KAUZA NĚMEČEK II. aneb jak vysoký plat má Cimirot

Rada České televize přes rozsudek soudu stále neví, na jaké informace má veřejnost právo

26. 11. 2012 / Štěpán Kotrba

Platy manažerů ČT se staly klíčovým bodem agendy Rady České televize. Členové Rady projednávají už více než měsíc stížnost redaktora Lidových novin Tomáše Němečka na generálního ředitele ČT, který redaktorovi odmítl poskytnout jmenovité informace o platech několika nejvyšších manažerů této instituce veřejné služby. Britské listy se už kauzou jednou podrobně zabývaly a zveřejnily i všechny příslušné dokumenty. Jednání o stížnosti na odmítnutí zveřejnění platů ale nekončí. Rada dostala několik dalších žádostí a dá se předpokládat, že bude nakonec donucena zaujmout stanovisko. Bez násilí to ale nejspíš nepůjde...

Středeční zasedání Rady by bylo hořce směšnou kunderovskou komedií, kdyby nebylo zároveň opětnou tragickou přehlídkou nekompetentnosti většiny členů Rady. Rada ani jednotliví radní si nebyli schopni opatřit právní názor od nezávislého a autoritativního zdroje a nechápali či nebyli schopni formulovat veřejný zájem v této otázce. Mnozí radní se bez úsudku spolehli na stanovisko tlumočené jim generálním ředitelem Dvořákem a jeho právničkou Markétou Havlovou - vytvořené ovšem na obranu manažerů České televize. Rada nakonec bude Němečka informovat pouze o tom, že se na žádném z navržených usnesení neshodla.

Jinými slovy - radní se neumí rozhodnout ve prospěch občanů v souladu s právem, Rada neumí svá rozhodnutí řádně odůvodnit a vymlouvá se, že zákon je napsán špatně. To je tristní stav. Odvolání vůči rozhodnutí (nebo nečinnosti) Rady je pouze u Parlamentu. Diskuze s poslanci ovšem též postrádá exaktnost a racionalitu podání k soudu. Radní tvrdí, že nenahrazují svými názory soud, ačkoliv mají dbát o dodržování zákonů a jsou kontrolním orgánem. Poslanci volebního výboru, který se stará o média, tvrdí, že nenahrazují svými rozhodnutími soud, ačkoliv mají dle zákona kontrolovat činnost Rady a soulad jejího postupu se zákonem, neboť Rada je jim ze své činnosti odpovědná. Začarovaný kruh.

Na jedné straně stojí dlouhodobě Eklová a Prokeš, servilně se podbízející Dvořákovi prakticky ve všem. K nim se tentokrát přidal radní Michal Pavlata, který navrhl usnesení, že odpověď Petra Dvořáka stěžovateli Němečkovi je přijatelná a výstižná.

Místopředseda Rady, bývalý televizní produkční Jiří Kratochvíl nejdříve teatrálně navrhl, aby televize zveřejňovala platy a honoráře všech (i když samozřejmě věděl nebo měl vědět, že takováto maxima je právně nepřípustná a neodpovídá zásadě přiměřenosti), aby pak plédoval za utajení všeho. Pro jistotu. Jeho "argument Bohdalka" zjevně zabral...

Předseda Rady Milan Uhde zcela nekompromisně už podruhé hájil proti většině Rady princip legality - velmi expresivně zastával názor, že odporovat již pravomocnému stanovisku soudu v analogickém případu je nepřijatelné a doporučoval generálnímu řediteli, aby vyhověl v odpovědi Tomáši Němečkovi v plném rozsahu.

07. 11. 2012 Štěpán Kotrba: Uhdeho bobřík odvahy ZDE

Radní Radek Mezulánik trval na svém původním návrhu usnesení, v němž též doporučil, aby ČT respektovala pravomocný rozsudek Městského soudu a doporučil i samostatné pravidelné zveřejňování hrubých mezd včetně odměn, bonusů zaměstnanců na 1. a 2. stupni řízení. Ředitelovo počínání označil za porušení obecně závazného právního předpisu a vyzval Radu, aby vydala řediteli písemné upozornění na porušení zákona dle ustanovení zákona o ČT.

Kompromisem se snažil situaci vyřešit radní Michal Jankovec, který navrhl, aby rada konstatovala, že jí nepřísluší vykládat právo a nemůže tudíž zaujmout žádné stanovisko ke stížnosti. Jankovec chtěl dokonce sdělit stěžovateli, že ho Rada žádá o součinnost s podáním k soudu.

Po místy pitoreskní diskuzi, kdy si radní dali i přestávku, neprošlo ani jedno usnesení.

Audiozáznam jednání Rady ČT 21. 11. 2012 o stížnosti redaktora Tomáše Němečka 12

Radní Jan Prokeš vyjádřil vzápětí po hlasování obavu, co bude Rada dělat dál, protože se na ni valí další žádosti o poskytnutí informací o platech a honorářích jak manažerů, tak například moderátorů. Včetně Václava Moravce...

Audiozáznam repliky Jan Prokeše na Radě ČT 21. 11. 2012 po hlasování o stížnosti redaktora Tomáše Němečka 3

Jan Bohdal, Česká média: Rada ČT tápe v rozhodnutí, jaké informace by měl Petr Dvořák poskytnout novináři. Spoléhá na možné další rozhodnutí soudu ZDE

kompletní záznam jednání Rady ČT 21. 11. 2012 na webu ČT ZDE

Rada má notoricky problémy nejen s právními otázkami a formulací zákona o ČT, ale i s chápáním svých povinností, termíny plnění svých úkolů a jejich kvalitou. § 7 odst 4 zákona o ČT Radě ukládá zveřejnit zápis z jednání a veškeré schválené dokuemnty dle § 8, který jí určuje její působnost:

(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, s výjimkou těch částí uvedených písemností, které obsahují skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

Rada jednala ve středu, třetí den ode dne jednání Rady je sobota. V sobotu zápis z jednání zveřejněn nebyl, v neděli také ne. I v pondělí časně ráno byl posledním zveřejněným zápisem ten ze 7. 11. 2012... Se zákonem si Rada opět vytřela prdele.

Pohrdání zákonem o ČT a neplnění výslovně uložených povinností není pouze nedbalost, neboť autor tohoto článku členy Rady několikrát upozorňoval na tato pochybení. Je to rutinní postup, kterým se chce Rada vyhnout kontrole své činnosti jak zákonodárci, tak veřejností, kterou má zastupovat?

Principy otevřenosti vůči veřejnosti jsou povinností, uloženou všem veřejným orgánům a institucím veřejné služby zvlášť. Vyplývají z norem veřejné politiky Rady Evropy, které je Česká republika členem. Mimo jiné jsou na těchto mezinárodních dokumentech založeny i formulace zákona o ČT a Kodexu ČT, stejně jako formulace zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím . Česká republika závazně přislíbila, že tato pravidla a tyto principy bude dodržovat a implementovat je do své legislativy.

Zůstává prozatím otevřenou otázkou, zda se budou muset obracet občané přímo na příslušné orgány Parlamentu či dokonce parlamentního shromáždění Rady Evropy, aby donutilo Českou televizi či Českou republiku a její představitele k vynucování povinností, které v každé jiné civilizované zemi jsou integrální součástí společenské smlouvy mezi občanem a JEHO státem.

Slušný stát se svých občanů ptá na jejich názory. Slušný stát svým občanům naslouchá. Ve slušném státě se v případě nejasností v organizaci veřejné služby ke sporným otázkám pořádají veřejné konzultace, v nichž veřejnost, která veřejnou službu platí, se vyjadřuje k jejímu obsahu a kvalitě jejího plnění. V Česku je nutno bušit dlouho a hlasitě na vrata moci, psát žádosti a stížnosti či dokonce demonstrovat.

20.11. 2012 byla Radě zaslána žádost divačky Anny K. (*1939) tohoto znění:

Věc: Žádost o poskytnutí informace

Vážení,

V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádám o sdělení roční výše mzdy a odměn, které byly vypláceny na základě pracovních smluv či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené mezi:

  • Iljou Rackem, ředitelem TS Ostrava a Českou televizí v roce 2011,
  • Václavem Moravcem, moderátorem ČT a Českou televizí v roce 2011,

A roční výši odměn vyplacených:

  • MgA. Jiřímu Strachovi, herci a režiséru na základě smluv uzavřených v režimu občanského či obchodního zákoníku mezi MgA. Jiřím Strachem a Českou televizí v roce 2011
  • Zdeňku Zelenkovi, scénáristovi, dramatikovi a režiséru na základě smluv uzavřených v režimu občanského či obchodního zákoníku mezi Zdeňkem Zelenkou a Českou televizí v roce 2011
  • Břetislavu Rychlíkovi, herci a režiséru na základě smluv uzavřených v režimu občanského či obchodního zákoníku mezi Břetislavem Rychlíkem a Českou televizí v roce 2011

S pozdravem

Anna KXXXXXX
XXXXXXXXXXXXX

Uvidíme, jak si Rada na svém dalším zasedání s touto stížností poradí... Bez erudovaného právníka, znalého českého i evropského práva a judikátů NS, NSS, ÚS a ESD asi těžko. Je zde zkombinován režim smluv dle obchodního práva (a žádány informace o výši těchto výplat vůči fyzické osobě, ovšem s opominutím žádosti o výplaty dle smluv, které byly uzavřeny mezi ČT a právnickou osobou, netotožnou s osobou fyzickou, jejíž je ovšem fyzická osoba vlastníkem, spoluvlastníkem či jednatelem). Pak jsou zde odměny vyplacené "v režimu" občanského práva (skrytě ovšem i odměny za vytvoření či užití díla "v režimu" autorského zákona, jako součásti "režimu" občanského práva) . Dále je ze požadavek na mzdu a odměny (dle pracovního práva), ovšem bez specifikace, zda jde o mzdu hrubou či "čistou" a bez dalších náležitostí, které může zaměstnavatel zaměstnanci hradit. A naposled je zde požadavek na sdělení odměn dle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nikoliv ovšem dle smluv o dílo...

Všechny tyto režimy musí být od sebe odděleny a odpovídáno musí být dle příslušných ustanovení zákona a judikátů pro ten který režim. Vzhledem k tomu, že žádost Anny K. je adresována České televizi jako organizaci a nikoliv Radě České televize, nedomnívám se, že Rada je v této fázi podání aktivně legitimována odpovědět. Musí tazatelce sdělit, že věc je v tuto chvíli v kompetenci instituce samé. Domnívám se ale, že by měla Rada využít čas, který jí zbývá do chvíle, než bude rozhodovat o (pravděpodobném) odvolání vůči rozhodnutí generálního ředitele ve věci a připravit generálnímu řediteli svůj "vzorový" právní názor na tyto otázky. To si vyžádá čas a řadu právních konzultací. Pokud bych směl (jakože nesmím) Radě radit, vyžádal bych si stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů, znaleckého ústavu - Ústavu státu a práva Akademie věd, požádal bych o stanovisko i gesční volební výbor Parlamentu ČR a jeho prostřednictvím i Parlamentní institut. Zároveň bych požádal o názor instituce občanské společnosti, které se těmto otázkám věnují: občanské sdružení Iuridicum Remedium, Otevřete.cz a další, jakož i občany. Protože oni jsou ti, z nichž pochází (dle ústavy) moc - nejen moc parlamentu, ale i Rady. K tématu bych (být Radou) nakonec uspořádal celodenní veřejné slyšení všech zainteresovaných subjektů před Radou a snažil bych se naslouchat všem argumentům a posuzovat jejich váhu vzhledem k veřejnému zájmu jako základnímu důvodu existence ČT jako média veřejné služby. Teprve pak je možné vyjádřit se autoritativně jménem zastupované veřejnosti. A to je úkol, který Radě určuje zákon.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 26.11. 2012