Poznámka terminologická:

Co jsou to "poměry", nad které si nemáme žít?

8. 10. 2012 / Karel Dolejší

K vynikající analýze Ilony Švihlíkové mám drobnou otázku/poznámku laického komentátora: Co jsou to vlastně ty "poměry", nad které si buď žijeme nebo nežijeme, ale každopádně žít nemáme? Autorka píše:

To téměř vypadá, jako by "poměry", nad které si nemáme žít, byly nějaké "poměry v daném místě a čase obvyklé". Já si ale vždy myslel, že "žít si nad poměry" znamená především žít tak, že výdaje dlouhodobě a soustavně převyšují příjmy. A právě taková situace způsobuje, že musíte v peněžní ekonomice na běžné výdaje brát stále další a další úvěry a půjčky. Podle mě je zásadně negativní hodnocení tohoto stavu zcela nezávislé na nějaké představě poměrů v daném místě a čase obvyklých. Kdo utrácí víc než vydělává, má každopádně veliký problém, i když se necpe kaviárem. Žije si nad poměry.

Prosím, aby v tom někdo chytrý honem zjednal jasno. Jinak se budu hloupě domnívat, že některé levicové argumenty týkající se problémů s dluhy mají zhruba tuto strukturu: "Lidské tělo se z více než 70% skládá z vody. Nebojte se vody na plicích!"

Vytisknout