Následky zveřejnění "inzerátu proti knížeti" v Blesku?

30. 1. 2013

Takový extrémní případ by nastal tehdy, kdy

a) by některý z orgánů činných v trestním řízení dospěl k závěru, že šlo o protiprávní (nikoli nutně trestný) čin; pokud by soud pravomocně rozhodl o tom, že se jednalo o trestný čin, či jiný orgán rozhodující o přestupku vydal pravomocné rozhodnutí o tom, že jde o přestupek, bylo by zřejmé, že šlo jednání protiprávní, tedy nepoctivé; nebo

b) o protiprávnosti jednání osoby, která zadala zveřejnění inzerátu, rozhodl civilní soud;

c) by bylo prokázáno, že osoba, která inzerát zadala ke zveřejnění jednala na základě pokynu vítězného kandidáta; nebo

d) podání inzerátu libovolnou osobou a jeho následné zveřejnění by bylo možné posoudit tako natolik intenzivní porušení zákona o volbě prezidenta, že bylo způsobilé ovlivnit výsledek volby;

e) by se našel občan, který podal návrh podle § 66 zákona o volbě prezidenta republiky ve správním soudnictví; a

f) soud by pravomocně rozhodl o tom, že zákon o volbě prezidenta byl porušen "způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby prezidenta", a volby byly tedy neplatné.

Jak uvádím, jde jistě o extrémní situaci. Těžko si lze představit, že by mohly být naplněny všechny uvedené předpoklady. Podmínky uvedené pod písmeny a) a b) by možná splněny být mohly, ačkoli rozhodnutí soudu či jiných příslušných orgánů nelze nijak předjímat a jistě by trvalo nějakou dobu, než by pravomocná rozhodnutí spatřila světlo světa. Za tu dobu, pokud by řízení běžela obvyklou rychlostí, by se nově zvolený prezident jistě alespoň ujal funkce (což je důležité, viz předposlední odstavec).

Bylo by dále nutné zkoumat, zda zadavatel inzerátu jednal na základě pokynu vítězného kandidáta, byť je taková možnost krajně nepravděpodobná, protože ač mu je vytýkáno ledacos, nedá se Miloši Zemanovi upřít vysoká inteligence a určitá praxe v předvídání následků (byl prognostikem). A riskovat nejen vyslovení neplatnosti volby, ale i trestní stíhání a další právní problémy podáním inzerátu obsahujícího nepravdivé informace, o němž navíc dopředu nešlo předpokládat, jaký účinek vyvolá, by bylo doopravdy hloupé.

Pokud by soud uznal za prokázané, že inzerát má na svědomí někdo ze Zemanova volebního týmu, kdo jednal o své vůli, nebylo by bez dalšího možné učinit závěr o tom, že je takové jednání přičitatelné vítězi voleb. Není ale bohužel vyloučeno, aby porušení zákona o volbě prezidenta bylo shledáno i tehdy, pokud by s nečestným jednáním neměl zvolený prezident nic společného, když by k němu došlo v rámci kampaně. Zákon totiž neříká, kdo se porušení musí dopustit.

Podle § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta "kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje". Podle výše zmíněného § 66 odst. 2 citovaného zákona pak může být vyslovena neplatnost volby tehdy, pokud došlo k porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit výsledky volby. V případě vydání pravomocného rozhodnutí některého z eventuálně příslušných státních orgánů o tom, že o Karlu Schwarzenbergovi byly zveřejněny nepravdivé informace během kampaně, by šlo tvrdit, že došlo k porušení § 35 odst. 2 citovaného zákona. Ovšem pak by bylo nutno prokázat, že jím byly ovlivněny výsledky volby. A zde by bylo dokazování vůbec nejsložitější. Prakticky si nelze představit, jak by mohlo být spolehlivě prokázáno, že přibližně deset procent občanů volilo Miloše Zemana kvůli onomu inzerátu.

Ačkoli by se tedy mohlo stát, že by nějaký občan či jiní oprávnění podle § 90 odst. 5 soudního řádu správního podali žalobu na určení neplatnosti volby, představa, že by soud mohl ve zveřejnění inzerátu (jedno kým a na čí popud) spatřovat porušení zákona o volbě prezidenta takové intenzity, že mohlo ovlivnit výsledky voleb, je velmi nadsazená.

Nicméně vzhledem k náladě, která v části společnosti vládne, je možné dočkat se velmi překvapivých rozuzlení (i zauzlení). Bez ohledu na to, že rozhodnutí o neplatnosti volby, pokud by bylo vyneseno již poté, co by se prezident ujal funkce a plnil ji, by způsobilo nemalé problémy. Protože pokud byl prezident zvolen neplatně, mohl např. platně jmenovat soudce? Pokud nikoli, mohli tito soudci platně rozhodovat o právech a povinnostech? Pokud nikoli, co by se stalo s nároky stran, o nichž bylo/nebylo rozhodnuto? Co by se stalo s rozhodnutími o vině a trestu? Nebo s nálezy Ústavního soudu, na kterých se podíleli noví soudci? Atd. atp.

Pokud by měly být zváženy všechny možné následky nešťastného inzerátu, bylo by legitimní položit si ještě jednu hypotetickou otázku. Pokud je pravda, že Karel Schwarzenberg či jeho příznivci mají či mohou mít nějaký vliv na Blesk, nemohl podat inzerát (který Miloši Zemanovi spíše uškodil) někdo z blízkosti Karla Schwarzenberga právě pro případ, kdy by ve volbách nezvítězil on, aby pro případné napadení volby existovala záminka? Pokud by prošetření okolností podání inzerátu do Blesku vedlo k takovému zjištění, mohly by následky "inzerátu proti knížeti" být ještě překvapivější.

Vytisknout