"Genocida!"

4. 6. 2014 / Karel Dolejší

Nevšiml jsem si, že by nekritičtí příznivci ruského prezidenta nějak komentovali zprávy o přibývajících obětech syrské války, kterou Putin pomáhá financovat a udržovat v chodu, natož že by se pokoušeli zaujmout k těmto údajům jednoznačný a srozumitelný postoj. Je to svým způsobem i logické. Těžko lze veřejně tvrdit něco takového, jako že ruský zájem v Sýrii má větší cenu, než řekněme 150 000 životů tamních civilistů. Taková rozprava nedává smysl, končila by totiž nutně sporem o "mezní mrtvolu": Bude to čtvrtmilióntá v pořadí, nebo půlmilióntá? Kdy se uzná, že politické sázky nelze zvedat za cenu dalších zabitých? - Kdepak, touto cestou se nelze dobrat žádného rozumného závěru. Raději se mlčí.

Ale čím více se mlčí o Sýrii, tím hlasitěji se vyřvává o Ukrajině, kde počet civilních obětí toho, čemu Kyjev říká "protiteroristická operace", už pohodlně přesahuje 200. "Genocida!", hlásají Putinovi fanoušci náhle ze všech stran, včetně těch, kdo mají právní vzdělání a musejí nejlépe vědět, jak nesmyslné tvrzení vypouštějí z úst.

Posledním důkazem "genocidy" je pondělní zásah administrativní budovy v Luhansku blíže nezjištěnou raketou letící pod velmi malým úhlem - buď tedy musela být odpálena z ukrajinského letadla těsně nad střechami okolních obytných domů, nebo z některé z těchto střech či vyšších pater... Omluva neexistuje, ať to spáchal kdokoliv.

Ve stejné době ovšem "genocidní" ukrajinský režim nenašel způsob, jak pomoci stovce obklíčených pohraničníků nedaleko místa tohoto neštěstí, na okraji Luhanska. Čtyřnásobná nebo pětinásobná přesila "kozáků" s minomety se usadila v bezprostředním okolí, včetně obsazení sousedních obytných domů. Myslíte si, že "genocidní" režim nařídil rozbombardovat tyto domy na cucky i s jejich obyvateli, jak by se to mohlo stát v Sýrii? Inu, nenařídil, s ostřelovanými pohraničníky to už třetí den vypadá věru zle a čím dál hůř.

***

Značná část příslušníků ruských ultranacionalistických bojůvek, kteří tvořili páteř první vlny neoficiální ruské invaze na Ukrajinu, už na východě země nyní nepůsobí. Mnoho jich bylo zabito ve Slavjansku a okolí a další se stáhli zpátky do Ruska. Místo nich od minulého týdne přicházejí dobrovolnické oddíly kozáků (člen registrovaného kozáckého spolku má v Rusku slabší status veřejného činitele odpovídající zhruba statutu příslušníka Pomocné stráže VB v Husákově Československu) a bývalých příslušníků čečenského praporu Vostok, jejichž přítomnost kromě důkazů zveřejněných v Kyjevě připouštějí i někteří separatističtí představitelé. Ruská strana se k těmto skupinám "válečných turistů" chová obdobně, jako turecké úřady k protiasadovským povstalcům na vlastním území: Nechává je přinejmenším libovolně překračovat hranice sousední země a převážet zbraně, munici i finanční prostředky. Pokud Ukrajinci interventy nevytlačí ze svého území a nezadrátují a nezaminují hranici, taková válka, do které z ruského území neustále přicházejí další posily, může trvat prakticky neomezeně dlouho a i civilních obětí bude nepochybně přibývat, z mnoha různých důvodů.

Samozřejmě, že ti, jimž přes sto tisíc mrtvých Syřanů nestojí ani za slovo, obviňují Kyjev účelově z "genocidy" kvůli mnohem uměřenějšímu postupu proti nevyhlášené intervenci z území cizího státu.

Jedni - například Asad - se zahraniční intervenci na ozbrojený odpor stavět smí a je to dokonce jaksi "mimo diskusi", kdežto druzí v žádném případě. Měli by se přece okamžitě vzdát a předat kontrolu nad východními oblastmi Ukrajiny osobám hrdým na vazby pojící je s ruskými ultranacionalistickými extrémisty.

Nevím jak vy, ale zatím jsem přibližně došel ke kalkulaci, že v této neprůstřelné logice má jeden Ukrajinec cenu přinejmenším pěti stovek Syřanů. V Sýrii jsme se prý totiž "mezní mrtvole" ještě ani zdaleka nepřiblížili, ale na Ukrajině už jsme prý daleko za touto hranicí. Dvě stě obětí válečných operací v nevyhlášené válce Ruska proti Ukrajině je "genocida", kdežto sto tisíc mrtvých Syřanů "genocida" není, ačkoliv Sýrie má v nejlepším případě jen poloviční počet obyvatel, než Ukrajina (22:44 milionům).

Ale samozřejmě, všichni lidé jsou si rovni a každý život má stejnou, nezměřitelnou cenu...

Humanismu zdar!

Vytisknout