Jak vrstvy stěhujících se lidí a kultur během staletí vytvořily příběh Evropy

2. 10. 2015

Z delšího, historickéhop hlediska, dělají Syřané, Iráčané, Afghánci a ostatní, kteří hledají útočiště, jen totéž, co je už dlouho evropskou tradicí. Po dlouhá staletí a z mnoha důvodů se Evropané vždycky stěhovali z jednoho města do druhého, z jedné země do druhé, z jednoho kontinentu na druhý a zase zpátky. Toto dědictví znamená, že moderní Evropané nejsou tak odlišní, jak si mnozí myslí, od žadatelů o azyl, kteří nyní žádají o jejich pomoc.

Během staletí tento neustálý pohyb vedl k smísení lidí, jejich myšlenek a technologií a napomohl tomu, aby se z Evropy stal onen odolný kontinent s hlubokou texturou, kontinent ekonomicky a kulturně bohatý, který nyní vypadá tak atraktivně pro ty, kteří hledají nový život.

Na rozdíl od Římanů, Hunů, Vikingů, Maurů, Normanů, nacistů a dalších agresorů, jejichž invaze zanechaly nesmazatelné stopy, dnešní příchozí nepřicházejí válčit. Mnoho z nich naopak před válkou prchá, vyhnala je z domovů smrt, bomby a teror Islámského státu. Jiní, pohánění lidskou tendencí snít o lepším životě, chtějí práci a příležitost se realizovat.

Stejným způsobem cestovali během staletí Evropané nejrůznějšího druhu, od odvážných středověkých kupců, jako byl Marco Polo, až po dnešní dvacetileté, kteří vyrostli v době, kdy kontinent zrušil své interní hranice. Tato generace cestuje s levnými leteckými společnostmi z jednoho evropského hlavního města do druhého - někdy jen, protože je napadne si zajet na fotbalový zápas, jindy z hlubšíců důvodů - kvůli lásce nebo práci.

Od západních břehů Evorpy až obrovskému prostoru Ruska, kde selhala Napoleonova a Hitlerova vojska, známky migrace jsou viditelné všude jako kroky ve sněhu. Kreml, například, se podobá zámku Sforza v Miláně, protože italský stavitel Pietro Antonio Solari - který podnikl obtížnou cestu z tohoto italského města do Moskvy, se podstatnou měrou podílel na přestavbě kremelské pevnosti koncem 15. století. A skotský architekt a hodinář Christopher Galloway navrhl Spasitelovu věž, která vede na Rudé náměstí.

V srdci Evropy vařili Vídeňané na otevřených ohništích, než je italští renesanční architekti naučili používat komínů, čímž vznikl celý nový průmysl - kominictví, který vybudovali Italové a italsky hovořící Švýcaři, kteří se s rodinami přestěhovali do hlavního města rakousko-uherského mocnářství.

Dodneška jsou ve Vídni kominíci, když se podíváte do telefonního seznamu, jejichž původ je švýcarsko-italský. To je příběh Evropy. Přicházela jedna skupina lidí za druhou, mísila se a měnila společnost.

Čím přispějí tito nejnovější příchozí, to zatím nebylo napsáno. Bude to záviset, částečně, na to, jak a kde založí své nové životy a jak se navzájem přizpůsobí se svými hostiteli. Stejně jako všichni předchozí imigranti před nimi, i tito bude muset zápasit se strachem, že místním lidem odeberou pracovní příležitosti a byty. Tím, že nově zakoření, přispějí oni i jejich dětí novými vlastnostmi do tapisérie Evropy.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout