2. 6. 2014 / Daniel Veselý
V pondělí odpoledne proběhla v prostorách Akademie věd ČR přednáška Noama Chomskyho s názvem What Can We Understand? ZDE před patrně "vybraným publikem". Následovaly otázky z publika a diskuse na prezentovaná témata: filozofie, lingvistika, kognitivní věda, biologie apod. Pár věcí, jež bych nečekal, mne ale při sledování záznamu skutečně zarazilo.
Lidé, kteří se zúčastnili pondělního vystoupení Noama Chomskyho, byli rozděleni do dvou skupin. Ti, kterým na rozdíl od autora těchto řádků AV ČR potvrdila registraci, obdrželi oranžové a modré vstupenky. Držitelé oranžových vstupenek se mohli zúčastnit slavnostního ceremoniálu, během nějž převzal americký vědec od AV ČR čestnou medaili, samotné přednášky a posléze i diskuse osobně. Držitelé modrých vstupenek mohli pouze sledovat záznam na velkých obrazovkách ve vedlejších místnostech. Dodatečně jsem se dozvěděl o existenci červených vstupenek, kterou obdržel třeba člen Vědecké rady AV ČR Jiří Zlatuška. Klíč i tak zůstává neznámý.
Klíč pro ono rozdělení je pravděpodobně neznámý, avšak pro mnohé účastníky to bylo na místě nepříjemné zjištění zvláště poté, co absolvovali dlouhou cestu. Ostatní zájemci mohli sledovat záznam živě na odkazu, který jsem uvedl v perexu článku.
Samotná Chomskyho přednáška v AV ČR, jež byla podepřena citacemi a poznatky vědeckých veličin, jako jsou Aristoteles, Descartes, Leibniz, Galileo, Newton, či je jeho oblíbenci Locke a Hume, byla pro mne coby laika celkem složitá, takže se v následujícím velice stručném výkladu mohu mýlit.
Chomsky v podstatě uvedl (jak v samotné přednášce, tak v diskusi), že svět není absolutně rozumem poznatelný, nefunguje jako stroj (Newton) a my sami nejsme andělé -- naopak máme jako biologické organismy své limity, a přesto se mylně domníváme, že žádná omezení nás nesvazují. Dnešní věda od Newtonovy éry se podle Chomskyho výkladu nezaobírá přímo poznatelností světa, nýbrž vytváří teorie o okolním světě. Svět sám o sobě je pro nás de facto obrovskou záhadou, již nedokážeme uspokojivě objasnit, a to kvůli výše uvedeným omezením, vysvětlil Chomsky.
Diskuse, která následovala, mne velice zaujala -- ať už šlo o otázky z publika, nebo Chomskyho podrobné a rozšiřující reakce, které o celé koňské délky intelektuálně převyšovaly myšlenkovou úroveň otázek. Z mé pozice laika se mi zdálo, že naše vědecké kapacity žijí v jakémsi nevyvětraném myšlenkovém ghettu, nehledě na konkrétní vědecké disciplíny. Chomsky na některé z otázek z "vybraného publika" namítal, že jsou naprosto irelevantní a pomocí konkrétních příkladů odkazoval na poznatky západních vědeckých kruhů s tím, že se vyřčenými otázkami ve světě podstatě nikdo nezabývá.
Dále mě zaskočila jedna skutečnost, a tou byla naprosto otřesná mluvená angličtina jak přítomných představitelů české akademické obce, tak tazatelů (většinou akademiků) z publika. Člověk by čekal, že alespoň česká vědecká elita vládne plynulou angličtinou, přestože se řada akademiků začala učit anglicky až v dospělosti.
V kostce: musím přiznat, že mne chvílemi hanba fackovala, když padaly triviální až hloupé dotazy, které byly navíc formulovány neumětelskou angličtinou. To podle mého soudu skutečně není dobrá vizitka předních představitelů české vědy.
Vytisknout6.10. 2015 / Boris Cvek
Na serveru Retraction Watch, který se zabývá otázkami kolem kvality vědeckého publikování a zejména informováním o tom, které vědecké články byly staženy jako z nějakého důvodu nedůvěryhodné, vyšla šokující zpráva o tom, že v tzv. „predatory journals...