Bombardování skoro vždycky válečný konflikt rozšiřuje a zhoršuje

7. 10. 2015

Při pokusech americké armády usmrtit bezpilotními letadly 41 osob bylo usmrceno 1147 osob.

Tak argumentuje v deníku Guardian George Monbiot v souvislosti se sobotním americkým vybombardováním nemocnice v afghánském městě Kunduz. Píše: Skoro nikdy bomby - ať je shazují letadla či drony - americká, britská, ruská, izraelská, saúdskoarabská či jiná - válečnou situaci nezlepší, naopak ji skoro vždycky zhorší. Není pravda, že nikdy neexistuje argument pro leteckou válku, avšak její důsledky musejí být při její přípravě pečlivě zkoumány. Neustále však přicházejí nyní zprávy o leteckých úderech, které vypadají nepořádně a impulzivně.

Samozřejmě, Taliban, Isis a al Kajda zabíjejí civilisty bez skrupulí a také je záměrně vraždí. Avšak to přece posiluje argument, že by se Západ z morálních důvodů měl chovat jinak.

Lidskoprávní organizace Reprieve zveřejnila loni analýzu, z níž vyplývá, že při pokusech americké armády usmrtit bezpilotními letadly 41 osob bylo usmrceno 1147 osob.

Jak na to poukazuje analytik Paul Rogers, americké letectvo shodilo 1800 bomb, když pomáhalo kurdským bojovníkům získat syrské město Kobane od Isis. Používalo dvěstěkilogramové bomby proti jednotlivým motocyklům. O tom, kolik civilistů bylo v této ohňové bouři usmrceno, nevíme téměř nic, avšak nikdo nad nimi netruchlí ani neuvažuje. Někdy tato údajná válka za civilizaci vypadá spíše jako střet dvou barbarství.

Každá bomba, která minula cíl, každý brutální noční útok, každý usmrcený civilista, každá lež a každá minimalizace důsledků funguje jako verbovací plakát pro ty, kdo válčí se Spojenými státy. Právě z těchto a z mnoha jiných důvodů americké války na mnoha frontách selhávají. Taliban vítězí. Isis roste a rozšiřuje se: do severní Afriky, přes Blízký východ a na Kavkaz (což je vývoj, který Putinova intervence v Sýrii jen povzbudí).

ČÍm více peněz a munice sype Západ do Sýrie a do Iráku, tím silnější se povstalci zdají být. A i kdyby se Americe a jejím spojencům podařilo zvítězit, vítězství nad Isis by posílilo Asadův režim, který vyhnal z domovů a vyvraždil ještě větší počty lidí. Takže jaké jsou tady přesně cíle?

Invazí do Iráku v roce 2003, likvidací jeho vlády a infrastruktury, zrušením irácké armády a uvězněním tisíců bývalých vojáků vytvořily Spojené státy za pomoci Británie Islámský stát. Svým bombardováním - lze argumentovat - jeho existenci dále podporují.

Chaos a složitá situace, kterou západní bombardování vytvořilo, nemá žádné jednoduché řešení, ale pro začátek by pomohlo, kdyby svět přestal situaci zhoršovat. Tato válka nemá žádné cíle, a pokud je má, každý měsíc se mění. Prospívá to jen obrovskému výzvědnému a vojenskému establishmentu, který žádný americký prezident od Jimmyho Cartera se nepokusil zvládnout.

Válka v Iráku trvá dvanáct let, v Afghánistánu čtrnáct. Zdá se, že se stala sama cílem. Překvapivý technický pokrok a pokrok při organizaci armády a jejím užívání způsobil, že bombardování je daleko jednodušší než bývalo, a s důsledky je složitější si poradit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Sýrie | ISIS, Islámský stát
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 7.10. 2015