Je opravdu německá energetická koncepce tak pokroková a ekologická?

1. 2. 2013 / Vladimír Wagner

1) Lokální projekty využívající místní vhodné podmínky a zaměřené na uspokojení lokálních potřeb elektřiny jsou velmi užitečné a prospěšné. Pokud je v dané lokalitě dostatek zemědělského odpadu, který lze energeticky využít, aniž by výroba elektřiny konkurovala výrobě potravin, a navíc jsou v ní velmi dobré větrné podmínky, je třeba tuto možnost využít jako ve zmíněném Feldheimu. I u nás se staví u zemědělských podniků bioplynné stanice, i když ani to není bez rizika, jak dokumentuje i letošní výbuch bioplynné stanice v Chotětově, při kterém se těžce zranili dva pracovníci. Zásadní ovšem je, že vhodné podmínky mají jen v omezeném počtu malých zemědělských sídel a toto může tvořit jen malý příspěvek k celkové produkci elektřiny, který nemůže nahradit velké jaderné a fosilní zdroje.

2) Stejné je to i u fotovoltaiky na střechách objektů pro lokální samozásobování. Také v tomto případě jde pouze o doplňkový zdroj, který nemůže nahradit významnější část velkých jaderných a fosilních zdrojů

3) Dominantní část produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu tvoří velké větrné farmy a velká pole fotovoltaických panelů. A tak tomu má být podle plánu "energiewende" i v budoucnu. Ve všech plánech jsou dominantními zdroji velké farmy na severu Německa, ať už mají být na pobřeží moře nebo v pobřežních mělčinách. Předpokládá se intenzivní transport elektřiny na obrovské vzdálenosti. Ať už ze severu Německa na jih, mezi Německem a severským státy nebo dokonce transport velkých výkonů ze severu Afriky. S intenzivním dovozem elektřiny z Afriky počítají i koncepce navržené Greenpeace a dalšími zelenými aktivitami. Německým příkladem se inspiroval i Bedřich Moldán, když v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny navrhoval, že místo dostavby Temelína se máme spolehnout na dovoz elektřiny z Afriky. Podrobný rozbor, proč je takové spolehnutí na africké zdroje riskantní nesmysl, je ZDE. V zmíněném odkazu je také zdůrazněno, že takto komplexní sestava velkých zdrojů a transportu na obrovské vzdálenosti nevede k žádné decentralizaci, právě naopak se opírá o velké investory a velké podniky.

4) V Britských listech se německá energetická koncepce popisuje jako pokroková a zelená, a naopak česká jako zaostalá špinavá. Ovšem to je hodně daleko od reality. Skutečnost je taková, že Česko se vydalo směrem k modelu francouzské a švédské elektroenergetiky, která intenzivně využívá jaderné zdroje a má minimální podíl zdrojů fosilních. Naopak Německo se vydalo směrem k modelu dánskému, který má sice téměř 30 % elektřiny z větru ale 60 % musí zajišťovat z fosilních zdrojů. Průběh této cesty lze dokumentovat na srovnání vývoje elektroenergetiky v Česku a Německu za posledních více než deset let, kdy německá "energiewende" probíhá. Pokud srovnáme výrobu elektřiny v roce 2000 a 2012, tak zjistíme, že za tu dobu Česká republika snížila produkci elektřiny z fosilních paliv o 19 % (což se týká v našem případě téměř výhradně uhlí). Naopak v Německu se během této doby využití produkce elektřiny z fosilních paliv dokonce nepatrně zvýšilo. V obou státech celková produkce elektřiny v té době stoupla, v Česku relativně o dost více než v Německu. Výsledkem je, že v roce 2000 byl sice podíl produkce elektřiny z fosilních paliv v Česku mnohem vyšší (zhruba 78 %) než v Německu (zhruba 60 %), ale v roce 2012 byla situace obrácená. Česko mělo podíl produkce elektřiny z fosilních paliv něco málo přes 50 % a Německo pak více než 55 %. I z toho je vidět, že v Německu se jen velmi těžce daří nahrazovat obnovitelnými zdroji odstavované jaderné zdroje a produkce z fosilních zdrojů zůstává stejná. A to ještě větší část jaderných elektráren pracuje. Velice zajímavou tendenci lze vidět ve vývoji v posledních dvou letech. Německo se z ekologických důvodů v posledním desetiletí snažilo přeorientovat část produkce elektřiny z uhlí k zemnímu plynu. To se mu docela dařilo. Situace se však nyní změnila. Intenzivní deformace trhu s elektřinou způsobená extrémními dotacemi do výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů způsobuje, že drahý plyn je z trhu vytlačován a nahrazován levným uhlím. Při srovnání produkce elektřiny v předminulém a minulém roce je vidět, že využití plynu dost dramaticky kleslo a produkce elektřiny z uhlí naopak stoupla. To lze dokumentovat třeba i na zpuštění dvou nových moderních bloků s výkonem 1000 MW v uhelné elektrárně Neurath. Paradoxem je, že postavení Temelína a současná snaha o dostavbu dalších dvou bloků jsou v německém tisku prezentovány jako cesta ke špinavé neekologické energetice a dokončení dvojice stejně velkých uhelných bloků v Neurathu, které z této elektrárny udělalo druhou největší uhelnou v Evropě, jako další vítězný krok na cestě k zelené čisté energii. I to ukazuje, jak mimo je prezentace energetických koncepcí v tisku. Pokud bude tendence z minulých dvou let pokračovat i v roce příštím, bude za pár let produkce elektřiny z uhelných bloků v Německu stejná jako v roce 2000, neboť nahradí zpět produkci, která se dříve přesunula k zemnímu plynu. Z pohledu ekologie je alespoň prozatím německá "energiewende" vítězstvím Pyrrhovým, jak je podrobně rozebráno . Podrobný rozbor návrhu aktualizace státní energetické koncepce MPO, která vychází z doporučení Nezávislé energetické komise II a koncepcí zelených aktivistů postavených na německém příkladu je ZDE.

5) V Německu znamená přechod od jádra k obnovitelným zdrojům velmi citelné zvýšení cen elektřiny. Je to hlavně dáno platbou na dotace výkupních cen obnovitelných zdrojů. V tomto roce jsou například ceny elektřiny pro spotřebitele v Německu v průměru o 13 % vyšší ne v roce loňském. Dotace do výkupních cen obnovitelných zdrojů rostou nejen přírůstkem nových obnovitelných zdrojů, ale i růstem dotací pro ty staré. Ten růst je způsoben tím, že cena silové elektřiny na burze klesá a musí se tak k částce získané na burze více doplácet, aby se zaplatila garantovaná výkupní cena výrobcům obnovitelné elektřiny. Jak tento problém s extrémním růstem dotací do obnovitelných zdrojů řešit, neví dosud a intenzivně se tím zabývá i zmiňovaný německý ministr životního prostředí Peter Altmaier. Ten, kdo jen trochu sleduje diskuze v Německu, nyní už i v německém tisku, tak vidí, že jsou politici v dané oblasti úplně bezradní. Stačí třeba prolétnout tituly věnované "energiewende" na Spiegel online, například právě články věnované různým krokům a vizím zmíněného ministra. A je třeba poznamenat, že zatím dokáží vítr a fotovoltaika produkovat dohromady pouze zhruba 12 % celkového množství elektřiny v Německu. Jádro pořád ještě dodává zhruba 15 %. A pokud by měly tento příspěvek nahradit zmíněné obnovitelné zdroje, tak to bude znamenat nejen odpovídající částku na dotace jejich výkupních cen, ale také velmi finančně náročné posílení sítě a vedení. K růstu cen pak přispívá i nutnost existence zdrojů (hlavně fosilních), které zálohují fluktuující obnovitelné zdroje. Podrobně jsou tyto problémy Německa popsány ZDE ).

6) Na závěr už jen jako perličku. Jako základní důvod pro odstoupení Německa od jaderné energetiky se uvádí její rizika. Ovšem míru rizik je třeba srovnávat. Aby bylo možné vyrovnávat fluktuace obnovitelných zdrojů, je velký tlak na stavbu přehrad, hlavně v Alpách či na severu Evropy, ale i jinde. Velice zajímavé je pak srovnání rizik plynoucí z existence přehrad a jaderných elektráren ZDE.

7) Než stihla redakce můj příspěvek vydat, setkal jsem se se dvěma zajímavými informacemi, která plně potvrzují závěry v předchozích bodech. První je v příspěvku pana Volného na Britských listech, kde se popisuje nový přerušovač vyvinutý firmou ABB, který umožňuje rychlé přerušení stejnosměrného vedení i s velmi vysokým napětím a proudy. Jeho důležitost spočívá hlavně v tom, že se stále více tlačí na transport velmi vysokých výkonů na velmi velké vzdálenosti. A to jde nejefektivněji a s nejmenšími ztrátami právě stejnosměrným vedením s velmi vysokým napětím. Proto třeba podmořská vedení přenášející větrnou elektřinu z Dánska a Německa do Norska a vodní pak v opačném směru jsou tohoto typu. Německá "energiewende" pak počítá s mohutným rozvojem sítě těchto kabelů a právě tyto kabely vyrábí a pokládá firma ABB, stejně jako další důležité komponenty stejnosměrné sítě. Velmi pěkný popis od kolegy Petra Nejedlého je ZDE. Přerušovač, který vyvinula, má řešit situaci, kdy se změní rychle povětrnostní podmínky a nečekaně se rozjede či zastaví velký počet větrných elektráren. Hrozí tak vznik "black-outu" a přerušovače mají zabránit jeho šíření třeba ze severu Německa do skandinávských států nebo také zničení důležitých infrastruktur při vzniklém přepětí. Ještě bych si dovolil připomenout, že podobné automatické přerušovače jsou v střídavé síti na našich hranicích s Německem a od konce minulého roku je schválení pro jejich využití a oddělení české sítě od evropské v případě přepětí vzniklého vlivem fluktuací německých větrných zdrojů. Nejsem na sítě expert, tak se odborníkům omlouvám za jistá zjednodušení. Příspěvek pana Volného tedy plně potvrzuje závěry, které jsem formuloval v bodu 3. Další zajímavou informací převzala ČTK a je třeba ZDE. Týká se kolapsu německého trhu s elektřinou, který už konstatují nejen německé ale i rakouské odborné kruhy. Ten jsem popisoval v bodu 5 a psal jsem také, že je německý ministr Peter Altmaier v tomto směru úplně bezradný. Svědectvím je i to, že před pár dny konstatoval, že vláda by měla těsně před volbami snížit ceny elektřiny pro domácnosti a přenést větší část nákladů na přechod k obnovitelným zdrojům na firemní sektor. Musí mu být jasné, že pokud to udělá a nechá dlouhodoběji, ztratí německý průmysl konkurenceschopnost. Hlavní důvod, proč se v Německu dominantně poplatky za obnovitelné zdroje přenášejí na obyčejné spotřebitele a část průmyslu je od nich osvobozena, je snaha o udržení konkurenceschopnosti. Takže je tento plán přesně v duchu: "Teď udělám každý nesmysl, aby mě zvolili, a po volbách už je vše jedno". A ze stejných důvodů značná část i odborně vzdělaných německých politiků přešla k realizaci "energiewende". Ví, že pokud otevřeně řeknou německým voličům to, co dobře ví, že je to nesmyslná cesta, tak nebudou zvoleni.

Vytisknout