Lék na roztříštěnost politického systému je prostý

8. 10. 2012

Trochu mě překvapuje, že zde nebylo zmíněno řešení problému velkého množství malých stran -- volební systémy jednoho přenosného hlasu, píše čtenář Jan Lichovník.

Ty umožňují každému voliči vybrat pořadí kandidátů. Pokud jeho první kandidát nezíská dostatečné procento hlasů pro zvolení, hlas voliče se přesune ke druhému kandidátu atd. Výsledkem pak je, že hlas voliče bude mít téměř vždy svou váhu. Hlasy příliš malých stran nebudou "ztraceny" a zapomenuty, pouze přesunuty na jinou jím preferovanou stranu.

Volič se nemusí bát volit malou stranu, když jako jednu z dalších v pořadí uvede i některou z těch, o nichž se předpokládá, že budou zvoleny do parlamentu.

Systém jednoho přenosného hlasu tedy zajišťuje férovější reprezentaci preferencí voličů zvolenými kandidáty a zároveň s tím umožňuje i snadnější růst menších stran do stran, které překonají procentní hranici.

Přitom nejde o žádnou novinku, princip byl poprvé popsán už v roce 1821 a je s úspěchem používán v několika zemích -- např. v Austrálii, ve Skotsku, na Maltě a Islandu. U nás jej používá například Strana zelených pro některá interní hlasování.

Více informací např. ZDE

Volit, či nevolit?
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.10. 2012