Na konferencích nebývá ani tak nejdůležitější, co se tam odpřednáší v referátech, nejvýznamnější je navázání či upevnění už existujících lidských kontaktů, Angloameričané tomu říkají psychologickým termínem "bonding". Tak na víkendovém litoměřickém, osmém "Salonu kritického myšlení" uspořádaném na téma "Média jako překážka v komunikaci", bylo pro mě asi nejcennější mnohahodinové klábosení se známými na nejrůznější témata.

Přítomen byl i jeden význačný český spisovatel, moderní klasik, který normálně žije v zahraničí a do České republiky přilétá jen na léto. Bavil společnost u našeho stolu do pozdních nočních hodin. Mimo jiné chválil to, co považuje za pozoruhodnou tolerantnost české společnosti. Přiznal však, že má v rodině zkušenost s rasismem:

"Moje dcera pracuje ve Světové zdravotnické organizaci a má za manžela Inda; s ním má desetiletého syna. Říká mi: 'Tatínku, nezlob se, já bych strašně ráda jezdila do Čech, ale já nemůžu.' Vydala se do Prahy jednou a zašla s desetiletým synem do jakési luxusnější restaurace. Objednala si tam - česky - knedlíky. Číšník jí odpověděl: 'Ty knedlíky jsou pro německé turisty. A dávejte si pozor, ať se to vaše cikánský dítě tady chová slušně.'"

Fabianu Golgovi: K Vašemu článku lze mít spoustu výhrad, omezím jen na tu zásadní k tvrzení, že: "ČT stále ještě trpí nekvalifikovanými zaměstnanci, platy, které jsou vyšší než tržní platy, zastaralostí, zkorumpovanými produkčními, tak proč to ticho?"

Poslední část věty je nejzávažnější. K takovémuto neprávem osočujícímu tvrzení se uchylují lidé, kteří se snaží někoho účelově očernit, či navodit dojem něčeho "shnilého", což bych od Vás upřímně řečeno čekal ze všech nejméně. Možná se jen jedná o jakési "bláboly", které jste kdesi slyšel. Celá věta je silně pochybná a manipulativní. Asi jste se již dostatečně aklimatizoval ve zdejším prostředí a získáváte zlozvyky oněch "neschopných" a "nekompetentních", kteří jsou v BL tak hojně kritizováni.

Žádám Vás tímto o předložení jednoznačných důkazů Vašich tvrzení o "zkorumpovaných produkčních", či Vaší náležité omluvy na stejném místě, kde jste své domněnky publikoval.

Za Asociaci televizních produkčních pracovníků

Jindřich Bareš
vedoucí produkce ČT
a místopředseda ATTP

Britské listy se staly v českých médiích symbolem opozice vůči vzbouřencům v České televizi o Vánocích 2000. Byl to jeden z mála sdělovacích prostředků, ne-li jediný sdělovací prostředek, který otevřeně kritizoval (úspěšný) pokus zabránit Jiřímu Hodačovi, aby převzal funkci generálního ředitele ČT. Avšak po nuceném odchodu Jany Bobošíkové z ČT a Jany Dědečkové z televizní rady se rozhostilo v Britských listech o ČT veliké ticho. ČT stále ještě trpí nekvalifikovanými zaměstnanci, platy, které jsou vyšší než tržní platy, zastaralostí, zkorumpovanými produkčními, tak proč to ticho?

V pondělí 27. května v 11 hodin proběhne v Praze, v atriu před Valdštejnskou jízdárnou (stanice metra Malostranská) vernisáž výstavy dokumentů, vážících se k šedesátému výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Výstavu pořádá Artfórum - Jazzová sekce, připravil ji Karel Srp a dal jí název: "Nepůjde-li to jinak, postavíme je ke zdi !" Je to výrok Reinharda Heydricha z roku 1942 a týká se Čechů, kteří se rozhodli aktivně se postavit proti nacismu. Český rozhlas zapůjčil několik desítek historických rozhlasových nahrávek. Návštěvníci vernisáže tak uslyší Adolfa Hitlera i Miloše Zemana, který výstavu zahájí. Na vernisáž byli pozváni pamětníci, protifašističtí bojovníci, politici, senátoři i poslanci, velvyslanci vítězných mocností i velvyslanec Spolkové republiky Německo.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.