Poznámka terminologická:

Co jsou to "poměry", nad které si nemáme žít?

8. 10. 2012 / Karel Dolejší

K vynikající analýze Ilony Švihlíkové mám drobnou otázku/poznámku laického komentátora: Co jsou to vlastně ty "poměry", nad které si buď žijeme nebo nežijeme, ale každopádně žít nemáme? Autorka píše:

Zakopaný pes je právě v tom, kdy struktura ekonomiky vede k tomu, že domácnosti či veřejné subjekty potřebují dluhově financovat svou běžnou provozní činnost, aniž by si "žily nad poměry".

To téměř vypadá, jako by "poměry", nad které si nemáme žít, byly nějaké "poměry v daném místě a čase obvyklé". Já si ale vždy myslel, že "žít si nad poměry" znamená především žít tak, že výdaje dlouhodobě a soustavně převyšují příjmy. A právě taková situace způsobuje, že musíte v peněžní ekonomice na běžné výdaje brát stále další a další úvěry a půjčky. Podle mě je zásadně negativní hodnocení tohoto stavu zcela nezávislé na nějaké představě poměrů v daném místě a čase obvyklých. Kdo utrácí víc než vydělává, má každopádně veliký problém, i když se necpe kaviárem. Žije si nad poměry.

Prosím, aby v tom někdo chytrý honem zjednal jasno. Jinak se budu hloupě domnívat, že některé levicové argumenty týkající se problémů s dluhy mají zhruba tuto strukturu: "Lidské tělo se z více než 70% skládá z vody. Nebojte se vody na plicích!"

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.10. 2012