27. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 5. 2002
Rozsah provozu internetové kavárny Plíživá kontra, odlehlost naší oblasti, neexistence obdobných případů a postup Policie ČR mě utvrzují v tom, že hlavním záměrem není odhalení sotwarového pirátství v bezvýznamné firmě, ale likvidace nezávislého jesenického týdeníku a svobody názoru v okrese Jeseník.

Od 1.2.2001 jsem jako fyzická osoba otevřel první a dosud jedinou internetovou kavárnu a klub pro mládež v Jeseníku pod názvem Plíživá kontra. Náplní klubu je nezávislá a menšinová kultura pro mládež - divadla malých forem, výstavy, koncerty akustické hudby a promítání 16 mm filmů. Na provozování mám řádnou licenci, stejně jako na provoz pohostinství a internetové kavárny. Současně jako jediný majitel firmy Jesenický týdeník s.r.o. vydávám jedenáctý rok nezávislé regionální noviny Jesenický týdeník, jako jeden ze dvou posledních týdeníku v českých rukou na Moravě. Vždy jsme se vyjadřovali nezávisle na jakékoliv politické či ekonomické moci, včetně názoru na postupy a praktiky Policie ČR, díky čemuž musel i v našich poměrech odejít policejní ředitel Mohyla vybírající desátky od svých podřízených a kryjící šlendrián v policii. Neoblíbenost u .mocných a nezávislost Jesenického týdeníku u čtenářů je všeobecně známá v postkomunistické společnosti pochopitelná. Ve středu 22.5.2002 nám jesenická policie ČR pod dohledem mně tehdy neznámé firmy Software Security (SWS) zabavila 6 PC ze 7 v naší internetové kavárně Plíživá kontra v Jeseníku. Důvodem bylo údajně nelegální užívání software. Nikdo se však neobtěžoval sdělit, co obsahovalo trestní oznámení a co vlastně hledají.

Sloupek

Dnešní příspěvek Ľubomíra Sedláčika o nejnovější aféře, týkající se zamýšlené pozitivní diskriminace na lékařské fakultě bratislavské univerzity osvětluje znovu tytéž - jak se zdá - neřešitelné problémy soužití dvou odlišujících se etnických komunit.

Pozitivní diskriminace bývá úspěšná, pokud je nástrojem rovnosti příležitostí: pokud umožňuje, aby znevýhodnění členové společnosti dosáhli téže kvalifikace a pracovní výkonnosti jako lidé ze zvýhodněnějšího prostředí. Zmírňování kvalifikačních požadavků pro potenciální romské studenty na padesát procent na lékařské fakultě bratislavské univerzity zjevně není zrovna dobrý nápad. Uráží to mimo jiné i příslušníky romské komunity a Alexander Patkolo proti tomu právem protestoval. V britském rozhlase se nedávno vysílal pořad o kontroverzi týkající se invalidních kandidátů na studium lékařství. Někteří invalidé protestovali, že jsou diskriminováni, protože nejsou z důvodů své invalidity připouštěni k studiu medicíny. Britské lékařské fakulty se bránily velmi razantně: udělají pro invalidní kandidáty vše, co bude v jejich silách, ale nemohou slevit z určité klinické vyučovací praxe - nemohou prostě dopustit, aby se v důsledku své invalidity někteří studenti medicíny nepodrobili určitým cvičením a zkouškám. To je zcela jasná věc.

Páteční Sedláčikův článek byl tedy zcela v pořádku, to až ten jeho dnešní projevuje znepokojující rysy předsudečného rasismu. Rasismus založený na kolektivní vině má Sedláčikův článek už v titulku: "Rabín na Rómov (jako celek, na celý národ, do pátého kolena?) doplatil, ako dopadne dekan?" (Přitom, viz níže, jak se zdá, rabín "nedoplatil" na Romy, ale na své rasistické spoluobčany.)

Absolutně nepřijatelné je rozdělování občanstva na "oni a my" podle etnické či národnostní příslušnosti. I občané "romského původu" na Slovensku jsou Slováci a označovat je za vlastní samostatný národ je rozvratnické (i když to Romové, v reakci na silný místní rasismus, někdy sami rozvratnicky také v defenzívě dělají. Avšak není tomu tak vždycky: pamatujete na případ českých Romů, kteří dostali od českých fotbalových fanoušků nakládačku, když si dovolili na fotbalovém zápase skandovat: "Češi! Češi!"?)

Představte si, že by někdo označoval Pákistánce v Británii za Nebrity anebo černochy v Americe za Neameričany. Je to asi tak nepřijatelné, jako když Vladimír Mečiar pro své politické účely uměle zostřoval nenávist mezi Slováky a Maďary. Rozdělování slovenského obyvatelstva na "Slováky", "Romy", popř. "Maďary" je pozůstatkem zastaralé nacionalistické politiky z devatenáctého století. Ve svém důsledku vede toto rozvratnictví společnosti na základě předsudků, založených na kolektivní vině (Romové jsou "takoví", Maďaři jsou "takoví", muslimové, Srbové jsou "takoví") k hrůzám a vraždění, jakých jsme byli svědky v bývalé Jugoslávii anebo jakých jsme svědky na Blízkém východě. Formulace jako "Romové a nároky jejich národa" jsou nepřijatelné a připomínají fašistické publikace o židech z období druhé světové války, jako byl Árijský boj.

Nechápu, proč pan Sedláčik ironizuje předsedu Romské iniciativy Slovenska Alexandra Patkolu pohrdavě jako romského "pohlavára" a zmiňuje se při tom, aby ho zdiskreditoval, dokonce o trestním stíhání (!), které bylo proti němu zavedeno za určité výroky. Novinář by se neměl identifikovat s postojem establishmentu proti menšině. Trestní stíhání Patkoly za názor nepříjemně připomíná účelové pokusy v České republice stíhat romského aktivistu Ondřeje Giňu.

Trestní stíhání za názor je kromě toho hrubým pozůstatkem komunistického režimu a diskredituje slovenský stát, nikoliv Patkolu. Mezinárodní lidskoprávní organizace právem požadují, aby postkomunistické státy bezodkladně kriminalizaci výroků odstranily ze svého trestního zákoníku. Útok na Patkolu je o to nepochopitelnější, vzhledem k tomu, že předseda Romské iniciativy Slovenska zaujal ve věci plánované pozitivní diskriminace na lékařské fakultě v Bratislavě rozumný názor. Stejně nepochopitelná je i Sedláčikova kritika košického rabína, který chtěl pro Romy vytvářet podle izraelského vzoru venkovské kolektivistické komunity, avšak tento projekt "natolik pobouřil jeho místní spoluvěrce, kteří mají s Romy praktické zkušenosti" (cože? se všemi Romy bez výjimky?) že rabína sesadili". Neměl spíše kritizovat Sedláčik rabínovy spoluvěrce za předsudečný rasismus, rozšiřující jejich "zkušenosti" s "většinou" Romů na celou romskou komunitu? Je skutečně jisté, že by tyto kibucy nemohly fungovat?

Proč označovat aktivisty, kteří se pokoušejí na Slovensku pracovat ve věci Romů, pejorativně za "profesionální Romy"? Nejsou tedy podle stejného mustru i bělošští politikové na Slovensku "profesionálními Slováky"? Tento způsob vyjadřování je hrubě pobuřující, rasistický, urážlivý a nepřijatelný. Článek je zajímavým dokumentem, protože potvrzuje hloubku rasismu v některých postkomunistických zemích.

Je nesporné, že romská komunita v Čechách i na Slovensku je hluboce ztraumatizovaná a řeší své problémy mnoha nejrůznějšími, často velmi neuspokojivými způsoby: mnozí její členové jistě i patologickým a asociálním způsobem života. Jenže je povinností zralejších, vzdělanějších členů obce, aby se opakovaně pokoušeli ztraumatizované komunitě vycházet vstříc a pomáhat jí, aby se ze svého nezáviděníhodného postavení dostala. Je povážlivé, nedokáže-li většinová, (doufejme, že) zralejší společnost nic jiného než plivat nenávist.

Nezávidím Romům, kteří musejí v takto netolerantní a pro ně urážlivé atmosféře žít na Slovensku. Sedláčikův článek by zřejmě mohli použít v rozumně civilizované západní zemi jako docela přesvědčivý argument, proč mají právo na politický azyl. Nenávistné komentáře nic neřeší.

27. 5. 2002
Sdělovací prostředky nejsou překážkou komunikace - analyzujme stav společnosti. Ne všechna západní média jsou dobrá, ale studujme tamější dobrou praxi - proč v některých případech a v některých zemích dokáží být sdělovací prostředky kvalitní? - Příspěvek, přednesený na osmém Salonu kritického myšlení, na téma "Média jako překážka v komunikaci?" který se konal o minulém víkendu v Litoměřicích.
27. 5. 2002
V souvislosti s blížícími se volbami se hojně a ve všech pádech skloňuje slovo "demokracie". Víme však vůbec, o čem je řeč? Masaryk v parlamentním projevu k desátému výročí vzniku Československa připomněl poslancům, že (volně citováno) "demokracie si žádá lidí činných ... demokracie není jen soubor institucí a pravidel, ale celý způsob života společnosti". V ideálním demokratickém státě je pánem aktivní občanstvo, které se zajímá o dění kolem sebe a využívá všech dostupných nástrojů, aby prosazovalo své názory a vůli. Politická úloha občanů se neomezuje na volební akt jednou za čtyři roky a následné trvalé nadávání po hospodách.
27. 5. 2002

Na konferencích nebývá ani tak nejdůležitější, co se tam odpřednáší v referátech, nejvýznamnější je navázání či upevnění už existujících lidských kontaktů, Angloameričané tomu říkají psychologickým termínem "bonding". Tak na víkendovém litoměřickém, osmém "Salonu kritického myšlení" uspořádaném na téma "Média jako překážka v komunikaci", bylo pro mě asi nejcennější mnohahodinové klábosení se známými na nejrůznější témata.

Přítomen byl i jeden význačný český spisovatel, moderní klasik, který normálně žije v zahraničí a do České republiky přilétá jen na léto. Bavil společnost u našeho stolu do pozdních nočních hodin. Mimo jiné chválil to, co považuje za pozoruhodnou tolerantnost české společnosti. Přiznal však, že má v rodině zkušenost s rasismem:

"Moje dcera pracuje ve Světové zdravotnické organizaci a má za manžela Inda; s ním má desetiletého syna. Říká mi: 'Tatínku, nezlob se, já bych strašně ráda jezdila do Čech, ale já nemůžu.' Vydala se do Prahy jednou a zašla s desetiletým synem do jakési luxusnější restaurace. Objednala si tam - česky - knedlíky. Číšník jí odpověděl: 'Ty knedlíky jsou pro německé turisty. A dávejte si pozor, ať se to vaše cikánský dítě tady chová slušně.'"

27. 5. 2002
Minulý týden zveřejnil Jan Čulík svůj sloupek o tom, že čeští pivovarníci zřejmě nepovažují za své potenciální klienty ženy, jak vyplývá z reklamy Chlapi sobě. Je třeba ovšem dodat, že když už se výrobci piva snaží vyjít v reklamě vstříc i ženám, dělají to většinou velmi amatérsky a nevkusně.
27. 5. 2002
Po odvolání havířovského sociálnědemokratického primátora Václava Wichra to uvnitř městské organizace ČSSD jiskřilo. Wicherovi stoupenci kritizovali celou třetinu členů klubu za neloajální přístup. Čtveřice zastupitelů, která podpořila odvolání primátora, se tak prý rozhodla jít proti své straně.
27. 5. 2002
V západní Evropě se zdvíhá vlna nevole proti přistěhovalců. Pevnost Evropa před nimi zavírá brány. I Česká republika zavírá dveře před desetitisíci žadateli o azyl: dostane ho v ČR každoročně jen několik desítek žadatelů - mizivé procento. Ve francouzském uprchlickém táboře Sangatte nedaleko Calais se zdržují stovky osob, které se snaží proniknout do Británie - tam totiž neexistují občanské průkazy a lidé odtamud, jakmile se tam ilegálně dostanou, málokdy bývají vyhoštěni. Pokusy dostat se do Británie jsou zoufalé a většinou neúspěšné. A vznikla celá vyděračská infrastruktura. Týdeník Observer o tom včera uveřejnil reportáž, kterou shrnujeme.
26. 5. 2002
Keď sa pred časom v Košiciach zamiešal do etnickej problematiky miestny rabín, nedopadol nakoniec dobre. V chúlostivej situácii sa teraz ocitol v Bratislave dekan LF, Pavel Traubner. Po tom, čo si v piatok jeden zo slovenských rómskych pohlavárov prečítal náš článok o mimoriadne problematickej tzv. pozitívnej diskriminácii svojho etnika na Lekárskej fakulte UK, pochytila ho náramná zlosť. Na tlačovej konferencii začal chŕliť najťažšie obvinenia z rasizmu a diskriminácie. Niektorých "amatérskych ochrancov etnických práv", ktorí aj tu v BL protestovali v diskuzii proti duchu spomenutého článku (jeden aj s prostoduchým priznaním, že ho ani nečítal - čo mu však vôbec nebránilo nesúhlasiť), asi bude šokovať fakt, že hnev Rómov smeroval - proti pánom akademikom, ktorých iniciatívu pochopili ako príslovečnú medvediu službu.
23. 5. 2002
Svojim spôsobom šokujúci prístup ku riešeniu pálčivej rómskej problematiky, zvolila Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave. Jej akademický senát prijal uznesenie, podľa ktorého budú v rámci "pozitívnej diskriminácie" rómski uchádzači prijatí ku štúdiu i vtedy, ak splnia podmienky prijímacieho konania len na 50 percent. Spolu s ďalšími zvýhodneniami sa ale vynárajú otázky, na ktorými si horliví akademici zrejme nelámali hlavu, a ktoré môžu z takto naivne pojatého úmyslu veľmi ľahko vyrobiť typické tzv. pseudohumanistické zlo.
27. 5. 2002
Britské listy informovaly o zrušení části výstavy Politik-um na Pražském Hradě. Jasně přitom vyslovily názor, že umělec si sice lidově řečeno "nemůže dělat co chce", ale spolupořadatel se nemůže distancovat od zodpovědnosti v momentě, kdy se ji dobrovolně zavázal přijmout. Takový spolupořadatel je k ničemu. Správa Pražského hradu věděla velmi dobře (a mohla to odhadnout) že půjde o současné umění, nebo o "nějaké" objekty, či snad v nejhorším případě jen o "blbosti". Hodnota zakázaných artefaktů a jimi vytvořených souvislostí není v povaze sporu podstatná, jak se Hrad snaží lidem namluvit.
27. 5. 2002
Filip Sváříček
Tuto sobotu proběhla v Brně v pořadí už čtvrtá pouliční slavnost, jejímž hlavním pořadatelem je ekologické hnutí Hlas země. Protestující se sešli v půl druhé odpoledne na Nových sadech, aby vyjádřili svůj nesouhlas s připravovanou novelou zákona o právu shromažďovacím, s podzimním zasedáním NATO v Praze a s rozmachem automobilismu v Brně. Tolik z oficiálních letáků, které byly k vidění nejen v Brně, ale zásluhou ČSAF také v Praze na Střeleckém ostrově na 1. máje.
27. 5. 2002
Protestuji proti nepravdivému tvrzení v článku Fabiana Golga, že byl můj syn vyhoštěn ze Spojených států, protože tam pracoval. Byl zatčen při příjezdu už hned na letišti, do USA se vůbec nedostal.
27. 5. 2002

Fabianu Golgovi: K Vašemu článku lze mít spoustu výhrad, omezím jen na tu zásadní k tvrzení, že: "ČT stále ještě trpí nekvalifikovanými zaměstnanci, platy, které jsou vyšší než tržní platy, zastaralostí, zkorumpovanými produkčními, tak proč to ticho?"

Poslední část věty je nejzávažnější. K takovémuto neprávem osočujícímu tvrzení se uchylují lidé, kteří se snaží někoho účelově očernit, či navodit dojem něčeho "shnilého", což bych od Vás upřímně řečeno čekal ze všech nejméně. Možná se jen jedná o jakési "bláboly", které jste kdesi slyšel. Celá věta je silně pochybná a manipulativní. Asi jste se již dostatečně aklimatizoval ve zdejším prostředí a získáváte zlozvyky oněch "neschopných" a "nekompetentních", kteří jsou v BL tak hojně kritizováni.

Žádám Vás tímto o předložení jednoznačných důkazů Vašich tvrzení o "zkorumpovaných produkčních", či Vaší náležité omluvy na stejném místě, kde jste své domněnky publikoval.

Za Asociaci televizních produkčních pracovníků

Jindřich Bareš
vedoucí produkce ČT
a místopředseda ATTP

24. 5. 2002
Je stále dražší vyrobit televizní pořad v ČT v důsledku příliš velkého počtu zaměstnanců než v komerční televizi? Jsou pořady v ČT dostatečně kvalitní, aby to ospravedlnilo náklady? Jsou pracovníci České televize profesionálové - mají pro svou práci ve svém oboru vysokoškolské vzdělání? Kolik lidí je v ČT zaměstnáno v důsledku kamarádšoftu? Teď, když už většina televizních "vzbouřenců" z ČT odešla, je Česká televize kvalitnější než dříve? Jsou noví příchozí lepší? Stále ještě se daří PR agenturám prosazovat svůj vliv úplatky ve vysílání?

Britské listy se staly v českých médiích symbolem opozice vůči vzbouřencům v České televizi o Vánocích 2000. Byl to jeden z mála sdělovacích prostředků, ne-li jediný sdělovací prostředek, který otevřeně kritizoval (úspěšný) pokus zabránit Jiřímu Hodačovi, aby převzal funkci generálního ředitele ČT. Avšak po nuceném odchodu Jany Bobošíkové z ČT a Jany Dědečkové z televizní rady se rozhostilo v Britských listech o ČT veliké ticho. ČT stále ještě trpí nekvalifikovanými zaměstnanci, platy, které jsou vyšší než tržní platy, zastaralostí, zkorumpovanými produkčními, tak proč to ticho?

27. 5. 2002
Jako stálý čtenář Britských listů i jako novinář, který s nimi vedl dříve nejednu polemiku, se musím ozvat na článek, kritizující můj komentář. Nejdřív chci - především studenty - upozornit, že komentář je žánr, ve kterém autor vyslovuje určitý (většinou svůj vlastní) názor.
27. 5. 2002
Ve čtvrtek se v Ostravě konal první pokus s pořádáním nového pravidelného čtrnáctidenního cyklu, v němž je na autorská čtení tamních autorů zvána široká veřejnost. Představila se v něm Soňa Záchová, řazená literárními historiky mezi Osamělé běžce, která připravuje pro letošní rok svůj knižní comeback.
Karel Srp se svými spolupracovníky při instalaci výstavy
27. 5. 2002

V pondělí 27. května v 11 hodin proběhne v Praze, v atriu před Valdštejnskou jízdárnou (stanice metra Malostranská) vernisáž výstavy dokumentů, vážících se k šedesátému výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Výstavu pořádá Artfórum - Jazzová sekce, připravil ji Karel Srp a dal jí název: "Nepůjde-li to jinak, postavíme je ke zdi !" Je to výrok Reinharda Heydricha z roku 1942 a týká se Čechů, kteří se rozhodli aktivně se postavit proti nacismu. Český rozhlas zapůjčil několik desítek historických rozhlasových nahrávek. Návštěvníci vernisáže tak uslyší Adolfa Hitlera i Miloše Zemana, který výstavu zahájí. Na vernisáž byli pozváni pamětníci, protifašističtí bojovníci, politici, senátoři i poslanci, velvyslanci vítězných mocností i velvyslanec Spolkové republiky Německo.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 5. 2002 Než začne Evropa kritizovat USA, měla by se podívat sama na sebe   
27. 5. 2002 Policejní razie v internetové kavárně a klubu Plíživá kontra - útok na svobodu tisku? Miroslav  Chovanec
27. 5. 2002 "Dávejte si pozor na to cikánský dítě, ať se tu chová slušně" Jan  Čulík
27. 5. 2002 Noční můra v Sangatte   
27. 5. 2002 Tábor a taneční - rekvizity pro reklamu na pivo Daniela  Pilařová
27. 5. 2002 Proč je soužití různých lidí v některých zemích tak těžké Jan  Čulík
27. 5. 2002 Sdělovací prostředky nejsou překážkou komunikace Jan  Čulík
24. 5. 2002 Liší se nějak Balvínova ČT od Chmelíčkovy či Puchalského? Fabiano  Golgo
24. 5. 2002 Tvrdě a poctivě pracující Sylva Šporková Tomáš  Jarmara
24. 5. 2002 Zpráva OSN: Jak se bude na světě žít v roce 2032