bolet!

7. 1. 2008

Buďte féroví a přepište si firmu na KOMUNISTICKÉ LISTY. Ty socanské bláboly, co tady tisknete, to je jako když otevře hubu Paroubek nebo Rath. Ekonom tam u vás není žádný. Osm let to tu socani mršili,jen samé dluhy. Rath před nedávnem horoval za poplatky a že to musí pacienty bolet! A teď mu lezete do řiti, když otočil o 180 stupňů, míní čtenář Vojta Vanda.

Jste zatrpklí lidé

7. 1. 2008

Opravdu jsem Vás celkem kdysi četl, ale teď to je tragédie. Vy jste zatrpklí lidé a házíte a nadávate na vše a na všechny okolo sebe. Běžte ty své blitky, pardon Blisty vydávat někde jinde-třeba S.Korea, Somálsko, Irán a jim podobných států -tam možná budete skvělí Mi připadáte, že nemáte rádi nic a nikoho, jenom sami sebe-střed vesmíru naštěstí nejste.To jsem jenom ze zvědavosti najel na Vaše stránky - tragédie, píše čtenář Petr Krafčík.

Postkomunismus, nebo postdemokracie?

7. 1. 2008 / Petr Schnur

Výměna dějinně filozofických paradigmat a absolutních politických perspektiv opět zasáhla naši zemi. Vizi beztřídní, a tedy bezproblémové, společnosti klasického marxismu-leninismu vystřídala neoliberální předpověď 'konce dějin`. Na pozadí této nové změny se nabízí zamyšlení nad významem, resp. smyslem výrazu 'sametová revoluce`: jednalo se o autentickou celonárodní politickou emancipaci s cílem radikální demokratické transformace společnosti, anebo o další import hotového společenského modelu a nahrazení jedné tečky za dějinami druhou? A dále: jsou nešvary české polistopadové reality -- vyrabování národního majetku, devastace práva a nárůst kriminality spojený s celkovou vulgarizací společnosti - především dědictvím předchozího režimu, anebo představují jakousi specifickou variantu celkového krizového procesu, který svět od konce 80. let prodělává?

Komedie masopustní, aneb ať si to každý přebere jak chce

7. 1. 2008 / Karel Dolejší

Pár dní po odeslání novoročenky jsem byl doslova zaplaven výčitkami. Že prý do nového roku nepřináším nic, na co by se adresáti mohli těšit. Do jisté míry námitku chápu; přesto ale musím trvat na tom, že pia fraus nikdy nic neřeší. Přát lidem, na nichž mi záleží, aby rok 2008 přežili ve zdraví, nepovažuji za neslušné. A vzhledem k situaci by po mě nikdo neměl chtít víc, než abych se k záležitosti krátce vrátil na Tři krále.

Nebýt optimistou je ovšem dnes prakticky téměř nepřípustné.

Z ARCHIVU BRITSKÝCH LISTŮ

"Čulík škodí"

7. 1. 2008

Třicetiminutový pořad Jana Čulíka, shrnující výmluvy Kamila Čermáka a zaměstnanců ministerstva průmyslu a obchodu, jejichž prostřednictvím se po dobu několika měsíců vyhýbali žádosti o rozhovor s tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým o privatizaci automobilky Škoda. Třicetiminutový pořad vysílalo někdejší Radio Alfa v dubnu 1995 a na přání posluchačů ho opakovalo v květnu téhož roku.

Frost/Bhutto interview; Afghanistan and Helmand Province

Complaint to the BBC - Stížnost na BBC

7. 1. 2008

Společnost BBC má velmi pečlivě vypracovanou proceduru, jak si na ni veřejnost může stěžovat . Odpověď na stížnost má přijít do 10 pracovních dní. Je-li stěžovatel s odpovědí nespokojen, má dvanáct týdnů na to, aby si stěžoval oddělení Editorial Complaints Unit (Oddělení pro stížnosti na redakční politiku). Pokud i s jeho reakcí je stěžovatel nespokojen, může si stěžovat radě BBC Trust.. Této možnosti jsme využili.

Stížnost na BBC - v angličtině ZDE

BBC vydala oficiální omluvu ohledně rozhovoru Frost/Bhutto

6. 1. 2008

V ní opakuje editor BBC News website Steve Herrman, to, co napsal Adam Batstone Janu Čulíkovi. V prohlášení, zveřejněném v pátek 4. ledna 2008 v 17.54 Herman informuje o tom, že "BBC je na různých serverch, blozích a diskusních fórech obviňována z cenzury," a pokračuje:

Kompletní text omluvy v angličtině ZDE

Nezodpovězena zůstává otázka, proč před zveřejněním rozhovoru nezkoumala ani BBC, ani Al Džazíra: zda se Bhuttová skutečně přeřekla a zda její výrok Sir David Frost skutečně přeslechl. │JČ

Bénazír Bhuttová: BBC se omlouvá za cenzuru rozhovoru

4. 1. 2008

Na dotaz Jana Čulíka, proč BBC na svém serveru zveřejnila zcenzurovanou verzi rozhovoru Davida Frosta s Bénazír Bhuttovou (v této verzi byla vyškrtnuta věta, že Usáma bin Ladin byl zavražděn) přišla od editora internetového zpravodajství BBC tato odpověď:

NA OBRANU BBC:

Cenzura, nebo redakční práce?

5. 1. 2008 / Jan Čulík

napsal čtenář Petr Spelina. I Ivan Odillo Štampach si stěžuje na "cenzuru" BBC (a potažmo i Britských listů, viz níže):

Myslím si, že je to zásadní neporozumění novinářské práci - či jakémukoliv "psaní" či "ohledávání skutečnosti".

Al Džazíra není svatá, BBC není svatá, není svatý ani Guardian

5. 1. 2008 / Štěpán Kotrba

Představa šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka, že BBC svými střihy pořadů pouze "pomáhá orientaci lidí ve světě", a provádí tak běžnou "redakční práci", ukazuje převahu víry nad kritickým zhodnocením faktů. "Divácká obec musí vědět, že vysílatel veřejnost nemanipuluje a že redigování materiálu provádí profesionálně, vyváženě a v dobré víře," píše Jan Čulík. Jestliže větu čelné ikony pákistánské politiky Bénazír Bhuttové, která se běžně celá léta vybavovala s čelnými britskými, izraelskými a dalšími "západními" politiky a novináři, o zabití "nejhledanějšího muže planety" Usámy bin Ladina Ahmedem Omarem Saeed Sheikhem vyhodnotil redaktor tak, že není podstatná a může ji vystřihnout, minul se povoláním. Stejně tak je zralý na dovolenou i reportér, který s Bhuttovou dělal rozhovor.

Smrt Bénazír Bhuttové a podivné souvislosti TÉMA BL

Bhuttová o bin Ladinovi: Bylo to skutečně jen přeřeknutí?

6. 1. 2008 / Jan Čulík

Souhlasím, že Al Džazíra není svatá, BBC, není svatá ani Guardian není svatý, Pracují v nich omylní lidé. Jenže to, co píše Štěpán Kotrba ve svém článku je, bez důkazů, jen další variací na konspirační teorie. Kdyby býval Tomáš Krček ve svém článku pouze upozornil na to, že se Bhuttová v rozhovoru s Frostem zmínila, že je Usáma bin Ladin mrtev, že na to Frost vůbec nereagoval a že BBC z rozhovoru tuto inkriminovanou větu odstranila, bylo by to v pořádku. Spekulovat však bez důkazů o tom, že "protože Bhuttová řekla, že byl bin Ladin usmrcen, byla zavražděna" - je, promiňte, konspirační teorie. Daleko pravděpodobnější vysvětlení je to, že celá záležitost byla prostě chybou - a tohoto vysvětlení by se soudnější jedinci měli přidržovat do doby, než budou k dispozici jiné důkazy, případně potvrzující opak.

Naproti tomu, co naznačuje Štěpán Kotrba, že totiž mohlo jít o dalekosáhlé spiknutí, chci připomenout postřeh dr. Johna Dunna, mého bývalého šéfa na Glasgow University a dlouholetého analytika sovětských a ruských poměrů. Ten kdysi poukázal na to, že hlavním rozdílem mezi komunistickými, případně postkomunistickými zeměmi na jedné a zralejšími západními demokraciemi na druhé straně je nepropojenost nerůznějších společenských zájmů. Západní společnosti jsou podle Dunna charakterizovány hermetickým oddělením zájmových oblastí různých skupin. Proto většinou nelze nic dlouho utajit, protože dříve nebo později někdo z konkurenční skupiny věc prozradí.Neexistuje všeobsáhlé mocenské spiknutí tak, jak tomu bylo za komunismu v sovětském bloku a jak to často přežívá v některých postkomunistických zemích.

Ovšem, jak správně na to poukazuje Tomáš Krček, pracovníci médií mohou být líní, zbabělí, neprofesionální. Zde je dnes velkou výhodou, že pracují pod démotickým dohledem internetu, jenže záporným aspektem při tom je, že "lidový internet" rád v nevysvětlených věcech propadá romantickým konspiračním teoriím.

Celá "aféra" má totiž charakteristické rysy chyby, nezájmu a neprofesionality médií i politiků, a naznačuje, že šlo nejspíše od Bhuttové o přeřeknutí. Tak zaprvé:

Člověk jako výrobní faktor

7. 1. 2008 / Jan Mertl

Socialismus rozdělil lidi na dělníky, rolníky a pracující inteligenci. Tržní ekonomika, která bývá spojována s demokracií, to bohužel v českém pojetí dovedla k dokonalosti. Celé, co ji zajímá na lidech, je jejich práce a použití jako výrobního faktoru.

Aby nedošlo k mýlce - i já velmi rád pracuji a dokonce je mi velmi příjemné, pokud se mi v práci daří, mám měřitelné výsledky a dostanu za ně penízky. Horší už je, že jsem zaznamenal, že v současné společnosti jednak existuje celá řada lidí, kterým toto stačí ke štěstí zcela, no a jednak bohužel se mi zdá, že přestává jít o jiné věci.

Skandální postup států EU i Česka na jednání Valného shromáždění OSN

7. 1. 2008 / Stanislav Kliment

Valné shromáždění OSN přijalo 18. prosince 2007 rezoluci o nepřípustnosti určitých způsobů, jež přispívají k podněcování dnešních forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s tím spojené netolerance. PRO přijetí rezoluce se vyslovilo 130 států světa. PROTI hlasovaly Spojené státy a jako jejich spojenec Marshallovy ostrovy.

Americký přístup k rezoluci je sice podivný, ale je dostatečně známo z řady příkladů, že pojem "práva a svobody" zde vykládají poněkud odlišně než v Evropě. Co si však myslet o tom, že rezoluci nepodpořila a zdržela se řada států Evropské unie a mezi nimi i Česká republika? V dokumentu se hovoří hlubokém znepokojení z oslavování nacistického hnutí, konání demonstrací různých nacistických organizací, růstu projevů neonacismu a rasismu a také o skinheadském hnutí a útocích jeho příslušníků na lidi jiných ras, národností nebo vyznání.

Neonacismus a extremistická hnutí v současné Evropě TÉMA BL

Aféra skupiny Ztohoven v Guardianu

6. 1. 2008

Po mnoha měsících, ne-li letech, se v britském tisku opět objevila zpráva týkající se České republiky. Kate Connolly z Berlína informuje v deníku Guardian, že skupina Ztohoven má být postavena před soud. Charakterizuje ji jako "skupinu radikálních umělců, která vyvolala paniku mezi diváky jedné české televizní stanice tím, že tajně včlenila záběr jaderné exploze do její předpovědi počasí." Autorka uvádí, že šest členů kolektivu Ztohoven, mezi jehož cíle patří "pronikat do veřejného prostoru má být v lednu postaveno před soud. Byli obvinění z šíření "falešných informací". Každý z nich by mohl být odsouzen na tři roky do vězení.

Jak pomoci ottawským bezdomovcům

7. 1. 2008 / Miloš Kaláb

V kanadské Ottawě chtěji zahájit pomoc bezdomovcům podobným způsobem, jak to dělá 30 amerických měst a další 2 kanadská města - poskytnout jim garsonky a veškerou pomoc se živobytím, čímž hodlaji ročne na každém bezdomovci ušetřit 85,000.- dolarů a při tom podstatně zlepšit situaci, která se stala kritickou.

Kořeny problémů dnešních rodin

7. 1. 2008 / Hana Mudrová

Někomu se může zdát start do nového roku skoro drastický, ale článek Věry Říhové a zprávu o tělesných trestech dětí ve Skotsku jsem přivítala. Shodou okolností se objevil také článek pana Jana Potměšila o hledání současné role mužů. Můj příspěvek se bude snažit pátrat po kořenech jevů, o kterých jste již četli. Kroužím kolem nich a celé problematiky od časů vlastního dospívání a stále sbírám další kamínky do mozaiky, která přede mnou pomalu vystupuje.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Švindlování výrobců jako šance kupců, neboli Snížení cen na začátku roku

7. 1. 2008 / Uwe Ladwig

Němečtí výrobci si zlepšili statistiky automobilů, prodaných v roce 2007. Před koncem roku dali registrovat nákup nových vozů na svá jména, nebo na jména firem obchodníků, kteří měli možnost některé vozy v roce 2008 prodat s velkými slevami.

POLEMIKA:

Lesk a bída francouzsko-amerických vztahů a počátky americké "demokracie"

7. 1. 2008 / Jana Ridvanová

Před několika týdny jsem byla napomenuta panem Čulíkem za vyhraněnost názoru týkajícího se stavu většiny americké občanské společnosti, intervenční politiky Spojených států a programových ambicí Pentagonu, který definoval jako jednostrannost. Šlo o článek "Proč tady nechci americký radar", jehož název již napovídá, že nepůjde o zvažování pro a proti, ale o odůvodnění postoje. Proto mě velice překvapil článek s názvem "Co je zdrojem antiamerikanismu: Amerika je obyčejná". Jednostrannost, nebo spíše omezenost pohledu, který tento článek představuje, je do očí bijící. Originál, ze kterého editor na BL čerpal jsem našla na stránkách BBC. ZDE

PRVNÍ SOUBORNÁ KNIHA O ČESKÉM HRANÉM FILMU OD ROKU 1989

Jací jsme

30. 11. 2007

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

KNIHOVNA BRITSKÝCH LISTŮ

Jan Čulík, Knihy za ohradou

4. 1. 2008

Převedli jsme do digitální formy kompletní text první monografie o české nezávislé literatuře, která vycházela v exilových nakladatelstvích během dvou desetiletí husákovské normalizace. Kniha z roku 1991 je autentickým otiskem toho, jak svědčili nezávislí čeští a slovenští spisovatelé o zkušenosti svého společenství.

Jan Čulík, Knihy za ohradou: Česká literatura v exilových nakladatelstvích 1971-1989 ZDE

Co se stane v roce 2008

30. 12. 2007

Na toto téma uvažovali v rozhlase BBC známí mezinárodní reportéři této veřejnoprávní instituce. Shrnujeme.

Xenofob Bohumil Doležal varuje před muslimy

7. 1. 2008 / Lukáš Lhoťan

Světoznámé rádio Jerevan citovalo z aktuálního vydáni anglicky psaného muslimského deníku The Glossolalia:

Autorem textu je známý obhájce Usamy bin Ladina, současného premiéra muslimského státu a jeho pravicové strany al-Qaidy, B. Dahlan. Světový židovský kongres a ministerstvo zahraničí ČR okamžitě označilo text B. Dahlana za jasnou ukázku náboženské netolerance v muslimské zemi a antisemitismus nejhrubšího zrna.

Tříkrálový triptych o dojmech a pojmech

7. 1. 2008 / Miloš Štěpánek

Rozeberme, co se dozvíme z médií, když vrcholí rozhodnutí o libovolné společenské otázce, důležitosti nikoli zcela zanedbatelně malé? (Na vyčpělé floskule upozorňuji kurzivou). Nepochybně to nejprve slíznou politici, že se nevedla náležitá diskuse, ačkoliv právě tak média rozdávala noty. Na jejich stádnost takto upozorňuje na 2. stránce Literárních novin každý týden (obvykle vtipně) rubrika Lidové Právo Dnes. Dále se politikům obligátně dostane co proto za váznoucí komunikaci napříč politickým spektrem. A třešinkou na dortu této pranýřovací performance je kritika pojmů, jejichž definic bývá až o jednu vice než diskutujících. Tak to bývá i u maličkosti, natož jde-li o klíčové zájmy, tedy o takovou politiku, pro kterou se vedou války, včetně občanských.

Vendelín Čtvrtek: Odložený happyend příběhu o zachráněném bezdomovci - část 1

7. 1. 2008 / Ivan David

Spotřebitel mediálních příběhů potřebuje vidět katastrofy, krev, sperma, ale také pohádky s dobrým koncem. Pohádky, v nichž se objeví statečný princ a krásná princezna je zachráněna. Nevyčítám politikům, že chtějí být prezentováni jako stateční princové, vím, že to nutně potřebují. Jenže tenhle příběh se odvíjel trochu jinak, než scénář připravené pohádky...

Za chladného dne na samém konci podzimu (17. 12.) našel bezdomovec v kontejneru novorozence místo použitelných zbytků potravin k snídani. Ve zmatku z nečekaného nálezu čekal před kontejnerem, až půjde někdo kolem. Volal na dvojici důchodců, aby pomohli. Trvalo 20 minut, než našel někoho, kdo zajistil pomoc. Kdosi se ho zpočátku snažil od popelnice odehnat.

Ranní procházka

7. 1. 2008 / František Nechvátal

Sotva si vyjdu před branku,
uvidím tisíc beránků.

Po nebi plují vesele,
sedí prý na nich andělé.

Psa, který dělá neplechu,
vytáhnu z jeho pelechu.

Pojď, proběhnem se, Oříšku,
skáčou ti blechy z kožíšku.

Až kukulenka zavolá,
zatočíme se dokola.

z knihy V mámině náručí. Albatros, Praha 1986. Mezi svých deset básní vybrala Marcela Pátková.

Porazme národní strom

7. 1. 2008 / Sandra Wain

V Lipové ulici v Praze nechali radní vykácet stromy kvůli zřízení nových parkovacích míst pro auta. Předpokládám, že to byly lípy, naše národní stromy. Ačkoliv místní obyvatelé sepsali petici a snažili se kácení stromů zabránit, bylo to bezvýsledné. Televize nám dokonce ukázala i starší plačící občany, pro které byly stromy jediným spojením s přírodou.

Hledání ztraceného štěstí

7. 1. 2008 / Marie Haisová

Jean Liedloffová, Koncept kontinua, Hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti DharmaGaia, Praha 2007, 174 stran, překlad Bora Berlinger

S Novým rokem 2008 jsem dostala milou pozornost -- recenzní výtisk knihy Koncept kontinua -- hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti od americké autorky Jean Liedloffové. Přečetla jsem jedním dechem, kniha přišla ve správný čas na správnou adresu. Všichni si přejeme štěstí, ale víme, co je? Žádná vědecká pojednání na téma štěstí neexistuje, ve školách se o něm neučí, jde o nejasnou představu, ke které se upínáme s pocitem nutkavé nespokojenosti se světem kolem nás a se sebou samými. Vnitřní osobní pocit je pro autorku východiskem, který můžeme dát do souvislosti s emoční, sociální inteligencí, vztahem jedince ke společnosti, do které se rodí, kde žije a umírá.

(Autorka recenze je ředitelkou agentury Gaia).

Miliarda novoročních modliteb za mír

7. 1. 2008 / Rami George Khouri

Je smutné, ale nikoli překvapivé, že rok 2007 končí vraždou Benazir Bhuttové v Pákistánu, hrůzným symbolem organizovaného politického násilí, jež pustoší mnohé části arabského světa a jižní Asie. Příchod nového kalendářního roku nabídne jen nový diář ke zaznamenávání teroristických bombových útoků, válek vedených cizími invazními armádami, místních vzpour, etnických srážek, kriminálního násilí a politických vražd, jež se v této rozsáhlé oblasti sahající od severní Afriky přes Střední východ až do jižní Asie staly rutinou.

Historikové budou definovat hlavní témata a hlubší příčiny institucionalizované nestability ve většině arabsko – asijského regionu. Při celkovém pohledu na tuto scénu ke konci roku mne ale ohromují dva protikladné trendy: rozšířenost krutého násilí páchaného malou skupinou aktérů – většinou vládami a jejich bezpečnostními silami, teroristy, kriminálními elementy a příležitostně také rozzuřeným davem –a současně s tím pokojný život naprosté většiny obyvatel tohoto regionu, kteří každodenně bez násilí praktikují politický, kulturní a sociální smír a toleranci ve svých vesnicích a blízkém okolí.

Immanuel Wallerstein: Přežije Mušarraf?

1. 8. 2007 / Immanuel Wallerstein

Tato analýza byla napsána 1. srpna 2007. Vydáváme ji se zpožděním až nyní, prakticky po půl roce, ale přesto neztratila nic ze své aktuálnosti. Je odůvodněním, proč volby, vnucené Mušarrafovi západními politickými stratégy, nemohla v žádném případě vyhrát Bénazír Bhuttová. A proč stav, který nastal nyní, všem vyhovuje.

Chudák Parvíz Mušaraf! Není příliš populární a skoro všichni na něj vykonávají nátlak. Ale dře se dál, snaží si zachovat rovnováhu a moc, i když přitom sedí na vrcholu běsnící sopky. Ve skutečnosti si vede lépe, než by člověk považoval za možné.

Abychom začali příběh od začátku, musíme si připomenout původ Pákistánu. Hlavním nacionalistickým hnutím v koloniální Indii byl Indický národní kongres, který vedli Mahátma Gándhí a Džaváharlál Néhrú. Jeho aktivním členem byl také právník muslimského původu Muhammad Alí Džinnáh. Sále výrazněji ale pociťoval, že muslimové jako skupina (dalo by se říci jako etnická skupina) byli degradováni na druhořadé občany.

Pákistánské otazníky

29. 11. 2007 / Daniel Veselý

Pákistánskou krizí nám média odhalila další z mnoha svých tváří. Zatímco prezident Bush mluví ve spojitosti s uměle vyrobenou krizí kolem íránského jaderného programu o 3. světové válce, kauza Pákistán znovu prokázala, že establišment má pro každého jedinečnou šablonu. Mediální analytikové a experti na Pákistán vesměs dávají přednost vojenské diktatuře pákistánského předáka Mušarafa, aniž by se obtěžovali něčím tak efemérním, jako je tamější porušování lidských práv.

Britské listy měly v listopadu už 156 tisíc návštěvníků, přes milion stažených stran

4. 1. 2008

Podle internetového výzkumu iAudit International stoupla v listopadu 2007 doposud rekordní návštěvnost Britských listů. Reach - podíl na trhu - mezi internetovými uživateli serverů na doméně .cz v listopadu 2007 posílily na úroveň 3,6 % všech návštěvníků internetu v češtině v měsíčním průměru, což je meziměsíční nárůst o dvě desetiny procenta.

Počet unikátních návštěvníků v listopadu 2007 byl 156 911, což je meziměsíční nárůst o 18%, počet návštěv 443 928 (nárůst o 11%) a počet stažených stran 1 080 529 (nárůst o 15%).

Týdenní návštěvnost Britských listů za poslední listopadový týden byla 46 986 unikátních návštěvníků, 97 878 návštěv a 233 849 zhlédnutých stran, v minulém týdnu to bylo už 51 364 návštěvníků. Denní návštěvnost v poslední listopadový pracovní den 28. 11. pak byla 12 687 unikátních návštěvníků s 16 534 návštěvami a 41 740 zhlédnutými stranami. Britské listy sledují návštěvnost prostřednictvím výzkumů iAudit kontinuálně už od října 2004.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2007

2. 1. 2008

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.