Nejsme andělé

Připustíme-li, že každý z nás je jen obyčejný člověk, který má raději vlastní kapsu než nějakou anonymní státní kasu, máme už napůl vyhráno. Tedy když pochopíme, že problém korupce či klientelizmu nespočívá v tom, že tak činí ONI (rozuměj oni zlí, oni nepoctiví, oni mafiáni), ale že tak činí každé JÁ, tedy každý průměrný člověk -- ocitne-li se v situaci umožňující korupci. Opakuji znovu, nikoliv nějací zlí ONI, ale třeba já či ty. Tak toto je první polovina úspěchu -- považovat druhé lidí za stejné.

Od myšlenky k realizaci

Státní rozpočet má podobu pyramidy. Nahoře je parlament, který koncem každého roku schválí zákon o státním rozpočtu. Ten vychází z příjmové a výdajové strany. Aby byly zachovány příjmy, musí existovat schopnost vybrat daně. Což bývá často velký problém. Pravice obvykle mluví (často pouze mluví) o potřebě snižovat daně, levice chce pomáhat potřebným a má pocit, že více přispívat mohou lidé bohatí, potřebuje více peněz. Tyto otázky však souvisejí pouze s příjmovou stranou rozpočtu. Fakt, že státní kasou proteče ročně přes 700 mld. Kč, které se často vynaloží velmi neefektivně, je natolik zásadní, že je s podivem, jak malá pozornost se věnuje kontrole, která je spíše pouze nahodilá a mnoho věcí je "v pořádku", přestože si je prohlédly oči nejednoho kontrolora.

Pod vrcholem pyramidy jsou jednotlivá ministerstva a tam naši zaměstnanci (!) -- záměrně upozorňuji na to, že každý občan, který platí daně (a platíme je všichni -- i poslední bezdomovec, který si koupí cigarety - formou nepřímých daní) -- tak tedy tam naši zaměstnanci, které nazýváme "státními úředníky", rozhodují o těchto astronomických částkách.

A klesáme-li v pomyslné pyramidě níže a níže, můžeme sledovat stále se zvyšující počet našich zaměstnanců-úředníků, kteří všichni mají spoustu známých (stavební firmy, firmy s výpočetní technikou, firmy na výrobu nábytku, firmy vykonávající různá školení či proškolování atd., atd...) a mají kompetenci rozhodnout, na co budou vynaloženy naše miliony...

Pomozme našim spoluobčanům

Myslím, že je třeba našim spoluobčanům pomoci a uchránit je před velkým pokušením. Vždyť tam, kde existuje možnost, že se na nic nepřijde, zcela jistě část lidí této možnosti podlehne. Myslím, že je dnes technicky velmi prosté vytvořit unifikovaný software pro státní správu, který pomocí internetu snadno zpřístupní všem občanům (a to velmi jednoduše a přehledně), kudy a především kam tečou naše peníze. Tento systém bude naprosto transparentní pro širokou veřejnost.

Jakmile bude každý úředník vědět, že celá komise, která o výdajích rozhoduje, a která se sešla tehdy a tehdy (jak je vidět např. hned ve druhé kolonce), bude JMENOVITĚ uvedena, a každý bude moci jasně vidět, že např. suma 200 000 Kč šla na opravu 20 m chodníku (jak je možné, že firma XYZ si účtuje za jeden metr 10 000 Kč?), jistě se bude snažit, aby si své místo udržel, aby mu nemohl nikdo nic vytknout.

TRANSPARENTNÍ ÚČTY

1) Technicky je věc řešitelná velmi snadno

Dnes je technicky velmi prosté doplnit státní správu o tento jednoduchý internetový kontrolní systém. Naše společnost je na zcela jiném technickém stupni vývoje než např. před 10 lety -- tehdy tato možnost ještě nepřipadala v úvahu. Tedy opakuji - po technické stránce jde o prostou, jednoduchou a lehce řešitelnou úlohu.

2) Obsluha je prostá a jednoduchá

Z hlediska obsluhy (čímž pochopitelně budou úředníci především argumentovat) jde také o velice prostou záležitost. Postačí, když např. dvakrát týdně či jednou za měsíc se pomocí počítače vloží do systému potřebná data:

Tuto představu mám pro poslední nejnižší stupně "finanční pyramidy", které rozhodují už nikoli v miliardách, ale v milionech a tisících.

3) Kdo bude chtít zabránit zavedení transparentních účtů?

Odpověď je prostá: všichni ti, kterým z různých důvodů stávající systém vyhovuje. Může to být řada vysokých úředníků např. na Ministerstvu školství ČR, kteří mají možnost rozhodovat o tisku učebnic či jakýchkoliv dokumentů a firmy, kterým tuto činnost zadávají, nemusí být výhodnější -- byť se zdá, že vše prošlo řádným výběrovým řízením... Tedy proti budou všichni, kteří nechtějí přijít o stávající možnost "dohazovat kšefty" svým známým -- kteří to také jistě a vždy náležitě zpětně ocení. Především si uvědomme, že PROTIargumenty budou vždy zdánlivě velmi racionální či logické:

Všímejme si, kdo zablokuje diskusi na toto téma

Myslím, že se mi podařilo udělat stručný a jistě v mnoha věcech příliš obecný úvod k problematice TRANSPARENTNÍCH ÚČTŮ ve státních financích. Jistě, možná jsem se dopustil někde přílišného zjednodušení či dokonce nepřesnosti - prosím tedy čtenáře o toleranci. A zejména o to, aby mě opravili či doplnili.

Nestane-li se tak, budeme ještě dlouho žít ve společnosti, která není schopna zajistit sama sobě tak potřebnou EFEKTIVNOST STÁTNÍCH FINANCÍ. Nebudeme žít v tržní společnosti, budeme žít v tržní džungli - a to já opravdu nechci.