O nenávistném šklebu a dvojím metru

1. 2. 2013 / Jaroslav Bašta

Přímá prezidentská volba měla jeden nechtěný a neočekávaný dopad -- stala se oním gogolovským zrcadlem odrážejícím stav mysli a duše českého národa. Pro celou řadu lidí z intelektuální a umělecké sféry představuje nemilé překvapení, že byli konfrontováni s něčím, co dle jejich názoru už ani neexistuje. Místo předpokládané poslušné masy konzumentů ochotně přijímajících ušlechtilý reklamní produkt určený "všem slušným lidem" se většina voličů projevila jako nevděčné bestie hlásící se ke své vzpurné české plebejské tradici, plné nezapomenutých historických traumat. Neposlechli svou uměleckou elitu, která jim s takovou chutí doporučuje to, co je pro ty hloupé konzumenty nejlepší -- od prášků na prostatu přes menstruační vložky až po kandidáta na prezidenta. A to se naši elitáři tak snažili! Mluvili, hřímali, zpívali, klipy natáčeli, ba i bajky nám psali, v nichž nás roztomile přirovnávali k houfu zajíců. Vše marno.

Volby jsou prý svátkem demokracie, takže první přímé prezidentské volby se musely stát přímo posvícením. A jedno české úsloví říká, co po takovém posvícení přichází. Taky že ano. Pozoruhodné je, že postihla nejvíce ty, kteří měli a mají plná ústa slušnosti a noblesy. Ty ta nebezpečná epidemie koprolálie (chorobné nutkání k používání sprostých slov) složila jako první. A tak to nevděčnému národu vytmavili! Začali tím, že jsme potomci zbabělých nevolníků, lidé snížené inteligence, alkoholici, xenofóbové, hnědá a rudá prasata, která naštěstí již vymírají (abych také ocitoval jednoho bioetika, ne jen režiséry, herce a zpěváky). A zase nám zazpívali.

Až doposud jsem netušil, že Morava je obydlena mužiky z Gogolových časů...

Nenávistný škleb obvykle vydrží na tváři jen několik vteřin, v našich novinách celé týdny. Začínám si myslet, že škleb je přímo fundamentem současného českého umění. I žurnalistiky. A zarazila mě ještě jedna věc -- kdyby někdo použil jen část výše citovaných výrazů třeba proti Romům, skončí po dlouhé novinové kampani zastánců politické korektnosti za spolupráce s obránci lidských práv před soudem. Čechy, Moraváky, Rusy a Ukrajince lze urážet a zasměšňovat beztrestně. Asi na nás mají ještě starý C. und K. metr s centimetry, milimetry na straně jedné a couly na straně druhé. Když už tak měří, tak by aspoň neměli nadávat na zrcadlo.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.2. 2013