"Je dnes opravdu zcela jedno, kupujeme-li Rudé právo nebo Svobodné slovo, Lidovou demokracii nebo Lidové noviny. (...) Všude se opakují stejné otřepané fráze, všechny události se komentují stejně zaujatě, pokud se ovšem nezamlčují úplně. (...)"

"Není třeba zvláště upozorniti na skutečnost, že dnes již neexistují objektivní zprávy, neboť vše, co je nepříjemné, zamlčuje se buď úplně, nebo se podává opožděně a zkresleně, všechny zprávy jsou tendenčně zabarveny a často úplně zkreslují skutečnost. (...) Články a komentáře pochopitelně nemají jiného zaměření. Věci podřadné je dovoleno kritizovat do určité míry (...). O věcech choulostivějších se mlčí anebo se otrocky přijímá jejich oficiální výklad."

"Je také velkou chybou většiny lidí, že zavrhujíce určitý řád, směr nebo skupinu, zavrhují i jejich dobré stránky, které každý směr bezpochyby má, a jdou tak obyčejně z jednoho extrému do druhého. Komunisté tak činí s kapitalistickým řádem, jehož vymoženosti (...) pokládají za zastaralé zbytečnosti. A budou tak pravděpodobně též činit lidé, kteří jednou svrhnou komunisty. Kdy konečně přijdou lidé k rozumu? Kdy konečně přestanou jedni utlačovat druhé?"

Bedřich Loewenstein, září 1948

(cit. ze Soudobé dějiny č. 4/1999, str. 595-596, 616)