Kohouta do kouta

13. 12. 2012 / Petr Štengl

< Takto výtvarně pojali Kohoutovu poštovní schránku jeho plzeňští spoluobčané. Takto výtvarně pojali samorostlí umělci výlohy svých spoluobčanů během druhé světové války.

Plzeň osvobodili Američané. Rozhodly o tom mocnosti. Ne ty vyšší, ale ty světové. Za socialismu se o tom nesmělo hovořit. Dnes plzeňští na počest osvobození pořádají rok co rok vojenskou maškarádu. Praha byla osvobozena Rudou armádou. Rudá armáda nás okupovala 23 let. Okupovala i Plzeň. Američanům to bylo fuk. Po Rudé armádě dnes už neštěkne ani pes.

Do Plzně se vrátil Milan Kohout. Vrátil se z Ameriky. Američan z Vysočan. Milan Kohout je věčný rebelant. Říká, co si myslí. Milan Kohout je umělec. Plzeň, ani její nejbližší světové okolí, mu neleží u nohou. To, co Milan Kohout říká a dělá, mnoho lidí štve. Pro pravdu se lidé zlobí. Milan Kohout se také zlobí pro pravdu. Je omylný a dělá chyby, jako každý.

Za druhé světové války dělalo mnoho lidí mnoho chyb. Já v tom nejel, poněvadž jsem ještě nebyl na světě. Během druhé světové války se objevily první graffiti. Měly tvar šesticípé hvězdy namalované jedním tahem. Jsme národ umělců. Máme to v krvi.

Vytisknout