Otevřený dopis demonstrujícím studentům

12. 12. 2012 / Milan Valach

Komunistická strana měla být za všechny své zločiny, kterých se v naší zemi dopustila zakázána, stejně jako všechny totalitní organizace s podobnou minulostí. Že se tak nestalo, je velkou hanbou tehdejších politiků.

U mnoha z nich se proto musíme oprávněně ptát, jestli není jejich současný antikomunismus jen politikařením. Jestli se tato pravice jen nesnaží zneužít oprávněnou nechuť veřejnosti ke komunistické straně k odvetě po prohraných krajských volbách.

I na tomto příkladu je vidět, že nestačí být jen proti jménu, protestovat proti názvu strany. Ale je nutné se vymezit vůči podstatě.

Co nám tedy vadí na komunistické straně? Proč jsou mnozí humanitně smýšlející, svobodymilovní a nezávislí lidé proti komunistům?

Komunistická strana se svými idejemi hlásila k demokratickým a humanitním ideálům, aby je ve své praxi zcela popírala. Místo vlády lidu uskutečnila diktaturu stranické elity, místo společnosti svobody a vzájemné pomoci všech lidí, nastolila režim udavačství a strachu.

Komunistická strana byla a je pokrytecká. Hlásala pravý opak toho, co po získání moci skutečně dělala.

Jak je tedy možné, že jí v posledních krajských volbách přibylo 100 000 voličů?

To je vážná otázka, na níž je nutno nalézt odpověď. Ale tu není možné hledat nikde jinde než v současnosti, v charakteru současného politického a ekonomického systému.

V listopadu 1989 se lidé scházeli na náměstích s nadějí, že konečně získají svobodu, že se vláda nad naší zemí vrátí do rukou nás občanů. Scházeli jsme se s nadějí, že se zbavíme strachu. A toto nám také listopadoví politikové slibovali.

Ale stalo se tak? Politická scéna je rozkládána korupcí. Vláda existuje jen díky ignorování základních demokratických principů a podpoře poslanců za stranu LIDEM, kterou nikdo nevolil. Vládnoucí koalice přijímá zákony proti vůli drtivé většiny národa. Strach z StB byl vystřídán jiným strachem, strachem ze ztráty zaměstnání, z bídy, ze svévole nových mocných.

Zase se lidi bojí, opět je ovládá elita, která jim lže každým slovem. Máme o něco více svobody než dříve, ale ne dost!

Hlavní příčinou úspěchu komunistů je bezohlednost a pokrytectví současné pravice. Její nemorální chování a zkorumpovanost nahání voliče KSČM, kterou pak tato pravice sama vydává za největší hrozbu. Ale největší hrozbou dnes je hrozba pravicového fašismu.

Skutečný boj proti pozůstatkům komunistické totality a hrozbě totality nové je proto bojem proti současnému pokryteckému, zkorumpovanému a bezohlednému kapitalistickému systému.

Řešením je více demokracie, více lidské sounáležitosti, více svobody v politice i ekonomice. Ale také více odpovědnosti vůči občanům.

Tohoto cíle nedosáhneme důvěrou v plané sliby politiků. Těch jsme již slyšeli více než dost zprava i zleva. A vždy jsme byli podvedeni.

Řešením je přímá a ekonomická demokracie!

Jak ukazuje světová zkušenost s těmito systémy, právě přímá a ekonomická demokracie je cestou k důslednému odstranění všech pozůstatků autoritářství a totalitarismu. Přímá a ekonomická demokracie jsou nástroje k utvoření lepšího světa. V něm se již nebudeme muset bát ani návratu komunistické totality, ani hrozícího pravicového fašismu.

Vytisknout