Proč nezveřejňuje Scio kompletní předchozí zkoušky?

12. 12. 2012

Rád bych panu Kartousovi položil jednoduchou otázku: pokud máme věřit tomu, že se SCIO chová eticky, proč nezveřejňuje kompletní zadání proběhnuvších zkoušek, ptá se Matěj Petřina.

Po triviální otázce si dovolím trochu širší komentář. Dobrým příkladem, jak to lze dělat jinak, než jak předvádí společnost SCIO a co obhajuje pan Kartous, je Masarykova univerzita. Přijímací řízení na většinu fakult je realizováno testem studijních předpokladů (na některé obory mohou být ještě oborové zkoušky navíc). Veškeré proběhlé testy, celkem už za deset let, jsou zveřejněny ZDE včetně správných řešení a základních statistických charakteristik, ZDE pak je mnoho dalších informací, například včetně obsáhlého e-learningového přípravného kurzu.

Každý se může připravovat sám, kdokoli může pro případné zájemce uspořádat placený přípravný kurz (je možné, že i sama MU pořádá takové placené prezenční kurzy, nevím), startovní čára pro všechny (jak uchazeče, tak případné školitele přípravných kurzů) je stejná, stačí mít připojení k internetu.

Proč to SCIO nedělá právě tak? Snad nám to pan Kartous osvětlí, já zatím tipuju, že motivací MU je získat nejlepší studenty, zatímco motivací SCIO je dosáhnout co největšího zisku. A právě tato odlišná motivace samozřejmě vede k úplně jinému chování, než které lze vidět na příkladu MU. A to je myslím právě to, co pan Hájek primárně kritizuje a co pan Kartous jakože nechápe. Dosáhne SCIO většího zisku, když všechny proběhlé testy po vzoru MU zveřejní, nebo když si je bude držet pod pokličkou a bude na jejich základě dělat přípravné kurzy a přípravné materiály? Odpověď je zřejmá, podstatné je přimět lidi, aby zaplatili co nejvíc.

Je opravdu legrační, když se pan Kartous tváří, že tento rozdíl mu není zřejmý: "Nenaznačoval jsem, že zkoušky na americké univerzity jsou komerční projekty, tvrdím pouze, že tytéž organizace připravují ostré testy i přípravu. Status nehraje roli, nebo snad ano? Státní či neprofitní projekt musí být nutně lepší?" Jistě, že status hraje roli, zásadním rozdílem je právě ta různá motivace, jestli jde o kvalitu studentů, nebo o zisk. Pan Kartous to opravdu nechápe, a přesto získal kvalifikované zaměstnání? To by si mohl podat ruku s panem Henychem. Ale spíš tipuju, že (oba) se nechápavě jen tváří.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 13.12. 2012