Zvířata i lidé očima autorské dvojice

3. 6. 2014 / Jan Choděra

Pravidelní čtenáři Britských listů mají jistě v paměti sérii esejů a úvah, které zde vycházely od června 2004 do prosince 2007. Jejich autoři, spisovatelé a publicisté Zdena Bratršovská a František Hrdlička, je posléze shrnuli do výboru Soumrak utopií, který vydalo nakladatelství Akropolis v roce 2011. Jejich nový titul, O kočkách a lidech, který právě vychází v nakladatelství Milan Hodek, Hradec Králové ( 297 stran, doporučená cena 249 Kč, ISBN 978-80-87688-14-4), je do jisté míry překvapením, protože těžištěm nejsou ani úvahové pasáže, ani fiktivní příběhy, které pro autory byly dosud typické -- je to totiž autobiograficky laděné vyprávění, v němž se soustřeďují na období posledních dvaceti let, tj. zhruba na období, kdy se Československo respektive Česko vydalo cestou demokratického a kapitalistického Západu.

Neznamená to, že se autoři politických komentářů zcela zříkají a že dosavadní vývoj přijímají bez výhrad. V knize otiskují například svůj kritický referát, který přednesli na začátku devadesátých let na valné hromadě Obce spisovatelů, a otevřený dopis herečky a publicistky Jany Rendlové, která odmítla účast na televizním dokumentu, v němž měl vystoupit mj. spisovatel Pavel Kohout.

Citují rovněž dva nezveřejněné texty, které se jim shodou okolností dostaly do rukou -- zajímavou úvahu, v níž skladatel Jarmil Burghauser polemizuje s tradičním výkladem českých dějin, a literární posudek, z něhož prosvítají estetické názory spisovatele Edvarda Valenty. Najdeme tu i portréty dalších osobností, například Jaroslava Foglara, Václava Havla, Juraje Herze, Jiřího Ješe, Ester Krumbachové, Milana Kundery, Františka Pavlíčka a Ivana Vyskočila.

Podle tohoto výčtu by se mohlo zdát, že se autoři zaměřují jen na známé osobnosti nebo jen na určitou skupinu intelektuálů, tak jak je vydělil normalizační režim, ale tak tomu není -- v knize se Bratršovská a Hrdlička rozpomínají také na své blízké příbuzné, na přátelské i nepřátelské sousedy, na venkovské usedlíky a další osoby, které prošly jejich životem. Postihují je většinou v živých, namnoze i kontroverzních situacích.

Základní osnovou knihy jsou nicméně zážitky s čtyřmi kočkami, které začali autoři chovat na chalupě v Máchově kraji -- kvůli prvé z nich tam dokonce strávili nehostinnou zimu, aby kočka nestrádala v městském prostředí. To, co s kočkami zažili, má mnohdy bizarní i tragickou příchuť, ale v každém případě je kniha příspěvkem k zvířecí etologii. Autoři nenechávají stranou ani místní faunu a přírodu vůbec.

Pokud jde o kočky, Bratršovská a Hrdlička dodržují chronologii, ale jinak zařazují své vzpomínky spíš asociativně než lineárně, což jistě čtenáře neodradí -- je to obvyklé i v jiných autobiografických textech. Domácí zážitky střídají autoři s příhodami ze zahraničních cest, návštěv a stáží. Mimoto se vyznávají i ze svých literárních, hudebních a výtvarných lásek a vracejí se ke svým divadelním zkušenostem z šedesátých a sedmdesátých let, kdy F.H. působil v Divadle Na zábradlí a oba v Bílém divadle.

Knihu doplňuje i bohatá fotografická příloha, a tak se může čtenář názorně seznámit jak s opečovávanými kočkami, tak s popisovanými osobnostmi. Některým fotografům, například Dagmar Hochové a Petru Jedinákovi, se podařilo vypovědět snímkem o jejich vztahu víc, než sami autoři v textu prozrazují. Naproti tomu se čtenáři dozví, jak vznikala některá jejich díla, co autorům posloužilo jako inspirace a co je vykoupeno osobními kolizemi. I to přispívá k poutavosti celého, poměrně rozsáhlého vyprávění.

Autor je právník a zastupitel MČ Praha 4

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 3.6. 2014