Nejprve je třeba pomoci, teprve pak zjišťovat, kdo jsou ekonomičtí migranti

Ohromuje mě ten postoj

6. 10. 2015 / Jan Čulík

Je neuvěřitelné, jak sprostě se chová mnoho lidí neustále na základě svého iracionálního strachu a nenávisti vůči uprchlíkům, které nikdy osobně neviděli a nepoznali.

Normálním lidem přijde obscénní, když někomu shoří barák, nebo mu někdo zabije manželku, a on vás požádá o pomoc, a vy začnete namísto toho zjišťovat, jestli náhodou nebyl před rokem 1989 v KSČ nebo zda neukradl v samoobsluze na rohu tatranku. Anebo se dotazovat, co z toho budete vy mít, když mu pomůžete.

V první řadě se těm lidem musí pomoci, aby nemuseli spát s malými dětmi v pěti stupních Celsia v oranici a nemuseli hladovět a být nemocní. Jenže to je normální LIDSKÁ reakce, která se zdá být drtivé většině Čechů naprosto cizí.

Až po zabezpečení těchto základních havarijních potřeb se může zjišťovat, kolik z nich jsou "ekonomičtí migranti".

Odborníci ale poukazují na to, že ta hranice je velmi mlhavá. Už jsme o tom mnohokrát psali, jenže čeští zarytci neposlouchají, ignorují informace a melou si svoje nesmysly. Velká odbornice na Blízký východ, reportérka Channel Four News Lindsey Hilsum, na námitku, že "to přece všechno nejsou uprchlíci". o tom napsala toto:

Za poslední tři týdny cestování po Evropě bylo asi 80 procent lidí, s nimiž jsem se setkala, Syřani. Setkala jsem se také s Iráčany, Afghánci, Pákistánci a lidmi ze Senegalu. Syřané prchají před válkou - o tom není diskuse. Bangladešané a Senegálci pravděpodobně hledají lepší život v důsledku chudoby a nedostatku příležitostí v jejich vlasti. S ostatními je to složitější. Pokračující válka v částech Afghánistánu a Iráku znamená, že normální život je pro mnoho lidí nemožný, ale definice jsou tu mlhavé. Avšak pokud jste mladý muž, jehož otce zabila bomba umístěná v automobilu v Bagdádu a který nemůže najít práci, aby uživil svou matku a sestry, jste uprchlík nebo ekonomický migrant? Nejsem si tím jista.

ZdrojZDE

Vytisknout