Zpráva Global Environment Outlook, Globální ekologické výhledy, kterou vědci vypracovali pro OSN, zdokumentovala poškození životního prostředí za posledních 30 let od první světové ekologické konference, která se konala ve Stockholmu v roce 1972 a předpovídá, jak bude svět vypadat do roku 2032.

Pokud svět neustoupí od nynějšího přístupu, podle něhož jsou nejpřednější trhy, vzrůst ve stavbě silnic, elektrického vedení, letišť a další infrastruktury naruší reprodukční cyklus mnoha druhů volně žijících zvířat a zlikviduje celou řadu biologických druhů, zejména v pobřežních oblastech, kde je nejsilnější lidské osídlení. Lesy jsou v současnosti likvidovány znepokojující rychlostí a 10 procent půdy, na níž se pěstuje obilí, ztrácí uživatelnost v důsledku půdní eroze.

Více než polovina obyvatel na světě bude postižena nedostatkem vody. 95 procent obyvatel na Blízkém východě bude mít vážné problémy s nedostatkem vody. Tytéž problémy bude mít i 65 procent obyvatel v ostatních částech Asie a v Pacifiku.

Zejména pobřeží kolem Středozemního moře se octne pod obrovským tlakem, v důsledku růstu měst, nedostatečného zpracovávání odpadních vod , turistiky a intenzivního zemědělství.

Tato 450 stránková analýza vyšla tento týden v Londýně. Částečně je jejím cílem šokovat světové vedoucí představitele k tomu, aby začali brát vážně Světovou vrcholnou schůzku o udržitelném rozvoji, která se má konat v říjnu v Jihoafrické republice.

Poslední přípravná schůzka pro tuto konferenci se má konat v Indonézii v Bali příští týden avšak mnozí pochybjí, že by její agenda odrážela naléhavost ekologických problému Země

Zpráva OSN nastiňuje čtyři možné alternativy rozvoje naší planety. Jedním z nich je pokračování rozvoje světové ekonomiky dnešním směrem, včetně nynějšího způsobu rozvoje volného obchodu a úsilí o krátkodobé zisky na úkor životního prostředí.

Hlavním faktorem druhé alternativy je strach z terorismu a hromadná imigrace do bohatých oblastí Země. Tato druhá alternativa líčí svět rozdělený na chudé a bohaté, svoboda pohybu a demokracie je omezena a bohaté enklávy, jako je Evropa a Severní Amerika, jsou chráněny před ostatním světem bariérami, jejichž účelem je zabránit chudým a zoufalým lidem, aby se do nich dostali.

Třetí alternativa vývoje je založena na silné vládní politice: vlády se snaží ochraňovat životní prostředí v rámci mezinárodních smluv, které však nejsou stoprocentně úspěšné. Čtvrtá alternativa je scénář, kdy jsou všechna rozhodnutí založena na udržitelném rozvoji a nikoliv na krátkodobých ziscích a na chtivosti po penězích. Této alternativě dává přednost zpráva OSN.

Klaus Toepfer, výkonný ředitel ekologického programu OSN, požaduje konkrétní akce a železnou politickou vůli, aby došlo v nynějším vývoji k podstatným změnám. "Bez životního prostředí nemůže existovat na této planetě rozvoj, v jehož rámci by se mohly budoucí generace spravedlivě rozvíjet. Bylo by katastrofou ignorovat toto varování."

Dodal, že podle scénáře, kde se dává přednost "volnému trhu", nedopadnou lidi ani životní prostředí dobře. "Otisk lidské boty roste a působí stále větší škody."

"Máme nyní stovky deklarací, dohod, předpisů a právně závazných dohod, které se mají zabývat ekologickými problémy a ekologickými hrozbami. Je nutno najít politickou odvahu a inovativní financování, realizovat tyto dohody a vytvořit pro planetu Zemi zdravější a více prosperující budoucnost."

I když zpráva líčí velmi špatnou situaci, která vznikla za posledních 30 let, poukazuje však také na to, že mezinárodní smlouvy zaznamenaly určité úspěchy. Ozónová díra dosáhla v současnosti rekordní velikosti, avšak předpokládá se, že v důsledku toho, že se přestávají užívat látky vedoucí k jejímu vzniku, začne se kolem roku 2023 ozónová díra zase zmenšovat.

Toepfer uvedl, že doufá, že se summitu v Johannesburgu bude účastnit i George Bush a podpoří ekologické akce, včetně plánů na vznik Světové ekologické organizace i konkrétní projekty pro využívání obnovitelné energie, v jejichž rámci by měly dvě miliardy lidí získat přístup k elektrickému proudu. Obnovitelnými zdroji energie by bylo možno elektrifikovat celou Afriku.

Avšak, varuje zpráva, čas se krátí. Ničení půdy, v důsledku lidské činnosti, už nyní v některých oblastech vyvolává krizi. Například v Iráku bylo nutno v důsledku špatného zavodňování přestat užívat 30 procent orné půdy, která je kontaminována solí. Po celém arabském světě vzniká krize v důsledku nedostatku vody, neboť podzemní voda je spotřebována rychleji, než ji déšť dokáže nahradit. Do podzemních sladkovodních rezervoárů stále častěji proniká slaná mořská voda. Například v Madrasu v Indii kontaminovala slaná voda podzemní sladkovodní zásoby více než na vzdálenost 10 kilometrů od pobřeží.

V Latinské Americe a v karibské oblasti, kde se nachází 35 procent všech lesů na světě a je tu 178 regionů mimořádné biodiverzity, je už v 31 z nich situace kritická.

Bilance

Špatné zprávy

Co je na světě dobrého