Považuju názory Milana Valacha za ideologicky zkreslené a přehnané

8. 10. 2012 / Jan Čulík

Krize českého politického establishmentu je kvalitativně jiná než ekonomické problémy západních demokracií. Mimochodem, česká krize ani nemá ekonomické kořeny, je to krize politická, krize politické legitimity. K moci se v Česku dostala úzká vrstvička profesionálních, arogantních a zkorumpovaných držitelů moci, kteří v podstatě nemají vazby na širokou společnost a názory společnosti je v podstatě nezajímají.

Z vlastní zkušenosti vím, že ve většině západoevropských zemí k takto drastickým poměrům zatím nedošlo. Řešení navrhovaná pro odstranění hospodářské krize jsou možná zatím polovičatá, ale přesto v těchto společnostech v drtivé většině stále existuje dialog vládnoucích politiků se společností. Politická scéna je rozrůzněná a v médiích jsou slyšet nejrůznější hlasy.

Představě pana Valacha, že nad ožebračeným světem budou vládnout velké nadnárodní společnosti, jejichž zisky budou - navzdory rostoucímu ožebračení světové populace - dále astronomicky stoupat, chybějí základní hospodářské principy. I bohaté nadnárodní společnosti potřebují, aby mělo obyvatelstvo kupní sílu, jinak nebude zisky z čeho brát. I v zájmu nadnárodních podniků je, aby obyvatelstvo nebyli žebráci. Víc, řekl bych, je to v jejich zájmu, než v zájmu českých politiků. :)

Nezbývá mi než opakovat, že názory pana Valacha se dostaly do doktrinářské, nebezpečné fáze. Apelováním na to, aby lidé volby bojkotovali, hrozí, že dojde k vážnému posílení pravicových stran a to může posunout Českou republiku až k pravicové diktatuře. Řešení je běh na dlouhou míli: utvořit koalici občanských seskupení a stran, které po volebním úspěchu dokáží změnit politický systém tak, aby fungoval a lidi skutečně zastupoval.

Uznávám, že mnozí lidé v ČR jsou z politiky hluboce rozčarováni: vzpomeňme však na Winstona Churchilla, podle něhož je demokracie nejlepší ze špatných systémů: lepší nemáme. Nebo že by lidi v ČR opravdu chtěli tu pravicovou diktaturu?

Není pravda, že v české politice nemůže být prostor pro slušné strany, které by zemi řídily v zájmu občanů a respektovaly jejich přání. Není pravda, že toho nelze dosáhnout. Jenže lidé se musí zvednout od piva a systematicky o to usilovat. Nikdo nikomu zadarmo nic nedá.

Měli bychom se vyvarovat nekonstruktivních postojů, jimž často propadáme: "Všechno je v háji, nemáme vliv, nic se nedá prosadit, nic nejde." Je to alibismus a lenost. Pak si za svůj stav můžeme jen sami.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.10. 2012