Pohádky na dobrou noc pro Nečase od Bibiho

11. 12. 2012 / Jiří Kalát

Nečas pouze kývá, když Netanjahu práší

Středeční návštěva Prahy Benjamina Netanjahua se nesla ve velice přátelském duchu. Český premiér Petr Nečas přijal svého kolegu s úsměvem a náklonností hodnou poddaného ke svému králi. Na společném setkání mu Netanjahu poděkoval za odvahu České republiky "jít proti proudu" (i když tedy ne zcela). Nečas se pouze usmíval, i když později se nechal slyšet, že "mimo hlavní pódium" to Netanjahuovi také vytmavil a nezapomněl mu připomenou okupaci západního břehu Jordánu a blokádu Gazy. Moc si to nedokáži představit, ale budiž.

"Ve vztahu s Palestinci mu (pozn. Netanjahuovi) jde prý o "skutečný a trvalý mír". Palestinský stát podle jeho slov nemůže vzniknout deklaracemi v OSN (pozn.: tak vznikl Izrael v roce 1948), ale pouze na základě vyjednávání," píše se na serveru Lidovky.cz. "Hlasovali jsme proti návrhu, aby se Palestina stala nečlenským pozorovatelským státem OSN. Domníváme se, že tento jednostranný krok mírový proces na Blízkém východě nepodpoří, ale že se stane komplikací," prohlásil izraelský premiér dále v tom samém textu.

Pražské setkání následovalo po prohlášení vlády židovského státu o schválení výstavby dalších 3000 bytových jednotek na okupovaných územích, "krádeži" palestinských daní a po rozsáhlé kritice, kterou to zvedlo mezi státy světového společenství.

Přemýšlím, jestli o tom Petr Nečas ví. Zřejmě ne, jelikož si jinak nedokáži vysvětlit jeho poklonkování a "nehynoucí podporu" Bibimu ve chvíli, kdy otevřeně lže a vypráví pohádky o své podpoře mírových rozhovorů, které jsou již několik dlouhých měsíců mrtvé a k jejich resuscitaci zřejmě brzy nedojde. 3000 nových obydlí je snad jasným důkazem o tom, jak to Netanjahu s mírovým procesem myslí.

"Evropská unie nepředpokládá uvalení sankcí na Izrael za jeho již druhé prohlášení ve čtyřech dnech o rozšíření osad," řekl pro Times of Israel britský ministr zahraničí William Hague. Rád bych věděl z jakého důvodu stále váhá EU, a nebo i její jednotlivé státy, s uvalením sankcí proti židovskému státu?

Myslím, že jeden z důvod je již ten přídomek "židovský", politici se bojí z obvinění z antisemitismu, nesnášenlivosti a příprav dalšího Holocaustu.

Raději tedy mlčí, však nikoliv tak představitelé izraelské vlády. Mluvčí premiéra Benjamina Netanjahua Mark Regev bránil úterní rozhodnutí Jeruzaléma pro Times of Israel těmito slovy: "Z naší perspektivy je odpověď Izraele velice přiměřená k sérii palestinských provokací." První otázkou by mohlo být, co jsou tyto provokace a druhou, jestli je další okupace území přijatelným trestem pro naši demokratickou a svobodnou společnost?

Jak se máme stavět k lidem, kteří přemýšlejí naprosto sobecky a bez jakéhokoliv pozastavení se nad osudem Palestinců? Mluví o nich, jako by to nebyli lidé, jako by je bylo možno vyhnat jako zvířata. "Izrael musí stavět domy v Jeruzalémě a jeho nejbližším okolí neúnavně a odhodlaně. Malé byty, velké byty, byty se zahradou, penthousy, byty pro ultra ortodoxní Židy, byty pro sekulární Židy, ubytování pro staré Izraelce i nové přistěhovalce. Musíme stavě rychle a bez zaváhání, protože bitva o město je skutečnou válkou o věčnost Izraele," píše dr. Haim Shine pro Izrael Hayom.

Shine odkazuje na výstavbu v prostoru E1, tedy v nynější době asi nejdiskutovanější projekt. Proč je zrovna toto místo tak důležité? Je to poslední část v "obkroužení Jeruzaléma", která Izraelcům chybí k totálnímu obklíčení východní části svatého města a znemožnění jeho připojení k budoucímu státu Palestina.

Z čehož samozřejmě plynou další komplikace k  mírovým rozhovorům, pokud tedy ještě vůbec někdy dojde k jejich obnovení. K Jeruzalému bude tak připojena jedna z největších osad Ma'ale Adumin a naopak odříznut přístup z Ramalláhu, Betléma i Jericha.

Netanjahu spěchá a není se čemu divit. "Bezvýznamné hlasování", jak ho on i mnoha členů jeho vlády často nazývají, které se uskutečnilo 29. listopadu na půdě OSN, totiž zkomplikovalo jeho pozici, pozici osadníků a celého osadnického projektu.

Proto je nutné obsadit co nejvíce půdy nyní a to co nejdříve. Později právníci osadníky chráněné armádou těžko vyženou a na to použít sílu, nemá OSN bohužel prostředky ani odvahu.

Takže stavět co nejdříve, co nejrychleji a pak bude hotovo, celý Jeruzalém padne do izraelských rukou. V mnoha médiích se objevily zprávy, které podsouvají čtenářům chybnou myšlenku ohledně budování v E1, tvrdí totiž, že tato výstavba znemožní vytvoření státu Palestina.

Ona to není zase až taková pravda. Sice opravdu dojde k oddělení Ramalláhu a Betléma, ale pouze na nejkratší cestě, jinak zůstane cesta volná, možná jenom delší a komplikovanější. To jen tak na ujasněnou. Toto chybné vyjádření totiž dodává Netanjahuovi a jeho spolupracovníkům munici, se kterou pak mohou obviňovat média ze lží a stranění Palestincům.

K podpoře Izrael se již tradičně přidaly i Spojené státy, přestože pro Baraka Obamu se stává podpora Netanjahua a jeho kroků (tedy přímo jeho, nikoliv Izraele jako takového) čím dál více problematická a to především z morálních důvodů. "Americký Senát už připravil dva návrhy na úpravu finanční pomoci Palestincům -- jeden snižuje částku na příští rok z původně předpokládaných 440 milionů dolarů na polovinu, zatímco druhý ji zcela ruší v případě, že samospráva bude žalovat Izrael v Haagu.

Senát rovněž navrhuje snížit o polovinu americké příspěvky OSN a o 20% pomoc každé zemi, která palestinskou žádost podpořila. Takto už přišlo vloni o čtvrtinu svého rozpočtu UNESCO," píše ve svém textu Gita Zbavitelová a názorně tak ukazuje, jak si USA váží demokracie. Minimálně to, jak si váží pánové v senátu rozhodování OSN.

Někteří namítají, že z těch 138 zemí většinu tvoří "zaostalé země třetího světa" (z čehož podle nich očividně plyne, že jsou méněcenné, minimálně oproti USA, Izraeli a nebo Nauru, Marshallovým ostrovům, Palau atd,) a tím tak snižují tuto volbu. Já jsem si celou dobu myslel, že naše společnost uznává rovnosti, ale očividně ne vždy a všude.

Nyní na chvíli zpátky do Prahy, přesněji na Staroměstské náměstí minulé středy. Horký punč, trdelník, dokonce i několik čertů tam bylo a někde tam v rohu banda stála také lidí. Mávali palestinskými vlajkami a o něco se snažili.

Bylo to celkem směšné. Mezi tou záplavou lidí tato "demonstrace" působila jak další atrakce předvánoční Prahy. Pár, no možná tak dvacet demonstrantů, které moje společnice nazvala: "profesionálními" a podle oblečení i postoje, na tom něco pravdy možná bylo, se shlukovali u paní s megafonem.

Kolem stojících policistů bylo více než protestujících a s nevelkým nezájmem postávali kolem restaurací, kde se pokoušeli pochytat trochu tepla u tamních ohřívačů.

Mluvčí mluvila do megafonu tak tiše, že to vypadalo, jako by se bála, že ji někdo uslyší.

Když jsme se odvážili blíže, zaslechl jsem nějakou lekci z historie začínající rokem 1967 a šestidenní válkou. Co tím dáma chtěla říci nevím, neslyšel jsem, ale na lekci z historie byla celkem zima.

Pokud by chtěla alespoň částečně vysvětlit problematiku osadnictví, a to i v hodně zjednodušené podobě, potřebovala by několik klidných hodin někde v přednáškovém sále, ne pár minut na zmrzlém náměstí zaplněném předvánočními stánky.

Už jsem jen čekal, kdy se objeví Benjamin Netanjahu, aby se těmto lidem vysmál. Bohužel, více by si asi nezasloužili.

Demonstrace? Určitě ne, ta vypadá trošku jinak. Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě by si možná měla vzít příklad z někoho, kdo se v demonstracích vyzná. Třeba fotografie s Netanjahuem a vajíčkem rozpláclým na jeho obličeji, byl byla jistě zajímavější, než to co předvedli minulou středu a zcela jistě by oblétla celý svět. I demonstrovat se musí umět, jinak je to pouze k smíchu.

Nejsem ani pro-palestinský (což by možná mnozí řekli) ani pro-izraelský (což by řekl asi málokdo) a promírový?

To je složitá otázka na hodně dlouhé povídání. Volit pro palestinský stát je ošemetné, volit proti také. To vše kvůli našim závazků ke státu Izrael.

Na serveru Českých novin visela několik dní anketa: Souhlasíte s postojem ČR při hlasování v OSN k uznání Palestiny jako nečlenského státu OSN? Během ní volilo skoro 15 000 lidí (stav k nedělnímu podvečeru) a přestože se výsledek někdy lehce přikláněl na palestinskou stranu či na tu izraelskou, stále se pohybovaly kolem hranice 50 na 50.

Možná tato anketa není přímo reprezentativní, ale jistou výpovědní hodnotu jistě má. Pokud by se podle veřejného mínění Petr Nečas a jeho podřízení řídili, neměl hlasovat tak ani tak, zdržet se, jako to udělalo mnoho dalších států.

Být v tomto konfliktu slepě jednostranný problém neřeší, naopak ho prohlubuje. Tedy pane premiére, příště nejdříve trochu přemýšlejte a nebo se poptejte kolem, než ohnete hřbet a bude jednat jako loutka v rukou USA a Izraele. Možná to tak není, ale rozhodně to tak vypadá.

Jen tak krátce ze Svaté země

Proti Benjaminu Netanjahuovi jako by se poslední dny všechno spiklo. Válka v Gaze, volby za změnu statusu Palestiny a nyní ještě OSN žádá po jeho státu, aby otevřel svá jaderná zařízení pro inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Izrael prozatím oficiálně nepřiznal držení jaderných zbraní, ale v různých statistikách se uvádí, že by jich měl mít něco mezi jednou a dvěma stovkami. Stejně tak není signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Však i tu by měl podle nové rezoluce, tedy na doporučení OSN, podepsat co nejdříve a bez dalších odkladů. Očividně se tento týden Netanjahu moc nevyspal.

Více v AJ: ZDE

Jelikož poslední krátkou válku s Izraelem vyhrál Hamás (tedy podle jeho představitelů, izraelská strana se na to dívá přesně opačně) nebylo od věci postavit jakýsi memoriál těchto bojů. A tak blízko Rafahu, což je přechod Gazy s Egyptem, bylo otevřeno "muzeum" operace Oblačný sloup, které ukazuje například zbytky automobilu zavražděného Ahmeda Jabariho, izraelské nevybuchlé bomby, fotografie, a mnoho dalších materiálů, mapujících a komentujících izraelské "válečné zločiny."

Více v AJ: ZDE

"My nemám žádný problém s židy celosvětově, neoponujeme Židům pro jejich židovství," řekl pro izraelský desátý kanál Ismail Haniyeh, vedoucí postava Hamásu. " Máme pouze problém s okupací a kontrolou naší země," pokračoval. Těmi to slovy se minulý týden snažil přesvědčit představitele evropských vlád, aby Hamás i další islamistické bojovné skupiny, vyjmuli ze seznamu teroristických organizací. (Více v AJ zde: http://www.timesofisrael.com/haniyeh-to-eu-remove-hamas-from-terror-organization-list/)

Dva izraelští vojáci a pohraniční policista byli zranění při pátečním střetu mezi IDF a asi čtyřicítkou mladíků u vesnici Kafr Qaddum na západním břehu Jordánu. Na palestinské straně je asi dvacet zraněných. Takovéto střety se na okupovaných území odehrávají velice často, některé dokonce i pravidelně, jako na příklad ve vesnici Bi'lin, kde se takto demonstranté a vojáci scházejí každý pátek. Tyto protesty zmizeli z obrazovek televizí i stránek novin již před dlouhou dobou, ale z ulic palestinských obcí i měst nikoliv. Mladí kluci zde stále umírají, jsou zasahováni slzným plynem a zatýkáni. Na druhé straně barikád jsou desítky mladých Izraelců, kteří díky službě v armádě zabíjejí i ubližují, a to jenom díky strachu o svůj život.

Více v AJ ZDE

Po čtyřiceti pěti letech se do Palestiny opět vrátil vůdce Hamásu Chálid Mišál, aby zde oslavil dvacet pět let od založení této organizace. K oslavám se připojili i lidé z hnutí Fatah a dalších politických i jiných hnutí. Dočasné příměří, které bylo uzavřeno mezi Hamásem a židovským státem Mišálovi zaručuje bezpečí před izraelským útokem. Izraelci se ho už pokusili zavraždit před patnácti lety v Jordánsku. Chálid Mišál odešel s mnoha dalšími z Palestiny v roce 1967, poté co byly arabské armády poraženy Izraelem. Na pozadí těchto oslav i nedávných událostí se opět ozývají hlasy k ukončení konfliktu mezi dvěmi nejsilnějším palestinskými stranami a spojení se proti Izraele. Jako poslední se tak vyjádřil jeden z představitelů Hamásu Mahmoud Zahar. Misál však na oslavách nezapomněl zdůraznit základní cíl Hamásu, kterým je osvobození "celé Palestiny", jinými slovy zničení Izraele. ""Osvobodit celou Palestinu je právem, povinností a cílem," dodal Mišál v textu na Ihned.cz.

Více v AJ: ZDE

Na Palestinská území se poslední dobou sjíždějí samí významní hosté. Jedním z těch posledních je jordánský král Abdulláh II, který přijel poblahopřát Mahmúdu Abbásovi k jeho "vítězství" v OSN a ubezpečit ho, že v Ammánu je vždy vítán.

Více v AJ: ZDE

Extrémističtí Izraelci se ocitli pod zámkem policie židovského státu.

Byli zatčeni při pokusu vstoupit do palestinské vesnice Samoa. K jejich "zločinům" patří zapálení jednoho auta, ničení palestinského majetku a s tím spojené vytváření značek "price tag" na zdech domů. Izraelské útoky na Palestince, většinou prováděné fundamentalistickými osadníky, jsou součástí každodenního života většiny Palestinců i izraelských vojáků. IDF je na okupovaných územích umístěna k ochraně Izraelců, nikoliv Palestinců, proto mnohdy musí nečině stát, přihlížet a čekat na izraelskou policii, která jako jediná může zasáhnout proti izraelským občanům.

Více v AJ: ZDE

Západní břeh je pro Izraelce, a to vůbec nemluvím o osadnících, velice nebezpečný. O tom se mohli přesvědčit členové IDF, když se s nimi převrátil džíp. Ve chvíli kdy se pokoušeli z nehody vzpamatovat, byli napadeni Palestincem sekerou. Ten za svůj čin zaplatil životem. Patologické nenávist, jak jinak vysvětlit podobný útok. Nesmysl, hloupá, sebestředná a nic neříkající zloba. Velice často se ve svaté zemi projevuje na všech stranách tohoto zamotaného konfliktu. ZDE

A je to tu, Izrael byl vymazán z arabských map. Tedy tak nějak to vypadá, když se čtenář porozhlédne po internetu. Píší o tom na iHNEDu, iDNESu, ČTK no prostě všude. Deník dokonce informuje: "Aerolinky SAE Etihad vymazaly Izrael z mapy světa" i když si nedokáži představit jak by to asi udělaly, pochybuji, že mají armádu. Aerolinky SAE Etihad odstranili Izrael z mapy destinací kam létají. Pokouší se argumentovat tím, že nemají spojení s Tel Avivem, a tak nepatří ani do jejich mapy. Toto tvrzení však neobstojí, jelikož ostatní území tam i přesto svoje názvy mají. Tedy až na jedno. Na mapě chybí také letiště na palestinských územích, přesněji v Gaze. To totiž Izrael před několika lety srovnal se zemí, ale o tom se už deníky ani týdeníky nezmiňují. Dalo by se říci, že jsou SAE Etihad tedy "nestranné", nemají na mapě ani Izrael, ale ani Palestinu.

Více: ZDE

Více opět za týden...

Vytisknout