Velice neobjektivní prosbovýzva ke složení zbraní obou táborů

1. 2. 2013

Pak přijely tanky a soudružky učitelky nám vysvětlovaly proč. Ale otec mi radil, ne abys něco ve škole říkal. Ani jsem tehdy netušil co.

Čas pokročil do normalizace a já už měl svou rodinu a převážně po sobotách a nedělích jsem vydělával slušné peníze, jako zájezdový řidič na jedné z ostravských šachet. Dostal jsem se tam asi proto, že jsem se zároveň vyučil, jako automechanik na stejných vozidlech. O vysoké škole, perfektně vyprofilovaný, jsem si mohl nechat zdát.

Na zájezdech po CELÉ nádherné vlasti jsem to i přes nátlak cestujících zvládal, ale hlavně miloval. Jižní "ovíněná" Morava, Slovensko a halušky,... und celé milované Čechy. Střelka kompasu by nestačila k určení, které milované Čechy.

Mimochodem Prahu obdivoval každý ze zaměstnaců, kteří se jednou za rok dostali na zájezd, hrazený jakýmsi ROHem, kam házeli celý rok příspěvky. Ovšem málokdo z nich tušil, kam z průmyslového srdce republiky "překlání" UV KSČ prachy vydřené z jejich mozolů.

Např. na výstavbu Metra, Centimetra a dokonce i Milimetra.

Ovšem při garážování na mateřské základně v šachetních garážích začalo pro mě malé peklo. Byl jsem kádrován, proč ještě nejsem v JAKÉSI straně a otázky za plentou kanceláří zněly: ".. Jak on se na ten flek kurva dostal? Já jsem ve straně třináct let a muj synek by ten volant zvládl taky!!" Celou dobu cca 17 let, mi hrozilo, že mě sejmou a půjdu k JINÉ lopatě.

Problém za problémem, co se bolševické disciplíny týče.

Nakonec se jim to podařilo. Těsně před revolucí. Zajímavé, že táto chátra teď polehává napravo politického spektra České republiky.

Revoluce, přechod, mávnutí rukou a pak jsme s bráchou založili stavební firmu. Nádhera za nádherou. Svoboda z toho přímo chrlila svou lásku.

Milovali jsme to.

Pak přišlo na přetřes zdraví a následky jsem už nerozdýchal. Nemoce, amputace atd.

Dnes jsem doma, jako invalidní důchodce a po kampani "kultúrní frony" a jihočeských "hitlerjugend", už jenom čekám, kdy mě při odvozu na převaz nějaký náležitě poučený vysokoškoláček umlátí pozinkovanou, coulovou trubkou.

Jelikož jsem celou "kampaň" sledoval, čili i Svěrákův "sovětský" tým, Hřebejka i s jeho výroky atd, atp., moc dobře jsem si vědom, co MŮŽE následovat. Totiž na rozdíl od většiny národa a díky svému věku můžu srovnávat. Co bylo, ale i co bude. A to nejsem televizní věštec.

Jak může člověk, který studoval za MÉ peníze a zcela zdarma o mně říct, že jsem rudé či hnědé prase? Jak může bývalý komunista nazvat kohokoliv lišákem s nekalými úmysly? Mimochodem klasik zde na valašsku říká: Bývalý bolševik je totéž, co bývalý černoch.

Málokdo měl tolik času, jako já mrzák, neboli kulatně vyřčeno tělesně postižený, aby sledoval celou prezidentskou kampaň, takže moc dobře vím, v čích pařátech jsou některá česká media a komu straní nevítěz voleb. Je třeba číst po celém světě a ne v bulváru. Pak se stane, že studující hitlerovské bojůvky v novodobých "sudetech" pomýlené publicitou, jsou schopny uvěřit soudruhům učitelům, že jsou na správné straně.

To už tady bylo.

Váš Cion Vladislav 1954

Vytisknout