Karel Schwarzenberg není mediální manipulací

30. 1. 2013 / Anthony Tun

Díky Britským Listům už vím, že Karel je zlý, nemá nás rád a neexistuje

Navzdory vítězství pana Zemana, si lze na BL nadále přečíst různé trefné politické komentáře, které v menší či větší míře otevírají populaci oči ohledně mrzké (ne)osobnosti Karla Schwarzenberga. Otázkou je, zda vůbec lze akceptovat fakt, že pro část voličstva dobře si vědomé nedostatků KS, včetně jeho působení ve vládě, majetků, stáří, původu, vzdělání, vyjádření ohledem dekretů, radaru, korupce, internetových smluv, nesrozumitelnosti jeho řeči, manželky ve Vídni či údajných skrytých restitučních a světovládných agend, vždy bylo, je a bude toto nedokonalé simulakrum přijatelnější pro roli prezidenta než pan Zeman.

Fenomén Karel není mediální manipulací. Pramení z ověřeného poznání, že mnoho lidí si netvoří názor na slušnost či charakter člověka pouze na základě ryze racionálních myšlenkových pochodů a kalkulací, nýbrž i na základě dojmů, prožitků z minulosti, pocitů či emocí ze setkání atp. Je-li libo sociopsychospeak cosi na způsob Caplanovy racionální iracionality šmrncnuté Kahnemanovým citátem:

"Ve skutečnosti všichni my voliči, nejdříve učiníme emocionální, intuitivní rozhodnutí o tom, koho preferujeme, a poté si domyslíme post-hoc racionalizace abychom vysvětlili naše volby, které jsme již podvědomě učinili. "

Zkrátka, ať děláme, co děláme, jeden je nám na srdeční či intuitivní úrovni, sympatičtější než druhý. V případě, kdy jsou si dva kandidáti velice blízcí, co se nečitelnosti jejich politického působení týká, hraje tento srdeční faktor zákonitě mnohem větší roli. Nelze však říci, že tato lidská intuice je rovna podlehnutí povrchnímu vizuálnímu dojmu z obalu a ne nadarmo se říká, že srdce vidí hlouběji než oči.

Otázkou pro sociologický výzkum by bylo, proč je osobnost KS intuitivně a iracionálně bližší srdcím městské "mediální, umělecké a středostavovské scény", než Miloš Zeman.

Pro ty, kteří z nějakého důvodu nadále věří v existenci neosobní volby na základě čistě racionálních úvah či sečtení politických plusů a mínusů, je princip intuitivní preference nepochopitelně naivní, ale, jak praví klasik, může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit... ale to je tak asi všechno, co s tím naděláte.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.1. 2013