Místopředseda Rady ČT si hodlá vyřizovat účty se stěžovatelem, aniž se Rada vypořádala se stížností
13. 12. 2012 / Štěpán Kotrba
Ke kuriózní situaci došlo na středečním zasedání Rady České televize. Místopředseda Rady Jiří Kratochvíl při projednávání odvolání autora tohoto článku vůči odpovědi předsedy Rady osočil stěžovatele, že "nezastává názory veřejnosti, ale že zastává názory svoje." A hodlá hledat nečestné motivy - v tom, že Kotrba už nepracuje pro vedení ČT. Tvrdí, že si Kotrba "stěžuje na práci Rady ČT i na nový televizní management stále více."
V tom jediném má Jiří Kratochvíl má pravdu. Kotrba si stěžuje. Stále více. A vzhledem k neschopnosti Rady a aroganci generálního ředitele vůči veřejnosti si stěžuje stále neodbytněji. A hodlá v tom pokračovat. Bez ohledu na insinuace místopředsedy Rady. Protože chování Rady je nehorázné.
Nic nečestného v tom všem ovšem není... Kotrba pracoval pro bývalé vedení ČT jako externí konzultant a analytik a nikdy se s tím netajil. Při mnoha (veřejných) jednáních dokonce formuloval a veřejně obhajoval stanoviska i za Českou televizi: namátkou v Poslanecké sněmovně či Senátu k novele zákona o České televizi, která ukončila analogové vysílání (omezení reklamy na dvou stanicích, termín switch off) nebo k novele zákona o poště (požadavek platby televizního a rozhlasového poplatku jako regulované univerzální služby). Mediální legislativou se zabývá od doby, kdy měl tuto oblast na starosti v Radě Českého rozhlasu. Pokud nyní hodlá uplatnit Jiří Kratochvíl "argument Zagorka" z Jakešova slavného projevu v Červeném hrádku, prosím. Kotrba je pro. Pro Kotrbu, stejně jako pro členy Janečkova či Dvořákova managementu, Janečka či Dvořáka samého, případně Václava Moravce a pro další tvůrce obsahu v ČT, platí totéž. Jejich honoráře, odměny či platy jsou poskytovány z veřejných prostředků a podléhají ustanovení zákona 106/1999 Sb., neboť Česká televize je veřejnou institucí a je povinna poskytovat veřejnosti informace v rozsahu, které zákon taxativně určuje. Tož s chutí do toho. Právo platí (nebo by alespoň mělo platit) pro všechny stejně. Otevřenost není slabost. Veřejná instituce je odpovědna veřejnosti.
Prostě a jednoduše, po nástupu nového ředitele Dvořákovo vedení ČT spolu s podivuhodně ochočenou většinou Rady ČT nastavilo komunikaci s veřejností jednoho dne dle předvolebního hesla kandidáta na prezidenta Sobotky (ODS): Naše země, naše pravidla. A všeobecně závazné právní předpisy jakoby přestaly platit. Kotrba, jako bývalý člen Rady ČRo, znalý detailně několika potřebných zákonů, pochopil, že Dvořák hodlá komunikaci s veřejností a poskytování informací veřejnosti zásadně omezit. Daleko víc a daleko systémověji, než jak činili jeho předchůdci a jak mu předepisuje zákon o České televizi v § 7. A stejně tak Dvořák hodlal omezit i veřejnou komunikaci s Radou a Radu informačně a mocensky ovládnout. Nastavit obdobný trend, jaký avizoval o několik měsíců později místopředseda Blažek na sněmu ODS a který se nyní ODS snaží vtělit do novel několika zákonů, veřejnost odsuzující do rolí němých, nic netušících a nic nevědoucích statistů. Veřejnost ať neobtěžuje a nechá nás, vrchnost, "pracovat". Až do voleb. Jak panstvo pracuje, když je tma, už víme.
18. 05. 2012 Štěpán Kotrba: Rada ČT v Parlamentu: Zpráva o útrpném právu ZDE
To byl "startovní" důvod, proč se Kotrba začal o jednání Rady České televize více zajímat. Útok na práva veřejnosti prostřednictvím zástupců veřejnosti ve veřejné instituci uprostřed hodnotově rozdělené země s cynickou vládou "rozpočtové odpovědnosti" je hrozbou pro veřejnou službu. Hrozbou pro její věrohodnost, pro její pochopitelnost a akceptaci veřejností. Veřejná instituce se (stejně jako stát) musí chovat inkluzivně. Hrdě, ale pokorně. Férově.
Aby členové Rady byli informačně i jinak uspokojeni, Dvořák začal organizovat soukromé, veřejnosti a novinářům nepřístupné "neoficiální" resp. "pracovní" schůzky Rady nebo její podstatné části s managementem vždy před začátkem jednání Rady. Už termín "pracovní schůzka" dával najevo, že veřejné zasedání Rady tak úplně "pracovní" není... Někteří radní k němu chodili i separátně. Na těchto schůzkách se členové Rady dozvídali podrobnosti, které ovšem Dvořák a jeho management Radě označili vždy jako "důvěrné" či "obchodní tajemství" a zavázali tím Radu k omertě. Rada se naučila informace mít, ale dál nesdělovat. Ti kdo nemohli na separátní schůzky přijít nebo na ně chodit nechtěli, byli bez informací. Kosti od večeře pánů, hozené veřejnosti na "veřejném zasedání", pak byly dohladka ohlodané. A Rada krotká. Hrála podle Dvořákova scénáře. Takto hodlala například "projednat" i návrh rozpočtu na rok 2012. Za zavřenými dveřmi.
Když se veřejnost ústy novinářů dotázala na schválený rozpočet, Rada i generální ředitel je poslali do háje. A veřejnost i "hlídací psi demokracie" si to arogantní odmítnutí nechali líbit. Kotrba, který se o odmítnutí novinářů a jejich rezignaci dozvěděl z novin, ne. Rada se pokusila lhát, že schválila něco jiného, než schválila. Byla usvědčena ze lži. Generální ředitel se pokusil údaje utajit jako obchodní tajemství. Nepovedlo se. Výsledkem nekonečných, několik měsíců trvajících tahanic bylo, že teprve při projednávání Kotrbovy stížnosti Poslanecké sněmovně na odmítnutí stížnosti na postup generálního ředitele Dvořáka Radou (Rada je dle zákona odpovědná Poslanecké sněmovně) pochopili předseda a místopředseda Rady, na co má veřejnost právo. Se skřípěním zubů a několikaměsíčním zpožděním veřejnosti vyhověli způsobem, který zákon výslovně určuje. Mysleli si, že to byl ojedinělý incident a teď bude klid. Že tím to skončilo. Omyl. Byl to precedent. Pravidla a zákony mají platit stejně pro všechny. I pro Radu. I pro Dvořáka. Což se ovšem věrchušce na Kavkách nelíbilo. O množství zveřejňovaných informací Rada diskutuje od té doby dodnes. Generální ředitel se utajovací války nevzdal. Proč také? Na své straně má stále ještě valnou většinu členů Rady. Jeho představa o řízení instituce, převzatá ze soukromé firmy, je silově mocenská, nikoliv konsensuální. Potřebuje mít "tvrdou" moc, potřebuje využívat informační převahu a strach podřízených. Nepotřebuje jako Mrzena, Baumruk, Janeček či Karmazín vyslechnout i námitky či názory opoziční, nepotřebuje dospívat ke kompromisům, přímo odmítá veřejné konzultace o obsahu veřejné služby.
28. 08. 2012 Štěpán Kotrba: Česká televize není správní orgán veřejné moci, podle Kodexu se musí její zaměstnanci chovat vždy - i na facebooku ZDE
Nejsem zvyklý spokojit se s málem. Nejsem zvyklý nechat si líbit vše. A už vůbec se nenechám odbýt ohlodanou kostí bez protestu. Rada má kontrolní funkci jménem veřejnosti. Na jednu ze stížností, kterou jsem adresoval generálnímu řediteli 19. 6. 2012, ředitel ji zamítl a já si na jeho odpověď stěžoval Radě (č. j. e120/2012), Rada nebyla schopna od 15. 8. 2012 do konce prosince 2012 odpovědět. Tedy Rada za dobu čtyř měsíců nebyla schopna nalézt mechanismus, jak věcně, logicky, odůvodněně obhájit svůj názor a výklad zákona a Kodexu ČT, jehož naplňování má kontrolovat jménem veřejnosti. Rada je orgán, který musí rozhodovat veřejně a ve sboru. Názor na zákon i Kodex mít prostě musí, neboť jejich dodržování má kontrolovat.
Dne 21. 11. 2012 schválila Rada České televize bez rozpravy a veřejného projednání v rámci balíku odpovědí stěžovatelům jednomyslně „dílčí“ odpověď předsedy Rady na mou stížnost, v níž se k věcným otázkám, na které jsem si stěžoval, vyjádřil předseda slovy:
„Rada České televize se seznámila s Vaší stížností z června 2012 a s odpovědí, kterou Vám poslal generální ředitel a s níž nesouhlasíte. Po věcné stránce neshledala Váš detailní rozbor počínání moderátora za natolik průkazný, aby si zasloužil odsudek pro porušení Etického kodexu České televize. Rada České televize proto trvá na tom, že po věcné stránce je odpověď generálního ředitele na Vaši stížnost přijatelná. Pokud jde o Vaši námitku, že právní stanoviska paní JUDr. Havlové se neopírají o adekvátní zákon, vyžádá si Rada České televize nezávislý odborný posudek, protože vlastními silami nedokáže Vaši námitku posoudit. Žádáme Vás proto ještě o trpělivost.“
Mám svatou trpělivost. Ale s takovouto odpovědí jsem se nemohl spokojit. Nevím totiž, jak Rada k závěru o neprůkaznosti došla. Žádal jsem Radu České televize v bodě třetím svého podání, aby „... své rozhodnutí pečlivě odůvodnila...“. Což Rada dodnes neučinila. Musím konstatovat, že požadavek pečlivého odůvodnění, znamenající rozbor textu stížnosti a vyrovnání se se všemi věcnými a zdůvodněnými námitkami proti postupu generálního ředitele Rada nesplnila.
Předsedovi Rady jsem odeslal obratem 26. 11. 2012 své nesouhlasné stanovisko s „dílčí“ odpovědí, v němž jsem konstatoval:
„Dílčí odpověď“ Rady (nikoliv odpověď generálního ředitele) je nejenže jakkoliv právně nezhodnotitelná, tudíž i jakkoliv nepřezkoumatelná, ale i zmatečná. Rada je povinna rozhodovat se předvídatelně, konzistentně, svůj názor opírat znění zákona a o argumenty – v tomto případě musí mimo jiné zhodnotit dostatečnost stávajících formulací Kodexu a jeho plnou uplatnitelnost pro nová média v mezích činnosti ČT, vyplývajících ze stávající definice „veřejné služby v oblasti televizního vysílání“ dle § 2 odst. 1 zákona. Pokud Česká televize neporušuje dlouhodobě zákon, nemůže být pravdivá a „přijatelná“ odpověď generálního ředitele minimálně v té její části, kde hovoří o absenci regulačních mechanismů Kodexu pro nová média...
Ústavní soud České republiky ve svém nálezu ze dne 17. 8. 2005, sp. zn. I. ÚS 403/03 (publikovaném pod číslem 38 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazek 38) zaujal (pro soudní praxi od té doby závazný) právní názor, že „Pokud nejde o situaci, kdy právní řešení bez dalšího vyplývá ze zákonného textu, obecný soud musí v odůvodnění dostatečným způsobem vysvětlit své právní úvahy s případnou citací publikované judikatury nebo názorů právní vědy. Argumentuje-li účastník řízení názory právní vědy nebo judikatury, musí se obecný soud s názory v těchto pramenech uvedenými argumentačně vypořádat, případně i tak, že vysvětlí, proč je nepovažuje pro danou věc za relevantní. Jen tak může být odůvodnění rozhodnutí soudu přesvědčivé a jen tak může legitimizovat rozhodnutí samotné v tom, že správný výklad práva je právě ten, který soud zvolil.“
Ke stejnému názoru dospěl i Nejvyšší soud v rozsudku z 10. ledna 2006, sp. zn. 28 Cdo 1336/2006. Zaujal právní názor, že řízení je postiženo vadou (ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.), která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže odvolací soud se nezabýval argumenty účastníka řízení, kterými brojil proti právnímu posouzení věci soudem prvního stupně.
Rada při rozhodování o stížnostech na generálního ředitele a porušení zákona 483/1991 Sb. svým rozhodováním nahrazuje soud. Občan nemá jinou možnost, jak vynutit dodržování tohoto zákona, než cestou stížnosti Radě. Jako zvláštní orgán, určený § 4 odst. 1 zákona o ČT, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, do působnosti Rady náleží dle § 8 odst. 1 písm. i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a a za tím účelem vydávat stanoviska, jakož i rozhodovat dle § 8 odst. 1 písm. h) o stížnostech týkajících se generálního ředitele a za tím účelem vydávat rozhodnutí. Tudíž pro ni analogicky platí i požadavek na odůvodnění příslušných stanovisek a rozhodnutí. Odvolání vůči rozhodnutí Rady či stížnost na její nečinnost či neplnění jejích povinností jsou pak možné pouze k Poslanecké sněmovně, kterému je dle § 4 odst. 5 Rada ze své činnosti odpovědna. Ani v tomto případě není možné podání k soudu.
Jako stěžovatel trvám na tom, že jak předchozí odpověď generálního ředitele, tak i odpověď Rady č. j. e120/2012 snižuje díky těmto vadám mé právní vědomí jako občana České republiky, ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona 483/1991 Sb. o České televizi.
Žádám proto Radu České televize, aby
- rozhodla v plném rozsahu stížnosti ze dne 15. 8. 2012 v historicky krátké době, neboť od jejího podání uplynuly více než tři měsíce a původní stížnost, adresovaná generálnímu řediteli, byla podaná 19. 6. 2012,
- své rozhodnutí ve všech bodech stížnosti podrobně odůvodnila, vyrovnala se v odůvodnění se všemi námitkami stížnosti vůči postupu generálního ředitele.
Žádám zároveň Radu, aby co možná nejdříve
- zahájila veřejné připomínkové řízení k stávajícímu znění Kodexu s cílem jeho budoucího zpřesnění, modernizace a striktnějším formulacím zejména v oblasti objektivity, emocionální i politické bezpříznakovosti a teritoriální pestrosti zpravodajství, názorové vyváženosti aktuální, zejména politické publicistiky a komentářů; neutrality moderátorů diskusních pořadů a názorové vyváženosti hostů a přizvaných odborníků, používání průzkumů veřejného mínění a infografiky, ilustračních záběrů, účinkování zaměstnanců a spolupracovníků na komerčně-propagačních a politických akcích třetích stran, chování zaměstnanců a spolupracovníků na veřejnosti, včetně jejich osobních profilů na sociálních sítích
s dostatečně dlouhým časovým horizontem pro veřejnou diskuzi i následné vypořádání připomínek koncesionářů a zainteresovaných stran.
Doporučuji Radě, aby svá rozhodnutí o stížnostech vždy konzultovala s nezávislým právníkem, aby její odpovědi reagovaly na stížnost v plném rozsahu a byly prosty právních i logických vad.
No a v tu ránu byl oheň na střeše. Předseda Rady Uhde oznámil Radě, že by se měla věnovat čtení mého odvolání vůči odpovědi povinně přes Vánoce a diskutovat mnou naznačené problémy až na svém zasedání počátkem ledna 2013. Dopis označil za vážný podnět. Místopředseda Rady Jiří Kratochvíl se rozčílil, předvedl herecké představení, osočil mne z osobní zášti a pokusil se mne zastrašit podnětem kontrolní komisi k prošetření všech mých ekonomických vztahů k předchozímu vedení ČT. Ať si poslouží.
Nicméně na Kratochvílovo sprosté osočení,které nezaznělo nad žlábkem pánského záchodku, kam patřilo, ale na veřejném jednání Rady, jsem byl nucen reagovat bezprostředně: „To, že se místopředseda rada uchýlí k tomu, že kádrovácky určuje, co jsou moje motivy, považuji za nehorázné.“ Řekl jsme též, že si nedovedu představit, že Dozorčí komise Rady bude akceptovat žádost místopředsedy Rady, odůvodněnou osobními motivy a soukromou touhou osvětlit nikoliv věcné okolnosti stížnosti, ale hypotetické nečestné úmysly stěžovatele, neboť Dozorčí komise musí jednat pouze v rámci zákona, kterým je vázána.
Abych sám nepopisoval událost, ve které jsem vystupoval jako strana sporu, nechávám hovořit zvukový záznam z jednání a Jan Bohdala ze serveru Česká média,který seděl na jednání Rady v místě vyhrazeném novinářům vedle mne.
Česká média - zpráva: Rada ČT asi prověří smlouvy Štěpána Kotrby s bývalým vedením ČT. Ten si stále více stěžuje na práci rady a managementu ČT ZDE
Názor nechť si každý posluchač a čtenář, včetně poslanců, udělá sám.
Na stejném zasedání členové Rady České televize zvýšili plat generálního ředitele Dvořáka, aby mu kompenzovali zvýšení daní bohatým, na 230 000 Kč měsíčně. Plus odměny a finanční bonusy. Samozřejmě. Přece nesmí trpět krizí. Návrh podal radní Jan Prokeš, který je členem ČSSD. Prokeš argumentoval zvýšením daňové zátěže pro nejvyšší příjmové skupiny, k čemuž dojde již v příštím roce vlivem vládních úsporných opatření. Místopředseda Rady ČT Jiří Kratochvíl konstatoval, že si Dvořák zvýšení odměny zaslouží... Přece mu neklesne čistý výdělek... Návrh byl bez další diskuse schválen většinou členů Rady. Pro byl i Jan Brandejs. Všichni členové ČSSD nebo nominovaní ČSSD. Na dotaz "jediného opozičního" radního Radka Mezuláníka, zda v ČT porostou i platy dalších zaměstnanců, kterým kvůli úpravě daní klesne čistá mzda, Dvořák uvedl, že televize hledá cestu, jak snížení kompenzovat. "Rozhodně tady neslíbím, že to budeme kompenzovat v plné výši, a rozhodně neslíbím, že to budeme kompenzovat všem. Budeme k tomu přistupovat selektivně, i na základě výkonnosti jednotlivých manažerů v průběhu letošního roku," konstatoval generální ředitel Dvořák. Mezulánik byl proti.
Česká média - zpráva: Generální ředitel Petr Dvořák bude mít vyšší základní plat. Podle radních se osvědčil ZDE
CHRONOLOGIE ČLÁNKŮ ŠTĚPÁNA KOTRBY O ČESKÉ TELEVIZI A JEJÍ RADĚ ZA POSLEDNÍ ROK
30. 11. 2012 Štěpán Kotrba: Manipulace v pořadu Hyde Park odhalena být může a proto být odhalena musí ZDE
18:00: DODATEK K ČLÁNKU - Výňatky ze zápisu Rady ČT
9) Stížnosti a podněty
- k návrhu odpovědi panu redaktorovi Němečkovi, zpracovanou panem místopředsedou Kratochvílem
- k podnětu pana Štěpána Kotrby – způsob vyřizování stížností Radou ČT, rozprava na toto téma bude vedena 9. 1. 2013
- vystoupení pana místopředsedy Kratochvíla
- podnět pana Mgr. Prokeše – provést aktualizaci Kodexu ČT
- k podnětu pana předsedy Rady ČT hlasováním schváleno dvouminutové vystoupení pana Kotrby (7:0:6)
Usnesení č. 307/22/12: Rada bere na vědomí informace předsedy Rady ČT o stavu řešení stížností a podnětů k dnešnímu dni (viz příloha zápisu). (12:1:0)
Menšinové stanovisko člena Rady České televize Radka Mezuláníka
- Nesouhlas s odpovědí paní Ljubě Hájkové č. j. 340/12
V odpovědi Rady ČT stěžovatelce se píše:
„Informace o tom, že zařízení v provozovně paní Ljuby Hájkové je upravený televizní přijímač, který není schopen přijímat televizní vysílání, byla České televizi předána až v únoru 2011, tj. až 2 roky po podání žaloby.
Od té doby paní Ljuba Hájková korespondovala s AK Kalcso s požadavkem na mimosoudní ukončení případu, v září 2012 obdržela návrh mimosoudního vyrovnání, se kterým zřejmě nesouhlasila, a proto se obrátila na Radu ČT.
Po prostudování a posouzení všech podkladů vydala Česká televize advokátní kanceláři Dr. Kalcsa dne 16. 11. 2012 pokyn na zpětvzetí žaloby na paní Ljubu Hájkovou.
Rada České televize je přesvědčena, že závěr vysvětlení je pro Vás přijatelný.“
To znamená, že v provozovně paní Hájkové byl nalezen při kontrole v září 2008 neevidovaný televizní přijímač, u kterého nebylo zkontrolováno na místě, zda je „technicky způsobilý přijímat televizní signál“. A na základě takto chabého právního důvodu byla udělena majitelce přirážka, přirážka byla soudně vymáhána a následně v září 2012 obdržela majitelka návrh mimosoudního vyrovnání s ČT, se kterým nesouhlasila, proto ČT vzala žalobu zpět. Kdo uhradí několikaletou právní bitvu stěžovatelky, kdo jí poskytne náhradu za ztracený čas? Opravdu stačí jedna věta předsedy Rady „Rada České televize je přesvědčena, že závěr vysvětlení je pro Vás přijatelný...“?
Dle mého názoru nikoliv. Takového „vysvětlení“ není a nemůže být přijatelné. Česká televize, respektive její zaměstnanci (včetně členů Rady) jsou povinni se řídit Kodexem ČT. Ten v Čl. 3, nazvaném „Poplatník televizního poplatku – otevřený vztah“ říká:
3.2 Česká televize poskytne každé fyzické nebo právnické osobě na požádání pravdivé informace vážící se k právům a povinnostem platit televizní poplatek.
Česká televize se zjevně dopustila vůči stěžovatelce neprávního jednání. Je spravedlivé, aby stěžovatelku za tuto újmu v přiměřeném rozsahu odškodnila.
Navrhuji proto k tomuto bodu tato zvláštní usnesení:
- Rada se omlouvá stěžovatelce za neoprávněné vymáhání přirážky k poplatku a doporučuje důrazně generálnímu řediteli, aby v rámci své kompetence rozhodl o přiznání odškodnění stěžovatelky za ušlý čas, administrativní a právní újmu ve výši neoprávněně požadované přirážky (částky 10000 Kč) jako omluvy České televize.
- Rada doporučuje generálnímu řediteli, aby stejnou částku vymáhal po pracovnících, kteří prováděli v roce 2008 kontrolu nedbale a nezjistili na místě, že se jedná o upravený televizní přijímač, který není schopen přijímat televizní vysílání, a tudíž není dle zákona technicky způsobilý k příjmu televizního vysílání a nepravdivě informovali stěžovatelku, že je povinna platit z tohoto přijímače poplatek. Neboť s tím tito pracovníci dopustili porušení bodu 3.2 Kodexu, které je zároveň porušením zákoníku práce.
- Rada doporučuje generálnímu řediteli, aby provedl školení pracovníků oddělení pro vymáhání televizních poplatků, aby se podobný incident už nemohl opakovat.
- Nesouhlas s odpovědí panu Bohuslavu Sobotkovi – předsedovi České strany sociálně demokratické č. j. 359/12
Odpověď Rady ČT je věcně nesprávná. Není pravda, že Radě je známo jen to, co je uvedeno v dopisu. Radě i veřejnosti je známo daleko víc. Mimo jiné je jí známa (nebo by měla být známa) analýza Josefa Šlerky, která potvrzuje původně zjištění Michala Škopa a jeho kolegů.
Stížnosti plátců televizních poplatků je nutné především analyzovat, poté řešit a vyvozovat z nich důsledky, navrhovat opatření, vydávat doporučení. Rada měla ČT nejdříve požádat o vyjádření a požadované podklady.
Je správné, že generální ředitel podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Ten se pravděpodobně v souladu se závěry předběžného výzkumu Josefa Šlerky, zveřejněného Českou televizí, dopustil 4. října porušení § 257a trestního zákona, konkrétně poškození a zneužití záznamu na nosiči informací v úmyslu zvýhodnit podvodným způsobem hosta vysílání ČT. Telefonní operátoři, jejichž prostřednictvím k podvodnému hlasování nejspíše došlo, jsou povinni policii vydat dle zákona o elektronických komunikacích archivované údaje a policie je schopna ztotožnit operátorem dynamicky přidělené IP adresy s majiteli telefonních účtů.
Oproti tomu se pan Michal Škop nedopustil žádného trestného činu, neboť nebyl naplněn jeden ze znaků: úmysl. Pan Škop pouze názorně demonstroval možnosti, jakými lze napadnout a ovlivnit hlasování, postup zveřejnil a vyvolal tak celospolečenskou debatu. Škopovi je třeba jménem veřejnosti poděkovat, což měla mimo jiné udělat Rada a neudělala.
Rada měla doporučit generálnímu řediteli, aby stejným způsobem prověřil všechna ostatní hlasování v pořadech Hydepark. Což také neučinila a tak nejspíše i trestní oznámení generálního ředitele se týká pouze jednoho pořadu..?
Rada ovšem měla zejména doporučit generálnímu řediteli, aby se Česká televize napříště zdržela jakéhokoliv hlasování diváků o „popularitě“ nebo „souhlasu“ s názory hostů jakéhokoliv pořadu či na stránkách ČT, neboť nevypovídají o reprezentativních názorech veřejnosti, vedou k bulvarizaci pořadů a jsou techniky oklamatelné různými podvodnými a hackerskými praktikami.
Rada měla doporučit generálnímu řediteli, aby například jedno vydání pořadu Hydepark bylo věnováno právě těmto útokům a vysvětlením odborníků, v čem jsou „hlasování“ a „ankety“ v médiích či elektronické petice zneužitelné, zavádějící a proč nejsou vyjádřením reprezentativního názoru veřejnosti a tudíž nejsou ani přípustné dle Kodexu ČT. Tím nejlépe ČT naplní oprávněný požadavek předsedy Rady „znemožnit, aby byla veřejnost svévolně uváděna v omyl“ a poskytne v tomto případě adekvátní veřejnou službu. Veřejnost má právo na objektivní informace.
Jsem přesvědčen o tom, že požadavek pana Bohuslava Sobotky na zveřejnění všech IP adres internetových útoků na pořad Hydepark a nezávislé prozkoumání je oprávněný. Pan Sobotka má pravdu v tom, že pokud by se tyto informace potvrdily, šlo by o zcela nepřípustné a vážné politické ovlivňování veřejnoprávního média s cílem zneužít ho k nelegální politické propagandě.
Pan Sobotka má pravdu, že nezávislost a objektivita České televize jako média veřejné služby byla touto kauzou vážně narušena a jediný způsob, jak dosáhnout nápravy, je maximální míra transparentnosti při vyšetření této věci a co nejúplnější informování veřejnosti. A kontrola činnosti veřejností je jediný důvod existence této Rady.
- Nesouhlas s odpovědí panu Michalu Novému
Opět věcně nesprávná odpověď. Pan Michal Nový zaslal Radě ČT stížnost na generálního ředitele pro porušení § 16a zákona č. 106/1999 Sb. – neposkytnutí informací ve lhůtě bez vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
K tomuto porušení zákona prokazatelně došlo, když ČT reagovala teprve tehdy, když na Radu ČT dorazila stížnost pana Nového.
Dle mého názoru Česká televize je povinna jednat jako povinná osoba dle § 2 odst. 1. zákona 106/1999 Sb. a to ve lhůtě, kterou jí zákon ukládá.
Rada měla na základě stížnosti pana Nového vydat generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi upozornění na porušení zákona, ke kterému došlo ze strany ČT nedodržením zákonné lhůty pro odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb.
Rada ČT měla doporučit GŘ Petru Dvořákovi, aby věnoval náležitou pozornost všem dalším žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Rada měla vyjádřit přesvědčení, že Česká televize je povinna informace požadované panem Michalem Novým v plném rozsahu poskytnout a doporučit generálnímu řediteli požadované informace poskytnout zveřejněním dle §4 odst. 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup.
V těchto intencích pak měla být formulována odpověď panu Novému.
- Nesouhlas s návrhem „standardní” reakce na žádosti o informace podle zák. 106/1999 Sb.
V materiálech Rady ČT k dalším žádostem o informace týkající se honorářů je návrh pana předsedy na jednotné obecné stanovisko:
„Honoráře a jiné odměny spolupracovníků České televize jsou vázány na klausuli, která v písemně uzavřené smlouvě ukládá oběma smluvním stranám mlčenlivost, pokud jde o některé údaje obsažené ve smlouvě, například o údaje o výši honoráře nebo odměny, a to pod výslovně uvedenou sankcí. Rada České televize proto nepovažuje za možné nabádat kteroukoli ze smluvních stran, aby smlouvu porušily. Úpravu této situace může přinést jedině zákon, případně výrok nezávislého soudu.“
Vyslovuji zásadní nesouhlas s touto formulací.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v § 8b (Příjemci veřejných prostředků) odst. 3 jasně definuje rozsah základních osobních údajů o osobě, které povinný subjekt poskytl veřejné prostředky: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.
Pokud Česká televize uzavírala s příjemci veřejných prostředků smlouvy v rozporu s tímto zákonem, pak jsou tyto smlouvy v tomto ustanovení právně nulitní a neplatné. Smlouva nestojí nad zákonem.
10) Různé
- personální změna na Sekretariátu Rady ČT – ke dni 31. 12. 2012 končí pracovní poměr dosavadní tajemnice Mgr. Michaela Pantoflíčková a od 1. 1. 2013 přebírá tuto funkci paní Mgr. Hana Zavadilová
- návrh usnesení pana Mgr. Prokeše k výši měsíční mzdy generálního ředitele ČT
- vystoupení pana Ing. Jankovce – předání podkladů Radě ČRo k problematice hodnocení plnění úkolů veřejné služby
- k návrhu odpovědi RRTV k její žádosti o součinnost – pan doktor Mezuláník vznesl připomínku k připravenému návrhu odpovědi
Usnesení č. 308/22/12: Rada vzhledem ke změně sazeb daně z příjmu fyzických osob schvaluje úpravu měsíční mzdy GŘ na částku 230 tis. Kč s účinností od 1. 1. 2013. (12:0:1)
Návrh byl přijat
Návrh usnesení pana dr. Mezuláníka:
Rada se obrací na GŘ se žádostí, aby vyhověl požadavku RRTV. (6:0:4)
Návrh nebyl přijat.
Usnesení č. 309/22/12: Rada schvaluje návrh odpovědi na dopis RRTV připravený paní místopředsedkyní Eklovou. (8:0:4)
Menšinové stanovisko člena Rady České televize Radka Mezuláníka
Nesouhlas s odpovědí na dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání požádala svým dopisem Radu České televize o součinnost a zprostředkování poskytnutí informací o tom, jakým způsobem ČT v roce 2012 naplňuje ve svém vysílání požadavky § 31 odst. 4 zákona 231/2001 Sb., který ukládá povinnost provozovatele ze zákona sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.
Tyto informace totiž Česká televize zcela nepochopitelně odmítla RRTV poskytnout s nesmyslným odvoláním na dohodu Rady ČT a RRTV.
Rada měla vydat upozornění generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi na povinnosti provozovatele vysílání ze zákona vůči správnímu orgánu a vyzvat jej, aby požadované informace neprodleně a v požadovaném termínu RRTV poskytl.
Následně v tomto smyslu informovat RRTV.
Podobně jako RRTV kontroluje dodržování licenčních podmínek u soukromých provozovatelů vysílání, stejně tak má povinnost kontrolovat dodržování zákona u vysílatelů ze zákona, tedy i České televize.
RRTV nežádala žádné metodiky a koncepce, stejně jako nežádala kompletní zprávu za rok 2012, ale pouze sdělení, jakým způsobem Česká televize v roce 2012 naplňuje ve svém vysílání požadavky § 31 odst. 4 zákona č. 231/2011 Sb..
Nic více a nic méně.
Zápis z 22. jednání Rady ČT 12. 12. 2012 ZDE
Obsah vydání | Čtvrtek 13.12. 2012
-
13.12. 2012 / Šéf firmy Google: "Jsem hrdý na to, že se v Británii vyhýbáme placení daní. To se jmenuje kapitalismus"13.12. 2012 / Štěpán KotrbaMístopředseda Rady ČT si hodlá vyřizovat účty se stěžovatelem, aniž se Rada vypořádala se stížností13.12. 2012 / Proč pořád existuje v ČR ta posledlost zakazovat názory?13.12. 2012 / Ministerstvo vnitra: Vzorec pro odečítání podpisů prezidentským kandidátům je od Hewlett Packard13.12. 2012 / Michael KrohPoslední personální změny ve vládě: to nám chce Petr Nečas dokázat, že na pravici už není kde brát?13.12. 2012 / Ivo Vašíček - Aleš Šatánek12.12. 2012 / New York Times: Etické problémy Američanů v Kosovu11.12. 2012 / Diskuse s prezidentskými kandidáty12.12. 2012 / Manningův právník požaduje jeho osvobození12.12. 2012 / Proč nezveřejňuje Scio kompletní předchozí zkoušky?13.12. 2012 / SCIO -- Poznámka k diskuzi o testech11.12. 2012 / Graf: Prognóza vývoje poměru sil v mezinárodní aréně4.10. 2012 / Hospodaření OSBL za září 2012