Proč se IDnes nezabývá dnešním porušováním zákonnosti?

12. 12. 2012 / Radek Mikula

Vážený pane redaktore,

dovolte mi pár připomínek k článku o prokurátorovi Vašovi. Jádrem jeho sdělení je kritika práce justice, která nebyla schopna dotyčného pravomocně odsoudit.

Oceňuji, že jmenujete soudce, kteří zrušili odsuzující rozsudek - Rudolfa Tomašoviče, Lubomíra Klimáčka a Vladimíra Vočku z pražského vrchního soudu (asi jste však měl připomenout, že jeden z nich mohl být proti zproštění) -, a také soudce Nejvyššího soudu Sováka, který zrušení odsuzujícího rozsudku potvrdil.

Nerozumím ale tomu, proč jste se vůbec nezabývat podstatou sporu soudních instancí, tedy otázku, zda souzený skutek byl, či nebyl promlčen- Domníváte se, že nebyl? Nebo je to podle Vás jedno? Z rozhovoru s Vašovým obhájcem vím, že za své jednání už jednou odsouzen byl, takže nebylo možné ho za totéž trestat podruhé i kdyby jeho činy promlčeny nebyly.

Nechci být jízlivý, ale tyto otázky mi připadají ve Vašově případu podstatnější než jeho "krvavé ruce" a "zlé oči", kterým jste naopak pozornost věnoval.

Jistě se nedomníváte, že své mravní pohoršení můžete stavět nad právní základ celého procesu. Navrhuji Vám proto, abyste se postupu soudů zkusil věnovat ještě jednou.

Pokud byste přitom mluvil se soudcem Vlasákem, který vynesl zmíněný rozsudek, kterým byl Vaš odsouzen, můžete se ho zeptat na kauzu Tomáše Čermáka, který brutálně napadl K. Jacquesovou, a který byl soudcem Vlasákem naopak obžaloby zproštěn, ačkoli trestu žádné promlčení nebránilo. V důsledku tohoto rozsudku byl později odsouzen Petr Slunéčko, který napadené přišel na pomoc. Za tento rozsudek nese senát soudce Vlasáka nepřímou zodpovědnost.

Doufám, že se shodneme na tom, že protiprávní jednání současných represivních složek je aktuálnější než to ze čtyřicátých let.

S pozdravem

Radek Mikula

P.S.: Tento vzkaz prosím považujte za otevřený.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.12. 2012