Společnost potřebuje lépe pochopit, jak zvládnout tato rizika. Jinými slovy, jakých konkrétních akcí bude zapotřebí, začnou-li mizet venkovské zvyky v jednotlivých zemích (globalizace šíří po světě kosmopolitní způsob života), a jak zabránit, aby vznikla společnost, v níž budou všichni vypadat, jednat a myslet stejně.

Opakovaně se tady snažíme vysvětlit, že novinář či společenský nebo politický komentátor, či občanský aktivista, který si chce zachovat dobrou pověst či integritu, se nepohrne do politiky a nebude vyjadřovat podporu tomu či onomu politickému hnutí, nebo dokonce chtít dělat stranickopolitickou kariéru. Je to na české politické scéně velký problém: intelektuálové či pseudointelektuálové vidí, že před nimi stojí lákavá politická aréna a domnívají se, že do politiky prostě musí jít: kdyby se nedali do politické pranice, něco by jim uniklo.

Na místech, určených pro reklamu, se v BL formou výměny objevují nejen některé skutečně nechutné, polopornografické odkazy, avšak v současnosti také - naprosto v rozporu s politikou Britských listů - předvolební reklamy některých politických stran. Po odchodu Tomáše Peciny z Britských listů nemáme dosud plně zmapovány všechny technické aspekty redakčního systému a systému výměnné reklamy; za publikaci nepřijatelných, primitivních či urážlivých reklam a za celkově nízkou úroveň reklam ve výměném systému billboard.cz se čtenářům omlouváme. Učiníme co nejrychleji kroky k tomu, aby byly nepřijatelné reklamy z časopisu odstraněny.

Včerejší pořad Bez imunity odhalil v plné nahotě bídu české politické zálohy. Pokud se po něm někteří adepti parlamentních křesel budou nazývat blekotové, nemůže to být chápáno jako urážka. Když se k tomu přidruží dokonce i neznalost názvu vlastní strany, je to nepochopitelné, jeho hledání v poznámkách pak tristní. Proklamovanou "jednotu a pevný postoj" neparlamentních stran silně zpochybňuje i apatická reakce na Šulovu výzvu, aby na protest proti nedostatku prostoru v médiích opustili hlediště.

Je pravda, že Šula příležitost dostal a využil jí (ostatní ještě ne) a mluvčí Pravého bloku později nesolidaritu elegantně (a plynule) vysvětlil, nicméně výzvy k činům od nečinných občany těžko přesvědčí.

Moderátoru Pokornému tentokrát dlužno přiznat, že se trochu kultivoval, alespoň v tom smyslu, že respektoval přání některých tazatelů neoslovovat zástupce parlamentních stran. Ti se ostatně také vyznamenali, v předvolební nervozitě se hašteřili jako slepice na dvorku. Jeden kritizoval a poučoval druhého, nejčilejší v tom byl asi Martin Říman, který umravňoval i auditorium. Švédský sociální model však neznal nikdo. To ovšem v minulosti nikomu z nich nebránilo v poučování občanů o ideálních cestách důchodové reformy (a ostatně o nejsprávnějších cestách kamkoli).

"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem."

To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů...

Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje.

Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek.

zněl výkřik jednoho anonymního čtenáře na adresu Britských listů. Týkal se tzv. Bilderberské skupiny, neformální mezinárodní organizace nejvlivnějších podnikatelů a politiků.

O Bilderberské skupině jsme ovšem v BL psali už dávno, přesně řečeno v březnu 2001, viz zde.

Přiřazujeme k tomu "vyznání" Alexandra Mitrofanova z deníku Právo, který se řídí úplně jinými principy než novináři z BBC. Člověk má samozřejmě právo podpořit jakou politickou stranu chce, pokud je však náhodou novinář, jeho čtenáři či posluchači jistě usoudí, zda je nestranným analytikem, který projevuje svůj profesionální úsudek, anebo propagandistou pro určitou kauzu... A to, zda jde o médium veřejné služby či o médium komerční je irelevantní. Na novináře s integritou platí tatáž měřítka tam i tam. Nebo snad to, že je nějaké médium v soukromém vlastnictví, dává novináři právo čtenáře manipulovat a veřejnost mu to snad odpustí? (JČ)

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.