Stěžujete si na systém, obviňujete ale soukromou firmu

12. 12. 2012 / Bohumil Kartous

Nejspravedlivější přijímací řízení je takové, v němž jsou všichni přijati bez přijímací zkoušky a případné předpoklady či indispozice ke studiu se rozpoznají až během studia samotného. To je nepochybně pravda. Pan Hájek si všímá přijímacího řízení jako bariéry k dalšímu vzdělání, což je nepochybně správný postřeh, ale opomíjí kauzalitu, v níž příčina je ve vzdělávacím systému a důsledek v tom, jak jsou přijímací zkoušky v rámci přijímacího řízení na střední a vysoké školy řešeny. To, že tento vzdělávací systém vytváří bariéry ve vzdělávání, není vina společnosti Scio. Vzdělávací systém je selektivní zcela bez ohledu na její přítomnost. Firma Scio je pouhá servisní organizace, která nabízí řešení, jehož přidanou hodnotu jsem už v předchozím textu objasňoval.

Trh s přípravou na přijímací zkoušky tu existoval a existovat bude do té doby, dokud budou existovat přijímací zkoušky. I pokud by společnost Scio nenabízela vlastní přípravné materiály, budou je nabízet jiné firmy (jak to ostatně mnohé i teď dělají). Tím, že společnost Scio nebude nabízet přípravu, v žádném případě neovlivní selektivitu systému a jeho náchylnost k vytváření sociálních rozdílů. Pokud pan hájek pléduje za rovnější přístup ke vzdělávání, měl by tuto příčinnost vnímat a měl by v takovém případě žádat stát, aby buď zrušil přijímací zkoušky, nebo odstraňoval možné materiální překážky, které brání sociálně slabým v přístupu ke vzdělávání. Firma Scio (považte, soukromá firma:) už několikrát a na různých úrovních přesvědčovala kompetentní, aby se věnovali vyhledávání talentovaných dětí ze sociálně slabých vrstev společnosti a umožňovala jim přístup ke vzdělání. Dosavadní zkušenost, kterou jsme udělali, je, že o to není zájem. Budu panu Hájkovi vděčný, pokud nám pomůže kompetentní přesvědčit, nástroje k tomu máme.

Krátce ke konkrétním námitkám pana Hájka. Tím, že jsem uvedl, že lidé, kteří připravují ostré test, a lidé, kteří připravují uchazeče na prezenčních kurzech, nejsou titíž, jsem chtěl upozornit na fakt, že firma Scio důsledně odděluje přístup ke znalosti konkrétních úloh, což by zvýhodnilo takto připravované uchazeče v přijímací zkoušce. Tedy slovy pana Hájka, společnost Scio nabízí přípravu lidmi, "od někoho, kdo ten test sám nezná a nevytváří".

K požadovaným statistikám. Firma Scio v loňském roce spolupracovala s 227 středními školami v celé ČR, a jejími testy tak prošlo 24 429 uchazečů o studium na střední škole nebo víceletém gymnáziu. Kolik jich prošlo přípravnými kurzy celkem, to Scio nemůže vědět, většina přípravy probíhá jinak než prostřednictvím jejích vlastních produktů (jiné firmy, školy samy, učitelé, studenti jako doučovatelé).

Nevím, jak by chtěl pan Hájek hodnotit "neférovou zkoušek" jen na základě toho, kolik dětí prošlo přípravou od Scia. A co ty, které prošly ještě dražší přípravou, kterou Scio nenabízelo? A co ti, kteří se hlásili na střední školy, které se Sciem nespolupracují? Tam to snad neplatí? Navíc tehdy, když o přijímacích zkouškách nevíte, zda vůbec naplňují alespoň základní standardy objektivity a kde často právě ten, kdo připravuje samotný test, připravuje i uchazeče? Pane Hájku, zejména s tímto byste měl něco udělat...

Nicméně, Scio prodalo dohromady 437 kurzů, přičemž jsou v tom započítány skutečně veškeré kurzy pro uchazeče na střední školy a víceletá gymnázia, bez ohledu na věkovou kohortu a předmětové zaměření. Od každého jednotlivého kurzu se tedy prodává maximálně v desítkách či v jednotkách. Jaké procento přijatých, kteří kurzy prošli, nedokážeme říct. Scio je skutečně jen servisní organizace, o přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé středních škol. Mohu však doplnit ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání, že průměrná procentuální úspěšnost všech uchazečů, bez ohledu na to, jak se připravovali, je u gymnázií téměř 70 %.

Situace je totiž taková, že přijímací zkoušky se stávají stále méně reálnou bariérou prostupnosti vzdělávacím systémem, neboť slábnoucí populační ročníky významně snižují převis zájmu. Pravda, u víceletých gymnázií je úspěšnost "jen" 58 %. Tím, že vzdělávací systém vytváří dvoukolejné základní vzdělávání, však způsobuje zvýšenou poptávku po "elitnějším" vzdělávání. To ale opravdu není vina společnosti Scio.

Když jsem zdůrazňoval, že Scio pouze dodává test a rozhoduje ředitel, pak se nejedná o snahu snížit rozhodovací váhu testu samotného, jak pan hájek podsouvá. Jde o to, že test Scio nemusí být jediným kritériem. Dále jde o to, že skutečná odpovědnost za stanovení kritérií, za jakých probíhají přijímací zkoušky, je na řediteli školy (u fakult je to děkan, kdo je odpovědný) a ten tedy musí velmi bedlivě ohlídat, aby testy byly v souladu s tím, co je zákonem požadováno. Mimochodem z toho také vyplývá, že Scio nemůže své testy nijak vnucovat, ale pouze nabízet jako řešení.

Když se pan Hájek ptá, "co z toho ty školy vlastně mají", pak bych mu rád důrazně sdělil, že pouze profesionální testy s rodokmenem, přesným vyhodnocením a zárukou. Zeptejte se kteréhokoliv ředitele nebo děkana, všechny smlouvy jsou uzavírány pouze na jeden rok, nevzniká tedy žádný dlouhodobý závazek škol na žádném stupni.

Pan Hájek nepřímo ignoruje fakt, že tvorba nástrojů na měření výsledků vzdělávání je specifický obor se specifickou metodologií.

Jsou v ČR lidé, kteří si to uvědomují a pochopili, že profesionálně připravený test není totéž co osobní výplod toho nejnadanějšího učitele na světě. Učitelé nejsou hloupí, řada z nich je skutečnými odborníky na svou profesi, ale nejsou odborníky na educational measurement. Znovu doporučuji, podívejte se na metodiku vytváření testů, dostupné česky zde.

Nenaznačoval jsem, že zkoušky na americké univerzity jsou komerční projekty, tvrdím pouze, že tytéž organizace připravují ostré testy i přípravu. Status nehraje roli, nebo snad ano? Státní či neprofitní projekt musí být nutně lepší? Jak je tedy možné, že stát naprosto zpackal státní maturitu?

Pan Hájek ale bude pravděpodobně spokojený, je to přece veřejné, a co je veřejné, je nutně lepší než soukromé. To ovšem nemá racionální zdůvodnění, to je ideologické paradigma...

Na závěr ještě k obavě pana Hájka, že společnost Scio vytváří "alternativní vzdělávací systém". To je skutečně nedorozumění. Společnost Scio si pouze všímá toho, že vzdělávací systém v mnoha ohledech selhává a chce nabízet rodičům možnost vzdělávat své děti smysluplněji.

To není žádná konkurence škole, na to skutečně nemá Scio, spíše malá firma s několika desítkami pracovníků, potenciál. A teď přitom nejde vůbec o přijímací zkoušky, jde o vzdělávání jako takové. Např. jak naučit děti učit se, jak si hrát a vzdělávat se přitom.

Nerozumím, z čeho má pan Hájek obavu. Abych byl konkrétní, minulý týden spustila společnost Scio portál JakouHru.cz. Nabízí rodičům recenze videoher, jejich rizik a přínosů, umožňuje diskusi rodičů a sdílení jejich vlastních zkušeností s videohrami. Je přístupný zcela zdarma, nezávislý na herním průmyslu. Scio ho vytvořilo pro bono, z vlastních nákladů.

Pokud pan Hájek soudí, že děti by do 5. třídy neměly mít přístup k internetu, pravděpodobně ho to neosloví, ale většinu rodičů spíše ano.

Scio zároveň netvrdí, že učitele je možné nahradit, nechápu, jak na to pan Hájek přišel. Dobrého učitele nahradit nelze, na druhou stranu, není snadné ho najít. I proto by rodiče měli uvažovat o vzdělávání i jinak než jen v souvislosti se školou. Nevím, co na tom může být škodlivé.

Autor je tiskovým mluvčím firmy SCIO, která testy organizuje

Vytisknout