Smutné divadlo v zemi prolezlé hnilobou

7. 10. 2012 / Milan Daniel

Roman Smetana v minulých týdnech pečlivě zvažoval doporučení ČHV k podání ústavní stížnosti, nakonec se však rozhodl takto:

Ústavní stížnost nakonec nepodám, a to z vícero důvodů...

Především je malá šance na úspěch, hrozilo by dokonce smetení ze stolu kvůli nevyužití všech opravných prostředků. "Režim" by tak měl v ruce usnesení dvou nejvyšších soudů v zemi, že je vše vlastně v pořádku.

Důležité také je, že si připadám již jako vítěz - politici ve svých vyjádřeních přistoupili na myšlenku, že za současné situace na politické scéně je absurdní někoho žalovat a požadovat náhradu škody za pomalované reklamy. "Bereme to jako nutnou daň" se např. vyjádřil místopředseda KDU-ČSL. Já jsem ve svém vyjádření adresovaném NS argumentoval prakticky stejně: můj čin je přiměřenou reakcí na politické dění či jeho mediální obraz.

Posvěcení soudů lze ovšem těžko čekat... Kult nedotknutelnosti soukromého vlastnictví bez přívlastku, tedy například i bez ohledu na způsob nabytí a charakter věci, je silně zakořeněn.

Nehledě na rezervovaný postoj R. S. k případným následovníkům, jsou v současné době tykadly v zemi pomalovány stovky, možná tisíce předvolebních plakátů. R. S. k tomu dodává:

Snad všechny strany již zaujaly postoj, že za současné situace na politické scéně - vyvolávající oprávněné znechucení - lze jen těžko někomu vyčítat, když pomaluje předvolební propagaci. Podávání trestních oznámení a domáhání se náhrad označují dnes unisono za absurdní. Zajímavé, prakticky stejně jsem argumentoval i já ve svém vyjádření adresovaném Nejvyššímu soudu: můj čin byl velmi přiměřenou reakcí na dlouhodobé politické dění. Následný postoj u soudu byl jen pokračováním protestu novými prostředky.

Když už jsme se v zásadě shodli na přiměřenosti činu vzhledem k okolnostem a absurdnosti postihu, mám na politiky dotaz. Z čeho se mám v tom vězení vlastně napravovat?

Kdo sledoval předvolební díl seriálu Václava Moravce z Olomouckého kraje, nemohl si nevšimnout velmi decentního postoje vedoucí kandidátky ODS k celé kauze, snahy příliš se na toto téma nevyjadřovat. Ostatní politici se většinou snažili získat sympatie veřejnosti tím, že se fakticky postavili za R. S., či jeho čin bagatelizovali. Glosuje Roman Smetana:

Politici se pochopitelně snaží tykadlovou kauzu nějak uchopit, demonstrovat své "souznění s cítěním a náladami prostého lidu". Neustálým zdůrazňováním tykadel tak trochu cudně zamlčují, že v mém podání byly pod politiky doplněny také nápisy, které si tam sami dopisovat hádám nebudou. Hlavně ovšem v případě ODS a paní Záleské, kandidující na Olomoucku, mi přijde značně falešné předstírání, že jim tykadla vlastně vůbec nevadí. Jako by zapomněli, kdo že to nestoudně požadoval a nakonec i vymohl náhradu "škody", kdo dal popud k tomu, že se stát snaží a ještě bude - hádám marně - snažit o nápravu "zločince". Uvidíme, zdali tato faleš u voleb projde.

Zoufalý čin zoufalého Pavla Vondrouše, který v Chrastavě vystřelil sedm plastikových kuliček na Václava Klause, byl v minulých dnech srovnáván se Smetanovou kauzou. "Malíř tykadel" se k tomu vyjádřil pro server parlamentnilisty.cz takto:

Akci namířenou na pana Klause nevnímám jako atentát, to rozhodně ne. Zde bych připomněl napadení například pánů Dolejše a Dostála, kteréžto byly mnohem vážnější. V této věci souhlasím s Romanem Jochem, že se "ufňukaná kremlofilní bába" měla snažit zůstat nad věcí a situaci zbytečně nedramatizovat. Čin pana Vondrouše vyloženě neodsuzuji, ale moji osobní míru, kam až jsem ochoten zajít, již přesahuje. Chybí mi v něm mimo jiné zřetelná nadsázka, o kterou se například já čím dál tím víc snažím (v maskáčích oděný chlapík vybalil zbraň těžko rozeznatelnou od pravé, vypálil bez jakýchkoliv zřetelných emocí). Jsem přesvědčen, že ať už děláme cokoliv, měli bychom se snažit zůstat alespoň trochu nad věcí, lidmi, abychom se zde jednou - s vážným výrazem ve tváři - nepomlátili navzájem. Za současnou situaci v zemi neseme odpovědnost všichni, ale nad touto konkrétní událostí by se měli zamyslet především politici, jejichž činy podobné reakce vyvolávají. Svým chováním dráždí a rozeštvávají veřejnost  - a zde jsou plody. Za této situace přeci nemohou od veřejnosti očekávat, že jejich osoby a funkce které zastávají, budou budit respekt, či mít nějakou autoritu. Ochranka zřejmě selhala, ale vzhledem k okolnostem - charakteru činu a množství lidí "na dostřel" - je to tak asi dobře. Co se trestu týče, myslím, že pan Vondrouš do vězení rozhodně nepatří, v nejhorším případě by mu mělo být dáno veřejností najevo, že takováto akce je již za hranicí přijatelného.

Neděle 7. října 2012 byla posledním dnem čtrnáctidenní hůty, ve které by měl Roman Smetana nastoupit zbytek trestu uloženého za pomalování předvolebních plakátů ODS. Závěrem tedy Smetanova "omluvenka" zaslaná mluvčí olomoucké věznice:

Zdravím Vás paní Zimová,

dovoluji si Vám oznámit, že do stanoveného data, tedy do 8.10., nenastoupím do Olomoucké vazební věznice. Neberte si to prosím osobně, v Olomouci se mi opravdu líbilo, a to především ve srovnání s pražským Pankrácem, ale jsouce již zkušeným zločincem hodlám zachovat svůj modus operandi, budu tedy mařit, budu se chvíli skrývat a následně se nechám v nějaký "vhodný" okamžik opět chytit. Třeba těsně před volbami. Děkuji za pochopení.

Pokud bych náhodou skončil v nějaké jiné věznici, velmi bych uvítal, kdyby si mne má rodná Olomouc vyžádala zpátky. Pozdravujte ode mne, prosím, své kolegy v uniformě a také kuchaře, kteří v rámci vězeňských podmínek předváděli přímo nadlidské výkony.

V očekávání brzkého shledání

odsouzený Roman Smetana

Pokračování operetně režírované kauzy strašlivého zločince Smetany lze tdy očekávat vbrzku, zřejmě již v tomto týdnu. Smutné divadlo ve smutné zemi prolezlé hnilobou...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 5.10. 2012